V prvních týdnech sezóny je přirozené, že dochází k překvapením a doběhy často neodpovídají papírové formě. Také leckterý perspektivní kůň ještě není úplně v kondici a teprve postupně se dostává do formy. Existuje ovšem skupina, která si nic takového nemůže dovolit a to jsou tříletí směřující do klasických dostihů. Ti musí své kvality ukázat hned v prvním nebo druhém startu, neboť majitelé vesměs touží po úspěchu ve Velké jarní ceně a později v derby. Čas, který realizační týmy mají na zajištění účasti v těchto dostizích, se s přibývající tlačenicí na seznamu přihlášek stále ztenčuje. Je to zkrátka kvapík, jak řekl jeden přední trenér. A tak jsme už v rámci druhé neděle sezóny viděli v Praze dostih, kde proti sobě stanula skupina ambiciózních tříletých hřebců. Trojkovou Cenu Partmedia na 1600 metrů předcházela pověst „malého Memoriálu profesora Michala" a je příznačné, že výsledek se nakonec zcela rozešel se zákulisními prognózami. Působivé vítězství si odnesl debutující Vernal Point ze stáje Mikon, který doslova rozprášil favorizované soupeře a připsal si také pozoruhodný sázkový rekord. Na potomka klasické vítězky Vapety se na celém závodišti údajně vsadilo jen 300 korun a Vernal Point se stal vítězem s nejvyšší eventuální kvótou v historii sázkové značky Betino - 600:10!
Tato nedůvěra se v paddocku před startem nezdála být úplně neopodstatněná. První Vapetin potomek na dostihové dráze sice před svým debutem nevypadal špatně, ale pozornost na sebe poutali jiní. Na pohled oslňoval zejména debutující Marssio (Lord of Men - Misaine), jehož majitel František Hrubý musel v neděli škrtnout kvůli zranění jiného zajímavého tříletka Teassia.
Z koní hlášených do derby se divákům vůbec poprvé představily další naděje trenéra Arslangireje Šavujeva - tmavý hnědák menšího rámce Manbearpig (Millennium Wind - Vole) a narostlý ruský ryzák Danish Flag (Flagman - Dancer Tully), z potenciálních derbystů se ukázali ještě největší tříletá naděje rodiny Lukových Ozzcar (Arkadian Hero - Yarrita), Addisonův stájový kolega Moon Bay River (Kaldounevees - Meishi), sparingpartner benešovského Dupla Fantastic World (Next Desert - Figueras) a druhý zástupce stáje Hrubý Tennessee Dancer (Seattle Dancer - Tennessee Dream). Ti všichni na jedné straně neměli téměř žádné dostihové zkušenosti, na straně druhé ale potřebovali vzhledem k výše zmíněným okolnostem vstoupit do sezóny slušným výkonem. Sázející nakonec dali přednost první neděli otestovanému Siru Alzaovi a loni spolehlivému Oleandrovi, tedy koním bez derby-ambicí.
Vernal Point (Glenstal - Vapeta) se v záplavě skloňovaných jmen poněkud ztrácel a větší pozornost mu nezajistilo ani slavné jméno matky. Na startu se mírně opozdil, Radek Žalud v jeho sedle ale nijak nespěchal a v úvodní fázi přenechal iniciativu jiným, konkrétně Winter Desert a Siru Alzaovi. Patnáctičlenné pole se na měkké dráze v lahovickém oblouku poměrně roztáhlo a Vernal Point v té době ztrácel na čelo dobrých 8 - 10 délek. Žalud ale působil dojmem člověka, který dobře ví, co má v rukou. Když 400 metrů před cílem ryzáka pobídl, dostalo se mu okamžité odpovědi. Vernal Point vyrazil na vnější straně razantně dopředu a každým cvalovým skokem získával prostor. Jeho akcelerace měla grády: na distanci už byl čtvrtý a kontinuálně dál zlepšoval. 100 metrů před cílem se dostal na úroveň vedoucího Caneyho a třebaže v cíli zněl výrok rozhodčích „tuhý boj krk", žokej Žalud v samém závěru kontroloval situaci bez biče.
„Výborný kůň, ten speed má po matce," konstatoval Žalud ve vážnici. „Bude to určitě vytrvalec, ještě po dostihu mi pořád bral ruku a vezl mě pryč. Byly tam rezervy..." V podobném duchu hovořil po doběhu i trenér Jozef Piruch: „Věděl jsem, že naši koně mají sílu z kopců a těžkého terénu, ale chyběla tam ještě taková ta lehkost ve cvalu a rychlost. Z toho jsem měl trochu obavy, ale při dnešní měkké půdě se ukázalo, že se hřebec s tím dokázal vyrovnal s obdivuhodnou lehkostí."
V největší euforii byli po dostihu majitelé Jitka a Ivan Michalcovi, kteří se nemohli ubránit vzpomínkám na úspěchy hřebcovy matky. „Vernal Point je mámě velmi podobný nejen zevnějškem. Viděli jste ten bojovný projev na dráze, to je celá Vapeta. Jsme moc šťastní, že se její krev na synovi takto projevila," radoval se pan Michalec. „On měl jako dvouletý určité zdravotní problémy, které nám dosud zcela nevysvětlili ani odborníci-veterináři. Byli jsme ale trpěliví a možná to bylo ke prospěchu věci, že jsme na koníka netlačili. Je na přihláškách do derby a kdyby se tohoto dostihu zúčastnil, byla by to nádhera."
Michalcovi jsou napajedelští patrioti a potvrzují rčení, že majitelé-chovatelé bývají pro věc ještě o něco zapálenější než ostatní dostihoví aktéři. Manželé bydlící v moravské Březové přímo nad slušovickým závodištěm si v uplynulých deseti letech vychutnali úspěchy se špičkovými napajedelskými odchovanci Verniusem, Vapetou a Revitonem. U Vernal Pointa poprvé figurují i v rolích chovatelů. „Prvnímu potomkovi Vapety se nepodařilo vyběhnout na dráhu, o to větší očekávání jsou spojena s tímto koníkem. Teď jsme měli z dostihového hlediska několik hluchých sezón a trochu smůly, ale jsme stále optimisti a vše děláme pro naše koně. Vapeta dosud dala čtyři hřebečky-ryzáky, aktuálně zamíří k plemeníkovi Tiger Cafe. Do budoucna by se mi líbilo její spojení s danehillovskou krví," dodal Michalec. Další plány Vernal Pointa zůstávají otevřené, navzdory svému projevu si zřejmě zkusí ještě dostihy kolem míle.
Ve stínu moravského překvapení zůstala většina ostatních sledovaných aktérů. Druhý Caney zaběhl dobrý dostih a směřuje do Velké jarní ceny, vytrvalecké dispozice v něm trenér Váňa zatím neodhalil. Favorit Sir Alzao finišoval pátý a ani v jeho případě prý účast v derby nepřichází v úvahu. „Jeho optimum vidím kolem 1400 metrů, vzhledem k jeho složitějšímu zdravotnímu stavu v něm ale budoucího šampióna nevidím. Budeme ho menežovat zdrženlivě," opáčil trenér Michal Lisek.
Nejlépe ze zbylých potenciálních derbystů dopadl sedmý Ozzcar, jehož trenér Václav Luka neskrýval určité rozladění: „Ozzcar nezklamal, ale ani neoslnil. Šel strojovou akcí a žokej Hronová říkala, že si ho umí představit i na delších distancích, ale já ho momentálně považuji spíše za mílaře. Tento dostih byl pro nás svým způsobem seznamovací, byla tam spousta debutantů s velkými ambicemi a moc nevím, co si o tom myslet." Subtilní britský rodák přišel do centrály rodiny Lukových jako roček, kvůli problémům s kloubkem ale dlouho nepracoval. „Každý majitel chce mít koně v derby, ale ročníkoví koně se bohužel musí ukázat hned." dodal Luka.
Dvojice debutantů trenéra Šavujeva Danish Flag - Manbearpig se seřadila na osmém a devátém místě zhruba pět délek za vítězem a svým počínáním přesvědčila, že se přišla hlavně seznámit s dostihovým ruchem. „Manbearpig na mě působí jako šikovný a klidný kůň," reagoval žokej René Koplík. „První start zvládl velmi slušně. Měl venkovní startovní box a musel všechno obíhat, v závěru jsem se měl do něj trochu obout. Projevem na mě působí jako vytrvalec a myslím, že druhé běhání bude mnohem lepší."
Nic bližšího neprozradil dostihový křest ani na skloňovanou dvojici stáje Hrubý. Tennessee Dancer finišoval po několika tlačenicích desátý a Marssio dokonce poslední se ztrátou 11 délek na předposlední Dračici. Ryzák se prezentoval značně nezralou akcí, během dostihu navíc posbíral několik kolizí se soupeři a jezdci Jakubu Pavlíčkovi se ho v závěru nepodařilo rozhýbat k výraznějšímu závěru.
„Oba naši koně by potřebovali jinou distanci a víc času, ale toho bohužel už moc není, pokud se s nimi chceme někam dostat. Uvidíme, co si z tohoto dostihu vzali a jestli vyběhnou příští neděli znovu." řekla trenérka Lucie Vondrová. „Marssio sice vypadá krásně, ale je to takové velké dítě a ještě s ním zkrátka nemáme všechno vyladěno tak, jak bychom si představovali."
Většina zmíněných aktérů sice absolvovala dostih v rámci seznamování s ruchem závodiště a jezdci vesměs jezdili více rukama než bičem, některé realizační týmy už ale stihly klasické ambice přehodnotit. Například trenér Tomáš Hurt v případě debutujícího Fantastic Worlda, který finišoval třináctý. „Na derby to třídově nebude stačit, proto ho budeme škrtat. On má trochu problémy s koordinací pohybu, musí si ještě počkat," řekl Hurt po doběhu, třebaže žokej Ferdinand Minařík oponoval: „Z tohoto běhání se nedalo nic poznat, měli jsme moc špatný průběh dostihu, koně do sebe v tom velkém poli různě naráželi..."
Jak bylo řečeno na začátku: boj o klasické dostihy je hlavně boj s časem...
