24. června 2011

Žokej je jako kočka, má devět životů. A Jan Rája je žokej

Zranění těsně před vrcholem sezóny je noční můrou každého žokeje. Když k němu dojde, obvykle to znamená konec nadějí a roztáčí se kolotoč náhradníků a změn na poslední chvíli. Ale ne vždycky. Když před čtrnácti dny spadl pár minut před Červnovým pohárem žokej Jan Rája z ryzáka I Will Do It a zůstal ležet na zemi s bolestivou grimasou, trenér Josef Váňa myšlenky o novém jezdci pro sázkového favorita derby Roches Crosse ani na okamžik nepřipustil. I když to s Rájou vypadalo bledě. Rozdrcená klíční kost, zněla diagnóza, která by tak těsně před dnem D vyvolala depresi snad u každého. "Nerozbitný" vítěz Velké pardubické si ale věděl rady. Nechal svého jezdce převézt do Plzně ke svému dvornímu ortopedovi MUDr. Milanovi Tomanovi a Rája šel během hodiny na operační sál. Výsledek je ohromující. Operatér nahradil klíční kost implantátem a žokej už byl tento týden opět v sedle.


"Včera jsem už jezdil a dnes jsem absolvoval v Pardubicích první galop. Je to na dobré cestě,“ sděloval v úterý Rája a jeho hlas zněl v telefonu vyloženě spokojeně. S Roches Crossem se do neděle už nepotká, není to potřeba. Může tak v klidu ladit formu ve své domovské stáji ve východočeských Holičkách u trenéra Jiřího Jandy, kam se před měsícem vrátil po ročním působení ve Švýcarsku.

Dvojnásobný šampion rovinových jezdců má štěstí v neštěstí. Kdyby měl klasickou zlomeninu klíční kosti, moc by se toho urychlit nedalo. Protože ale byla klíční kost rozdrcená, mohli ji plzeňští lékaři celou nahradit umělým implantátem, přišroubovaným k ramenu. Z nemocnice už Rája řídil sám auto a mohl začít naplno pracovat na svém návratu. "Jediné, co je bolestivé, jsou ty svaly okolo, protože byly přerušené tou operací. Lékaři museli otevřít to svalstvo, takže jsou svaly necitlivé. Ale tělo funguje, můžu normálně zvednout ruku a také držet koně, což je nejdůležitější," konstatuje Rája.

Při rekonvalescenci a přípravě na derby mu výrazně pomáhá vědomí důvěry trenéra Josefa Váni. Někteří trenéři by volili jistotu v podobě jiného, nezraněného jezdce, ale Váňa Ráju podržel. "Moc si toho vážím, že mě Pepa Váňa podpořil. Když se vám stane závažný úraz před tak velkým dostihem a ještě máte jezdit favorita, majitelům se to většinou nelíbí. Pepa mi zůstal věrný a pro mě to moc znamená, protože takové věci se normálně nestávají,“ ví Rája.

Na druhé straně je ale jasné, že jeden z nejzkušenějších jezdců na současné scéně je pro pozvolna zrajícího Roches Crosse přesně tím správným pilotem. Při každém ze tří českých startů hřebec ukázal, že potřebuje silného jezdce, který ho dokáže usměrnit a nasměrovat jeho energii správným směrem. V cílové rovině se opakovaně kroutil a schovával za koně, Rája se ale opakování tohoto scénáře nebojí. "Pepa mi říkal, že teď chodil poslední práce absolutně rovně. Jezdí ho na normální uždění a vše je bez problémů, takže věřím, že to bude dobré. Ve Velké červnové ceně se stále chtěl schovávat za koně, ale to už je snad vyřešené,“ dodává.

Není to poprvé, kdy Jan Rája pojede favorita derby a v tomto ohledu ho předstartovní tlak už nemůže zaskočit. "Posledních deset let jsem v derby většinou jezdil buď favority nebo aspoň šancové koně. Jel jsem De Roberta, Charleyho, Budapesta… Zájem lidí i médií je větší, člověk se na to víc soustředí a určité zdravé nervy k tomu patří. Ale je fakt, že za 23 sezón, co jezdím dostihy, by mě už nic nemělo zaskočit. Nesmíte se na to upínat, derby je krásný zážitek, ale třeba pan Minařík jezdil dostihy celý život a každý si ho váží pro to, co uměl a ne podle toho, zda vyhrál derby…“ zamyslí se, jedním dechem ale dodává, že nadhled rozhodně neznamená absenci motivace. "Dokud derby nevyhrajete, je to ohromný magnet.“

Rája je o to motivovanější, že teprve před několika týdny naskočil do českých dostihů po návratu ze Švýcarska. "Přijetí bylo perfektní. Volalo mi hodně trenérů a ptali se, zda zůstávám a jestli budeme spolupracovat. Když jsem se objevil na závodišti, každý za mnou přišel a potřásal mi rukou. Moc jsem si to užil.“

Zatímco se opět rozkoukával doma, Švýcarské derby vyhrál Fabriano z tréninku Mira Weisse. "Samozřejmě jsem to sledoval, vyhrál kůň ze stáje, kterého jsem jezdil v tréninku. Pamatuju si ho jako úplně zeleného koně, celou dobu jsem byl s ním a viděl jsem, jak zrál a jaký potenciál v něm byl. To mě potěšilo.“