7. prosince 2015

Zemřel Vlastimil Vaňátko. Chlapec, který před 70 lety zachránil koně

Ve věku 86 let minulý týden zemřel bývalý žokej Vlastimil Vaňátko. Muž, který se navždy zapsal do historie českých dostihů, když v květnu 1945 obětavě zachraňoval plnokrevníky z hořících stájí, zapálených nacisty. Okolí závodiště Velká Chuchle tenkrát bylo jedním z posledních míst, kde ještě doznívaly boje druhé světové války a jednotky Waffen SS pod vedením generála Kleina odtud začaly ustupovat až 9. května podvečer. V rámci přesunu na chuchelském železničním přejezdu vyhodily do vzduchu auto napěchované municí a požár se záhy rozšířil na hotel Start a blízké dřevěné stáje. Tehdy šestnáctiletý učeň Vaňátko se ocitl na místě jako první a ani na okamžik neváhal. Spolu se svým mistrem Lesliem Lomaxem začali vyděšené koně vyvádět ze stájí a podařilo se jim takto zachránit zhruba tři desítky plnokrevníků. V plamenech zůstali jen tři - Cyklon, Naturfreund a Luba. Vlastimil Vaňátko se po válce stal nejlepším učněm a vyrostl v populárního jezdce, řadu dostihů vyhrál například se svou oblíbenou klisnou Antoinette. Že se nakonec nestal slavným žokejem, mělo několik důvodů. Trenéři drobného a spolehlivého Vaňátka sice rádi na své koně posazovali, ale nejčastěji využívali jeho nízké hmotnosti v rámcových handicapech a jako jezdce vodičů. Skutečně velkou příležitost v sedle výjimečných koní nikdy nedostal a díky své skromné povaze po ní ani netoužil. Našel se v roli týmového hráče a nezištného sparing-partnera chuchelských hvězd jako Karel Havelka, které rády vzpomínaly na jeho svědomitost a poctivost. Vaňátkovu vlastní kariéru přibrzdilo těžké zranění po pádu v jednom chuchelském překážkovém dostihu na začátku 50. let, shodou okolností v sedle Antoinette. Po návratu z vojny se objevoval na startovních listinách jen příležitostně, ale jako třicátník se ještě dokázal do širší špičky vrátit. V sezóně 1961 byl šestý v rovinovém šampionátu, o rok později dovedl Nigerii ke čtvrtému místu v Československém derby. Celkem odchovanec trenérů Leslieho Lomaxe a Josefa Kohoutka získal přes 80 vítězství na rovině a 35 na překážkách. Po odchodu do invalidního důchodu se s dostihovým sportem rozloučil, až do smrti však žil ve Velké Chuchli. Čest jeho památce.