23. června 2012

Sedm let poté. Robinson oživí vzpomínky

Každé derby je výjimečné, ale jsou ročníky, na které se prostě nedá zapomenout. Když v roce 2005 vyhrála klisna Ready for Life, v první chvíli jsem nevěděl, jestli bdím či sním. Jasně, byla léta, kdy jsem si byl vítězem derby zcela jist a jindy jsem byl naopak překvapen, ale v ten podmračený den se v Chuchli stěží našel někdo jiný kromě filmového producenta, majitele a chovatele Jaroslava Boučka, kdo by nebyl naprosto zaskočen a ohromen. S drobnou klisnou českého chovu se prostě nepočítalo. Nezapomenu na kamenný výraz a pobledlou barvu obličeje Josefa Váni, který v prvních minutách vůbec nevypadal jako vítězný trenér, mnohem spíš jako trenér poraženého horkého favorita Mastmana. Ready for Life později svou výjimečnost potvrdila, když si doběhla ještě pro úspěchy v Oaks a St. Legeru. Nelze se tedy divit všeobecnému rozladění, které na dostihové scéně vyvolal její pozdější přechod na překážky a tragická smrt loni v červenci. Všechny tyto události se v neděli na okamžik vrátí. Jediný syn trojnásobné klasické vítězky Robinson bude v 92. Českém derby zastupovat domácí chov. "Musím říct, že svým exteriérem i lumpárnami mi mámu silně připomíná. Tušila jsem po těch pracích, že to není špatný kůň, ale že se dostane do derby, to bych na jaře také nečekala,“ říká Petra Jirátová, pro kterou bude zítřek dosud největším dnem trenérské kariéry.


Dlouho přitom nic nenasvědčovalo, že by zrovna Robinson (Varadar) mohl být derby-koněm. Jako dvouletý byl ze dvou startů jednou pátý, sezónu končil s generálním handicapem 55 kg. Letos začínal ve čtvrté kategorii. Dvakrát se sice umístil a koncem dubna byl délku za A Gentlemanem, stále se ale zdálo, že syn slavné matky nemá pro klasické dostihy dost třídy.

První srovnání se širší špičkou v Memoriálu dr. Frankenbergera nedopadlo úplně špatně, Robinson v sedle s žokejem Andrésem byl dlouho zavřený a v závěru přišel krásným finišem. Výsledné šesté místo však nebylo nic, čím by na sebe hřebec strhnul větší pozornost. "Já jsem po Mostě říkala, že půjdeme nějaký trojkový dostih nezvítězivších a bude klid. Ale Dušan Andrés tvrdil, že to nemáme vzdáva, protože máme dobrého koně. Radil, abychom ho pustili do Velké červnové ceny a tam se ukáže,“ vzpomíná Jirátová.

Ve Velké červnové ceně Robinson rychle vyskočil z boxů a Jana Vernera odvezl na špici. Žokej správně usoudil, že nemá cenu se s chtivým hřebcem prát, ponechal ho tedy vpředu blízko vedoucího Green Worlda. Odměnou mu byl bojovný výkon, kdy Robinson držel krok s nejlepšími a v cíli ztrácel ze sedmého místa na vítěze Pegase jen necelé čtyři délky. Pokud by stejné umístění zopakoval v derby, bral by jako jediný kůň českého chovu v poli nejen dotaci, ale i majitelskou prémii.

Mladá trenérka věří, že hřebec šel od posledního trialu s formou nahoru. "Zlepšoval se prakticky dostih od dostihu, každý další start ho zvedl. V derby by bylo dobré, kdyby se ho podařilo někam uklidit. Vyhovovalo by nám, kdyby bylo tempo rychlejší, protože víme, že má dost síly a dobrý závěr. Mílaři by to nemuseli prostát a nastoupili by ti silní a vytrvalí. Robinson má spíše vytrvalost a bojovnost, než rychlost,“ shrnuje možnosti svého koně.

Majitel a chovatel Jaroslav Bouček byl znovu po čase odměněn za důvěru, kterou ve své koně má. "Určitě jsem mu věřil, to bych ho neposílal do velkých dostihů. A on mě nezklamal. Jsem na něj zvědavý, je to jediný český kůň v poli, proti importům to bude mít hodně těžké. Letos je derby hodně vyrovnané a je tam množství třídových koní. Sám tam nevidím vyloženého favorita, bude to loterie,“ soudí producent, kterého sice aktuálně zaměstnává dozorčí rada filmového festivalu v Karlových Varech, ale do Prahy se stihne na derby včas vrátit. Netřeba dodávat, že si obleče svou "šťastnou" červenou košili a slamák, které měl na sobě před sedmi lety při triumfu Ready for Life.

Bouček prožívá netypickou sezónu, neboť má v tréninku hned pět tříletků vlastního chovu. Sixtyseven, bratr dvojnásobné vítězky Velké pardubické Sixteen, ještě dostane čas, zatímco pravý bratr Ready for Life jménem Roony už bez oklik zamíří do překážkových dostihů. Oba stojí v tréninku Josefa Váni a jsou už dávno vykastrovaní, do klasického dostihu se nakonec dostal jediný hřebec chovatelova ročníku Robinson.

Kde hledat kořeny té buldočí zarputilosti a trpělivosti, se kterou Bouček celou dobu Robinsona směřoval do derby, ačkoli si většina expertů ťukala na čelo? Možná právě ve vzpomínce na jeho nešťastnou matku. Jejím prvním hříběten byl právě Robinson, pak ale nezabřezla a váhající Bouček se ji na radu Josefa Váni rozhodl vrátit na dráhu a přesunout do překážkových dostihů. Naděje, že se hnědka jednou postaví na start Velké pardubické spolu s bělkou Sixteen, žila necelé dva roky. Loni v květnu Ready for Life vyhrála dvojkovou cross country na 4500 metrů v Pardubicích, ale začátkem července se fatálně zranila na Hadím příkopu a musela být utracena. "To víte, že na ni stále vzpomínám. Je to vždycky smutné, když přijdete o takového koně. Mé rozhodnutí chovatele nepotěšilo a pokud by Robinson uspěl, budou mi o to víc vyčítat, že jsem Ready nenechal v chovu… Nikdo není prorokem. Ideální překážkářkou samozřejmě nebyla, sen se nesplnil, ale takový je život u koní…“ říká Bouček.

Autor zápisníku patřil před dvěma lety k těm, kteří se s návratem Ready for Life na dráhu smiřovali jen těžce. Boučkovo rozhodnutí se však na druhou stranu dá pochopit, nikdo nemůže chovatele nutit, aby zařadil do chovu další klisnu, pokud z různých důvodů nechce. Trojnásobná klasická vítězka a derby-vítězka tak do určité míry doplatila i na současný stav českého chovu a neexistenci fungujícího trhu s chovnými klisnami. Není to první případ, kdy měl majitel problém „udat“ v Česku klisnu úspěšnou v klasických dostizích, když sám o její zařazení do chovu neměl zájem. Vzpomeňme na dlouhé hledání nového majitele Nory Jeane a mnohé další příklady.

Ze slov Jaroslava Boučka je dodnes cítit určitá hořkost z příkrých odsudků, které jeho tehdejší rozhodnutí vyvolalo: "Dívají se na mě skrz prsty, ale jsem tady jeden z hrstky malých chovatelů, kteří se poctivě celou dobu snaží. Nemůžu se srovnávat s velkými stájemi, ale stále jsem v té přední skupině a běhají za mě téměř výhradně vlastní odchovanci… Nejhorší je, že koně českého chovu prakticky už nemáte šanci prodat, maximálně za nějaké směšné částky. Kdybych se svým koňským ansámblem žil někde ve Francii, cena Sixteen bude kolem miliónu eur a hodnota jejích sourozenců bude tím pádem také jinde. Vůbec si proboha nestěžuji, ale je to složité. Jsme ve všem malá země a malý trh…"

Robinson je hřebec, a tak klasická vítězka nemá žádnou pokračovatelku. Letos uhynula při porodu i její matka Ready And Able. Jejím posledním potomkem je roční klisnička po Forever Bond, stojící aktuálně u chovatele Eduarda Kubíčka. "Kdyby z Ready nebo její mámy byly ještě jedna, dvě klisničky, bylo by to bývalo krásné, ale to už se ovlivnit nedá. Z té ročky jsou u pana Kubíčka všichni nadšení, tak se na ni těším,“ doplňuje Bouček.

Mnoho vzpomínek na Ready for Life má i trenérka Petra Jirátová. Klisnu si dobře pamatuje z doby, kdy pracovala v centrále Mlýnce/Bohuslav jako pravá ruka manželů Váňových. "Ještě jsem Ready obsedala a vždycky říkám panu Boučkovi, že Robinson dělá stejné lumpárny jako ona. Mluvila jsem o tom i s Pepou Váňou, i svou malou postavou působí jako kopie své mámy. Na dráze se jí asi úplně nevyrovná, ale bojuje podobným způsobem. Ready nebyla jednoduchá, když si usmyslela, shodila vás. U Robinsona je to podobné. Při každém nasedání ho musím hlídat, je to takový čertík. Jinak je to pohodář, na ošetřování je úžasný. Je dobře voditelný a netahá, ale holt vymýšlí srandičky…" směje se Jirátová.

Účast Robinsona zatím považuje za největší úspěch své pětileté trenérské kariéry. Na myšlenku, že by se jednou mohla osamostatnit, přišla právě u manželů Váňových. "V roce 2002 měl Pepa nějaké zdravotní problémy a na trénink dohlížel z povzdálí. Chystali jsme tenkrát Poderosa do derby, ve stáji byl výborný tým s Honzou Blechou, Bohoušem Mátlem a dalšími. Tam mě poprvé napadlo, že bych chtěla trénování zkusit sama," vzpomíná.

Robinsona a pět dalších koní chystá spolu s jednou stálou jezdkyní a několika amatérskými pomocníky v centrále Sněžná, vzdálené asi půl hodiny jízdy od Karlových Varů. I vzhledem k vyšší poloze stáje inklinuje spíše k překážkovým dostihům. "Jsme tady vysoko v horách. Vždy když sjedu dolů do Varů, připadá mi, že je tam horko na padnutí. Říkáte, že je teď v Praze dusno a vidíte to, nám to tady na kopci profukuje a moc teplo tady nemáme,“ směje se Jirátová.

Tento rozměr se trochu kuriózně projevil v paddocku před Velkou červnovou cenou, kde se Robinson značně potil a činil tak dojem nervózního koně. "U nás byly ráno dva stupně, měli jsme bundy a koním jsme dávali deku na cestu. Po příjezdu do Prahy nám bylo všem vedro. Robinson je kliďas, ale potil se, na takové počasí není moc zvyklý. Na výkonu se to naštěstí neodrazilo."