Vítězové derby by měli mít vysokou třídu, vytrvalecké schopnosti a bojovné srdce. Jen málokdy ale demonstrují všechny potřebné schopnosti tak výmluvně, jak to v neděli učinil ryzák Medeo. Když jeho žokej Paul Eddery na distanci zavelel k útoku, ostatní soupeři jakoby přestali v dostihu existovat. Každým cvalovým skokem se hřebec stáje Turan vzdaloval od pronásledovatelů, až zůstal v čele zcela osamocen. Cílem proběhl s náskokem čtyř délek na druhého Charleyho a bezezbytku potvrdil pozici tajného tipu - schovaného "šancového" koně derby. Jestliže většina expertů a zainteresovaných po doběhu tvrdila, že si vsadili právě na Medea a že zrovna nenápadný kůň majitele Ardaka Amirkulova byl před startem jejich tipem, nemuselo se nutně jednat o přemítání generálů po bitvě. 87. České derby bylo tak otevřené, že Medeův úspěch opravdu nemohl výrazně překvapit. I když ruku do ohně by za něj většina z nás před startem určitě nedala...
Průběh samotného dostihu byl podrobně zaznamenán zápisníkem v prvních dnech po derby. O slušné tempo se postaral Eduardo Pedroza na německém Perdonovi, naopak Ingrid Koplíková na středotraťaři Another True Story oproti očekávání "zaparkovala" na předposledním místě a šla dostih "na sebe". Aktivitou hýřil tempař Charley, držící se téměř celý dostih na druhém místě a vpředu bylo vidět také dvojici Sharpour a Wonder Horse, kteří však vzhledem k vysokým startovním číslům naběhali dost metrů navíc. Pozdější vítěz Medeo se držel ve druhém sledu uprostřed balíku koní a na protilehlé rovině byl Paulem Edderym minimálně jednou upozorněn na to, že by měl přidat (přesně jako Darsalam před třemi lety se Stanleyem Chinem).
Na Medeovi je výrazně patrný trenérský rukopis Arslangireje Šavujeva. V dějinách českého turfu měla každá trenérská generace jednoho výrazného zástupce, který byl známý tím, že na koně nespěchá, dává jim maximum času na dozrání a dbá na přesné načasování formy ke konkrétnímu dostihu, čímž leckdy činí nečitelnými dřívější starty svých koní. Kdysi takovým trenérem býval Karel Truhlář, později František Vítek a na současné scéně tento trenérský typ ztělesňuje právě Šavujev, který po Temirkanovovi a Darsalamovi připravil už třetího vítěze pražského derby. Vyrovnal tak bilanci velkých trenérských postav dostihové historie Jaroslava Rosáka a Ondřeje Kereszturiho, z aktivních trenérů má více úspěchů v pražské modré stuze jen František Holčák (4).
Česká derby-neděle se vyznačuje zvláštní atmosférou. Je to jeden ze dvou nebo tří dostihových dní v roce, kdy závodiště Velká Chuchle doslova praská ve švech. Během odpoledne nastává na tribuně tlačenice a nouze o místa, publikum je srdečnější a také spontánnější než jindy. Derby-den je možná jediným dostihovým odpolednem v roce, kdy se reakce ochozů na výkony vítězů dá označit za skutečné ovace a kdy vítězům aplauduje celé závodiště.
Letošní České derby navíc mělo potřebné štěstí na dobré počasí. Nebylo tropické horko ani zvláštní zima a jelikož nakonec navzdory hrozbám meteorologů nepršelo, cestu na závodiště našlo zhruba 7000 diváků. Příznivé povětrnostní podmínky umožnily mnoha dostihovým příznivcům dodržet derby-módu. Působivým kloboukem se tradičně prezentovala trenérka Martina Růžičková, elegantními šaty přitáhla pozornost žokej Iva Miličková a našli bychom dost dalších příkladů. Mnozí pánové dorazili v elegantních oblecích a minimálně dva dokonce v anglickém „derby-dress" s žaketem a cylindrem. Michael Rosenfeld při tom nezapřel vídeňskou noblesu ("Doma mám ještě jeden maškarní kostým!"), Chris Richner si na svůj exkluzivní oděv spíše stěžoval ("Derby by mělo být v listopadu, tohle se v tom horku nedá nosit. Mám to na sobě jen kvůli vám, protože jste na internetu zveřejnil mé foto v derby-dressu!").
Pořadateli se podařilo dodržet závazek o stavu dráhy kolem hodnoty 3.5, nedělní pružný pažit to dotáhl na 3.7. Tím byl vytvořen předpoklad pro kvalitní dostihovou podívanou. Zdá se, že po několika letech zkoušení různých variant přirozeným způsobem vykrystalizoval program derby-dne, splňující vysoké nároky. Vedle derby a tradičních dílčích vrcholů Zlatého poháru pro starší vytrvalce, Ceny hřebčína Napajedla pro tříleté klisny a Simsonovy ceny pro dvouleté se stihl osvědčit jedničkový dostih mílařů, díky němuž jsme letos mohli vidět v akci De Roberta. Rámcové dostihy se vesměs vyznačovaly méně početnými sestavami startujících, což ale nutně nemusí být na závadu - osmičlenné pole Zlatého poháru se postaralo o atraktivní dostih, korunovaný soubojem favorizovaného slovenského hosta Ryana a domácího outsidera Rio Gallegose.
Chvílí, kterou si člověk každoročně při derby nejvíc užívá, je pohled do paddocku těsně před dostihem. Zatímco startující koně se jeden za druhým trousí ze sedliště a prezentují se sázejícím, mezi stromy uprostřed přešlapuje derby-společnost: zúčastnění jezdci, trenéři a majitelé, dále zástupci pořadatele, Jockey Clubu, pozvaní politici a mediální celebrity. Zatímco turfman ostřížím zrakem hodnotí zevnějšek zúčastněných plnokrevníků, hosté typu skladatele Karla Vágnera nebo herečky Kateřiny Brožové se v paddocku zajímají o něco úplně jiného. Koutkem oka nervózně sledují kameru a kmitajícího reportéra České televize, který ale na zástupce tuzemského šoubyznysu nemá čas ani pomyšlení - v davu místo nich hledá trenéry Váňu, Liska či Suchánka. Také přihlížející diváky více zajímá nervózně vypadající dr. Jiří Charvát nebo početná ekipa ze střední Asie, která přicestovala kvůli hřebcům Medeo a Magnificent.
To herečku Brožovou trochu deprimuje, ale nenechá si kazit náladu a nenuceně pózuje fotografům denních listů. Jaký to posun oproti starým prvorepublikovým dobám, kdy se tisk předháněl ve výčtu hvězd derby-společnosti: ministrů, předsedů politických stran, velvyslanců, vojenských atašé, armádních generálů... Koho bychom do takového seznamu prominentů zahrnuli dnes? Politici a vlády se koneckonců střídají jako na běžícím páse a dostihy ke svému zviditelnění nepotřebují. Současný ministr zemědělství se jmenuje Petr Gandalovič, nad letošním derby převzal záštitu, a tak jeho jménem stať o derby-společnosti 2007 ukončeme.
Postřehy z paddocku bývají útržkovité, ale pro správné posouzení dostihu často klíčové. U Blue Corala mnozí podvědomě stále hledají, zda se na zjevu klidného černého hnědáka někde projevují ony utracené milióny a byť se jim to příliš nedaří, bylo třeba konstatovat, že nejdražší kůň v českém tréninku vypadal v neděli opravdu dobře. Mnohé přihlížející zaujal svým klidem Medeo, naopak koně stáje Yoko byli před dostihem zpocení a zpěnění. Papírově nejkvalitnější host z Německa Esparanto zklamal své příznivce poněkud drobnou postavou. Právě jsem si ho prohlížel, když mě oslovila žijící legenda českého turfu Karel Havelka: "Derby-koně? Všechno to jsou takové kočičky," kroutil hlavou devětaosmdesátiletý vítěz Čs. derby 1955. "Nevím, proč se teď rodí takoví malí koně. My jsme dřív měli koně, že když si na něj člověk sedl, měl před sebou pořádný krk a dalo se s ním něco dělat." Před kritickým zrakem slavného žokeje obstáli Terracon a Magnificent, který oproti původním zprávám nakonec nastoupil v barvách své nové stáje Dibek.
Slavnostní přehlídka účastníků derby před tribunou měla atmosféru, kterou by si pořadatel jistě přál i pro jiné vrcholné dostihy sezóny. Každému tříletému hřebci a valachovi diváci tleskali jako gladiátorům před rozhodujícím zápasem a napětí doslova houstlo v přímém přenosu. Když se pak v 17 hodin 20 minut otevřely startovací boxy, vyprovázely startující další ovace.
Na Medeovi je výrazně patrný trenérský rukopis Arslangireje Šavujeva. V dějinách českého turfu měla každá trenérská generace jednoho výrazného zástupce, který byl známý tím, že na koně nespěchá, dává jim maximum času na dozrání a dbá na přesné načasování formy ke konkrétnímu dostihu, čímž leckdy činí nečitelnými dřívější starty svých koní. Kdysi takovým trenérem býval Karel Truhlář, později František Vítek a na současné scéně tento trenérský typ ztělesňuje právě Šavujev, který po Temirkanovovi a Darsalamovi připravil už třetího vítěze pražského derby. Vyrovnal tak bilanci velkých trenérských postav dostihové historie Jaroslava Rosáka a Ondřeje Kereszturiho, z aktivních trenérů má více úspěchů v pražské modré stuze jen František Holčák (4).
Česká derby-neděle se vyznačuje zvláštní atmosférou. Je to jeden ze dvou nebo tří dostihových dní v roce, kdy závodiště Velká Chuchle doslova praská ve švech. Během odpoledne nastává na tribuně tlačenice a nouze o místa, publikum je srdečnější a také spontánnější než jindy. Derby-den je možná jediným dostihovým odpolednem v roce, kdy se reakce ochozů na výkony vítězů dá označit za skutečné ovace a kdy vítězům aplauduje celé závodiště.
Letošní České derby navíc mělo potřebné štěstí na dobré počasí. Nebylo tropické horko ani zvláštní zima a jelikož nakonec navzdory hrozbám meteorologů nepršelo, cestu na závodiště našlo zhruba 7000 diváků. Příznivé povětrnostní podmínky umožnily mnoha dostihovým příznivcům dodržet derby-módu. Působivým kloboukem se tradičně prezentovala trenérka Martina Růžičková, elegantními šaty přitáhla pozornost žokej Iva Miličková a našli bychom dost dalších příkladů. Mnozí pánové dorazili v elegantních oblecích a minimálně dva dokonce v anglickém „derby-dress" s žaketem a cylindrem. Michael Rosenfeld při tom nezapřel vídeňskou noblesu ("Doma mám ještě jeden maškarní kostým!"), Chris Richner si na svůj exkluzivní oděv spíše stěžoval ("Derby by mělo být v listopadu, tohle se v tom horku nedá nosit. Mám to na sobě jen kvůli vám, protože jste na internetu zveřejnil mé foto v derby-dressu!").
Pořadateli se podařilo dodržet závazek o stavu dráhy kolem hodnoty 3.5, nedělní pružný pažit to dotáhl na 3.7. Tím byl vytvořen předpoklad pro kvalitní dostihovou podívanou. Zdá se, že po několika letech zkoušení různých variant přirozeným způsobem vykrystalizoval program derby-dne, splňující vysoké nároky. Vedle derby a tradičních dílčích vrcholů Zlatého poháru pro starší vytrvalce, Ceny hřebčína Napajedla pro tříleté klisny a Simsonovy ceny pro dvouleté se stihl osvědčit jedničkový dostih mílařů, díky němuž jsme letos mohli vidět v akci De Roberta. Rámcové dostihy se vesměs vyznačovaly méně početnými sestavami startujících, což ale nutně nemusí být na závadu - osmičlenné pole Zlatého poháru se postaralo o atraktivní dostih, korunovaný soubojem favorizovaného slovenského hosta Ryana a domácího outsidera Rio Gallegose.
Chvílí, kterou si člověk každoročně při derby nejvíc užívá, je pohled do paddocku těsně před dostihem. Zatímco startující koně se jeden za druhým trousí ze sedliště a prezentují se sázejícím, mezi stromy uprostřed přešlapuje derby-společnost: zúčastnění jezdci, trenéři a majitelé, dále zástupci pořadatele, Jockey Clubu, pozvaní politici a mediální celebrity. Zatímco turfman ostřížím zrakem hodnotí zevnějšek zúčastněných plnokrevníků, hosté typu skladatele Karla Vágnera nebo herečky Kateřiny Brožové se v paddocku zajímají o něco úplně jiného. Koutkem oka nervózně sledují kameru a kmitajícího reportéra České televize, který ale na zástupce tuzemského šoubyznysu nemá čas ani pomyšlení - v davu místo nich hledá trenéry Váňu, Liska či Suchánka. Také přihlížející diváky více zajímá nervózně vypadající dr. Jiří Charvát nebo početná ekipa ze střední Asie, která přicestovala kvůli hřebcům Medeo a Magnificent.
To herečku Brožovou trochu deprimuje, ale nenechá si kazit náladu a nenuceně pózuje fotografům denních listů. Jaký to posun oproti starým prvorepublikovým dobám, kdy se tisk předháněl ve výčtu hvězd derby-společnosti: ministrů, předsedů politických stran, velvyslanců, vojenských atašé, armádních generálů... Koho bychom do takového seznamu prominentů zahrnuli dnes? Politici a vlády se koneckonců střídají jako na běžícím páse a dostihy ke svému zviditelnění nepotřebují. Současný ministr zemědělství se jmenuje Petr Gandalovič, nad letošním derby převzal záštitu, a tak jeho jménem stať o derby-společnosti 2007 ukončeme.
Postřehy z paddocku bývají útržkovité, ale pro správné posouzení dostihu často klíčové. U Blue Corala mnozí podvědomě stále hledají, zda se na zjevu klidného černého hnědáka někde projevují ony utracené milióny a byť se jim to příliš nedaří, bylo třeba konstatovat, že nejdražší kůň v českém tréninku vypadal v neděli opravdu dobře. Mnohé přihlížející zaujal svým klidem Medeo, naopak koně stáje Yoko byli před dostihem zpocení a zpěnění. Papírově nejkvalitnější host z Německa Esparanto zklamal své příznivce poněkud drobnou postavou. Právě jsem si ho prohlížel, když mě oslovila žijící legenda českého turfu Karel Havelka: "Derby-koně? Všechno to jsou takové kočičky," kroutil hlavou devětaosmdesátiletý vítěz Čs. derby 1955. "Nevím, proč se teď rodí takoví malí koně. My jsme dřív měli koně, že když si na něj člověk sedl, měl před sebou pořádný krk a dalo se s ním něco dělat." Před kritickým zrakem slavného žokeje obstáli Terracon a Magnificent, který oproti původním zprávám nakonec nastoupil v barvách své nové stáje Dibek.
Slavnostní přehlídka účastníků derby před tribunou měla atmosféru, kterou by si pořadatel jistě přál i pro jiné vrcholné dostihy sezóny. Každému tříletému hřebci a valachovi diváci tleskali jako gladiátorům před rozhodujícím zápasem a napětí doslova houstlo v přímém přenosu. Když se pak v 17 hodin 20 minut otevřely startovací boxy, vyprovázely startující další ovace.
Na distanci se zdálo, že teze o mimořádně otevřeném dostihu najdou své potvrzení v podobě velmi těsného doběhu. To ale razantně překazil Eddery s Medeem, jenž akceleroval přesně ve chvíli, kdy pole začalo pohlcovat dosud vedoucího Perdona a k útoku nastartovali Charley a zvenčí také Esparanto, vzpamatovávající se z několika kolizí v předešlých stovkách metrů. V té době už byl ze hry o podstatné dění venku slábnoucí Blue Coral a také všichni tři zástupci stáje Yoko, kteří se v cílové rovině prezentovali vesměs rozházenou akcí a nejúspěšnější z nich Another True Story se připravil o lepší výsledek extrémním bočením.
Bylo to vlastně jen několik krátkých okamžiků, ale najednou se zdálo, jakoby běžel dostih jediný kůň. Medeo se prosadil speedem podle těch nejklasičtějších představ o derby-vítězi a jeho čtyřdélkový náskok na druhého Charleyho patří k nejsuverénnějším vítězstvím posledních let. Třetí finišoval zvenčí německý Esparanto před výborně běžícím Shamanem a neméně přesvědčivým Terraconem. Koně na čtvrtém až desátém místě dělily od sebe jen centimetry (hlava - hlava - krk - krk - krk - hlava) a do této tlačenice se vešli jak sedmý Blue Coral, tak oba zbylí Němci Perdono s Magnificentem.
Viděli jsme možná jedno z nejpohlednějších derby posledních let. O tom svědčí nejen slušný čas 2:31,13 min, ale také fakt, že průběh dostihu nenarušila žádná neregulérní mezihra. "Derby bylo nejkorektnějším dostihem dne," řekl člen dostihové komise Viktor Eichler. „Všichni žokejové jezdili, jak měli a na co mají, bez nejrůznějších výstřelků, které vídáme v jiných dostizích. Bylo vidět, že na dobrých koních jezdci mohou ukázat, co umí. Pro diváky to musel být zážitek."
Bylo to vlastně jen několik krátkých okamžiků, ale najednou se zdálo, jakoby běžel dostih jediný kůň. Medeo se prosadil speedem podle těch nejklasičtějších představ o derby-vítězi a jeho čtyřdélkový náskok na druhého Charleyho patří k nejsuverénnějším vítězstvím posledních let. Třetí finišoval zvenčí německý Esparanto před výborně běžícím Shamanem a neméně přesvědčivým Terraconem. Koně na čtvrtém až desátém místě dělily od sebe jen centimetry (hlava - hlava - krk - krk - krk - hlava) a do této tlačenice se vešli jak sedmý Blue Coral, tak oba zbylí Němci Perdono s Magnificentem.
Viděli jsme možná jedno z nejpohlednějších derby posledních let. O tom svědčí nejen slušný čas 2:31,13 min, ale také fakt, že průběh dostihu nenarušila žádná neregulérní mezihra. "Derby bylo nejkorektnějším dostihem dne," řekl člen dostihové komise Viktor Eichler. „Všichni žokejové jezdili, jak měli a na co mají, bez nejrůznějších výstřelků, které vídáme v jiných dostizích. Bylo vidět, že na dobrých koních jezdci mohou ukázat, co umí. Pro diváky to musel být zážitek."
Medeo debutoval loni v srpnových Karlových Varech, ve dvou letech se ale jen seznamoval s dostihovým ruchem a dvakrát se tzv. proběhl. Hned při prvním letošním startu dokázal zvítězit ve čtvrté kategorii na 1800 metrů, následně skončil druhý o kategorii výše. Šavujev chystal hřebce pomalu a obezřetně. První vážnější test výkonnosti mu naplánoval na 20. květen, kdy Medeo finišoval třetí na 2400 m za Charleym a Son of Sunem a k premiérovému startu na nejvyšší scéně se odhodlal až při Velké červnové ceně. Nesporný progres, ale nižší hodnota dostihu - znělo unisono hodnocení tohoto výkonu. A vida, nakonec Shaman i Medeo v největším dostihu roku bojovali mezi nejlepšími. České derby bylo pro Medea sedmým startem v životě a zdá se, že hřebec stáje Turan v budoucnu předvede ještě další zlepšení. "Je to stále takové bábätko," konstatoval Arslangirej Šavujev.
