Kladivo vyhrálo. Kde jsou hranice Age of Jape?

Velké dostihy píší velké příběhy. Ten z letošního derby má oranžovou barvu a lašský přízvuk. Age of Jape naplnil papírové předpoklady a vyhrál jedno z nejpohlednějších derby posledních let. Polský hřebec v sedle s francouzským žokejem Jeanem Pierrem Lopezem se postaral o páté vítězství v pražské modré stuze pro Františka Holčáka a trenér z Velkých Karlovic už v historických tabulkách ztrácí jediné vítězství na rekordmany Františka Vítka a Jaroslava Maška. Ale bylo to také derby velkých emocí. Majitel Radim Bača se z největšího dostihového úspěchu svého života radoval přímo na dráze společně s pěti desítkami příznivců z moravských Palkovic, kde zastává úřad starosty. V tu červnovou neděli se na chvíli zdálo, že se celá Chuchle oblékla do Bačovy stájové barvy. Palkovičtí vyvěsili na tribuně oranžový transparent, nasadili oranžové čepice a těšili se z velké události tak živelně, jak to známe snad jen z fotbalových a hokejových stadionů. Pokud Age of Jape zůstane zdravý, určitě neoslavovali naposled.


Den před derby jsem zčásti strávil na provinčních dostizích v Netolicích a zčásti v jednom z "dostihových" lokálů na pražském Smíchově. Ve večerních hodinách, kdy Age of Jape, Mariydi, Derwisch a někteří další skloňovaní koně již podupávali v chuchelských boxech, jsme v kruhu dostihových přátel ještě naposledy probrali všechny varianty a náboje nedělního dostihu, kolem kterých se v posledních týdnech točil tento zápisník. Myslím, že jen málokdy panovala v předchozích letech taková shoda o vyhlídkách jednotlivých účastníků jako letos. Jak se ukázalo i v neděli na závodišti, okruh hlavních favoritů byl tentokrát nezvykle úzký, i když se pozoruhodně lišily názory ohledně tzv. černých koní a tipů pro překvapení a na umístění. Osobně jsem už od května považoval za nejlepšího tříletého hřebce Age of Japea, před derby ale měli své početné tábory příznivců také Arcibaldo a Mariydi.

Nedělní podmínky nakonec byly příznivé nejen pro koně, ale trochu nečekaně i pro diváky. Avizovaný déšť v noci a ráno ustal, což umožnilo početnou návštěvu někde mezi šesti a sedmi tisíci lidí. Výsledkem byla tradičně nejlepší atmosféra roku. Píšu to sice každý rok, ale nelze si toho nevšimnout: derby-publikum je výrazně emotivnější a srdečnější, tleská vítězům i poraženým a projevuje o dostihy nezvykle intenzivní zájem. Tradiční jádro "štamgastů" je totiž promícháno s nemalým počtem svátečních diváků, kteří byli do Chuchle nalákáni na největší dostihový den v roce a hodlají si ho patřičně užít. Bylo by takové ovzduší častěji, kdyby se nám podařilo dostat na dostihy více nových diváků?

"Nepovažujte to za zdvořilost někoho, kdo je v Praze poprvé, ale jsme nadšení. Dostihy jsou dobře organizovány, publikum je velmi zaangažované a dojem na nás udělala i přítomnost řady médií. Věřte mi, některá německá závodiště by vám mohla závidět," řekl mi Walter Derwald, majitel německého Derwische.

Oficiální měření dráhy vykázalo hodnotu 4,5 - tedy o něco nad představou ředitele závodiště Petra Drahoše, žádné stížnosti na dráhu jsem však nikde nezaznamenal a pořadatele lze za stav chuchelského trávníku z posledních týdnů jistě pochválit. Výraznou cestu za poslední léta ušel také rámcový program. Deset let staré stížnosti ohledně trojkových a čtyřkových dostihů před derby jsou minulostí, vedle Zlatého poháru, Ceny hřebčína Napajedla a Simsonovy ceny mají svou platformu v den derby i mílaři a slušně obsazen byl také dvojkový sprint. Právě jeho dotační navýšení a eventuální nalezení tradičních názvů pro novější části programu jsou momentálně posledními drobnostmi, které den pražské modré stuhy dělí od zavedeného derby-mítinku v Bratislavě.

Letošní derby jsem si zpestřil on-line reportáží pro svůj domovský server iHNed.cz, a tak se musím přiznat, že jsem slavnostní ovzduší začal v plné míře vnímat až poté, co jsem těsně před derby sestoupil do zaplněného paddocku. Favorit Age of Jape, jehož kurs klesl před startem až na 2,5:1, vypadal výborně, dojem na mě udělali i Arcibaldo, Simon des Champs a Mariydi. Iryklon podle očekávání vypadal, že část psychických sil nechá už v paddocku, vyloženě mě zklamal Nordost. Ani německý Derwisch se neprezentoval zvlášť impozantním dojmem, zdálo se mi, že na robustním ryzákovi zanechal stopy dlouhý transport a soudě dle pohybu sázkových kursů jsem tento dojem zdaleka neměl sám. Atmosféra postupně houstla a po slavnostní přehlídce, která podle očekávání dala zabrat zejména Iryklonovi a Mariborovi, zbyla jediná otázka: kdo bude vodit?

Když se přesně v 16:54 otevřely startovací boxy, mnozí očima hypnotizovali právě bílý dres Eduarda Pedrozy, jenže ten Derwische do čela neposlal. Po prvních cvalových skocích se ocitli na špici Easy Tiger, Honour of Gracie a Arcibaldo, ale to už se hnal dopředu ze startovního čísla jedna Mariydi. Radek Koplík evidentně nechtěl opakovat situaci z Velké červnové ceny, kde zaostal na startu, a výrazně irského hřebce potlačil podél bariéry dopředu, takže do prvního oblouku už točil jako první. Na druhé straně spektra předvedl výrazný manévr Václav Janáček, který Iryklona nejprve stáhl dozadu a poté razantně nasměroval k bariéře, podobně zopakoval svou taktiku "zezadu" z Velké červnové ceny také Jan Verner na Mariborovi. Lopez v té chvíli vedl Age of Japea kolem desáté pozice.

Rychlé rozhodnutí Radka Koplíka z prvních metrů přineslo obrázek, který musel trenéra Františka Holčáka a majitele Jiřího Charváta na tribuně hodně bolet. Mariydi se chvíli se svým jezdcem pral, poté se do toho opřel a na začátku protilehlé roviny měl na špici náskok zhruba jedné délky. V těchto fázích už bylo zřejmě na přehodnocení čehokoli pozdě a Koplík se spolehl na svůj odhad tempa. Za ním pokračoval v nečekaně ofenzivní jízdě Arcibaldo a za ním zhuštěný druhý sled, ve kterém se vedle obou Slováků Easy Tigera a Ramblin Scouta nacházel také Marl Bora a Simon des Champs.

Oranžový dres Lopeze prosvítal polem jen občas a postupně, na protilehlé rovině se však průběžně posouval, protože do lahovického oblouku už točil kolem pátého místa. Byl však obklopen hradbou koní, vedle něj obíhali Victory Next a Nordost. Na metě 1200 metrů si postupně začal zlepšovat pozici i vzadu cválající bělouš Maribor, první vlna však do cílové roviny točila bez větších změn v pořadí. Nějakých 500 metrů před cílem zavelel k útoku z druhého místa Arcibaldo, minul Mariydiho a Koplíkův kůň od té chvíle prakticky přestal v dostihu existovat.

Velký dostih běžící Arcibaldo v těch chvílích zcela jistě sahal po vítězství, jenže Lopez v sedle jeho největšího soupeře byl ve střehu. Taktika Garyho Hinda a Čestmíra Olehly, počítající s nutností nastřádat náskok na hlavního soupeře, byla realizována bezvadně, ale Age of Jape ztrácel na Arcibalda při vbíhání do roviny pouhé dvě délky a to nemohlo stačit. Zvlášť když klíčová pobídka francouzského žokeje přišla už na metě 400 metrů a odpovědí Age of Japea byla nejdrtivější akcelerace ze všech dosavadních startů. Během okamžiku se dostal na úroveň Arcibalda a přestože oba zbylým soupeřům výrazně odskočili, o vítězi bylo rozhodnuto prakticky okamžitě. Age of Jape šel rezolutně kupředu, Lopez se ještě jednou naposled ohlédl a pak už jezdil jen rukama. V cíli hřebec stáje Bača Palkovice zastříhal ušima a na tribuně vypuklo obrovské nadšení.

Druhý Arcibaldo ztrácel 2 1/4 délky, sám však ostatním koním nadělil 5 délek. Třetí místo uhájil slovenský Ramblin Scout, na něhož se v posledních metrech dotáhli finišující soupeři. O krk zpět doběhl čtvrtý Derwisch, stejně těsně za ním zachytila cílová kamera pátého Iryklona. Pro poslední dotace si doběhli ještě Marl Bora a Easy Tiger, osmý následoval Mariydi. Pak už následovali jen zklamavší lídři z Velké červnové ceny a koně z druhého sledu - na Pumpkina zbylo dvanácté místo, svou poslední formu z Německa popřel čtrnáctou pozicí Nordost.

Čas 2:31,37 sice neznamená rekord, vzhledem k okolnostem ale jistě není špatný. O čtyřicet minut dříve zaběhl Camill ve skvěle obsazeném Zlatém poháru 2:35.

"Musím se přiznat, že to srovnání časů na mě udělalo dojem. Srovnání s Camillem dává Age of Japeovi výborné vysvědčení," konstatoval ve vážnici Jean Pierre Lopez. "Neváhám říct, že dnes vyhrál nejlepší kůň v poli. Už Velkou jarní cenu vyhrál třídou, protože to nebylo na jeho oblíbené distanci a dnes jasně prokázal, že na 2400 metrů se cítí nejlépe. Měl jsem dnes bezproblémový dostih, ale musím přiznat, že jsem si v cílové rovině nebyl stoprocentně jistý, že mám vyhráno. Obvykle s ním musím čekat déle a když chci zrychlení, trvá to ještě nějakých sto nebo dvě stě metrů, než se rozjede. Jenže dnes mě překvapil - odkopl to hned po pobídce a já se najednou ocitl moc brzo vpředu. Naštěstí svou třídou vyčníval, takže jsme to zvládli."

Trenérovi Františkovi Holčákovi, který kdysi své první derby vyhrál s koněm polského chovu a nyní zaokrouhlil počet svých triumfů na pět, ukápla před cílovou podkovou i slza. "Age of Jape je z mých derby-vítězů bezesporu nejlepší vytrvalec, přiznejme si upřímně, že Ray of Light a další měli strop kolem 2000 metrů. A tenhle nemá v mé stáji konkurenci od dob Zagona, takový buldozer, traktor a klaido jsem ještě neměl," diktoval do novinářských notesů, zatímco kolem něj pobíhaly desítky lidí v oranžových čepicích. "Když bude v pořádku, určitě budeme chtít běhat Slovenské derby a pak St. Leger." dodal.

Druhý Arcibaldo podal bez přehánění životní výkon a pokud na nedělní běhání naváže někdy v budoucnu, můžeme se od něj dočkat velkých věcí. "Jsem ohromen, jaký pokrok za těch několik týdnů udělal, dnes jsem seděl na úplně jiném koni než ve Velké jarní ceně, po jeho problémech po startu a v dostihu nebylo ani stopy. Mám velkou radost, i když vítěze jsem ohrozit nemohl," konstatoval Gary Hind. K hřebci stáje Wrbna Racing se ještě vrátím ve zvláštním článku.

Spokojená mohla být i slovenská trenérka Zuzana Kubovičová. Vítězná odveta za loňskou smůlu Teddy Readyho se jí sice nepovedla, ale oba její svěřenci skončili na dotovaném místě. Třetí Ramblin Scout absolvoval dostih z přední pozice a v závěru ničím nepopřel úvahy, že jeho optimem asi bude spíš 2000 metrů. "Hlídal jsem si špici, protože koník nemá závěr. On je tempař, ale vyšlo nám to už podruhé za sebou, takže jsem maximálně spokojen," řekl žokej Zdenko Šmida. Stájový jezdec ze Senice Jaroslav Línek si aspoň podle výsledku vybral tentokrát špatně, Easy Tiger v závěru nestačil. "Neměl jsem optimální průběh, na distanci se to zmáčklo a musel jsem vzít trochu zpátky, jinak bych byl také na tabuli," vysvětloval.

Čtvrtý Derwisch se prezentoval solidním výkonem a postaral se o třetí tabulové umístění trenéra Andrease Wöhlera v letošních klasických dostizích. "Dostih nebyl tak rychlý, jak jsme počítali. Přáli bychom si ještě trochu rychlejší tempo, protože Derwisch je skutečný vytrvalec. V posledním oblouku měl navíc trochu neklidný průběh, ta strkanice ho možná stála třetí místo, ale můžeme být i tak spokojeni. Jezdím na pražské derby docela pravidelně a je to pro mě druhý nejlepší výsledek," konstatoval Wöhler, který svého ryzáka provázel do Prahy společně s majiteli. Na mou otázku, zda Derwisch časem může mít ambice v německém listed, trochu váhal: "To je ještě dlouhá cesta, ale já jsem říkal už před startem, že skutečné kvality tohoto koně ještě neznáme. Je to typ plnokrevníka, který se stále zlepšuje a ještě lepší bude ve čtyřech letech."

Husarský kousek se povedl trenérovi Ladislavu Hanouskovi a stáji Zámecký vrch, jejichž mílař Iryklon měl velký den a finišoval pátý, dva krky od třetího místa. "V posledních metrech jsme měli kolizi, Radek Koplík uvolňoval místo soupeřům a přivřel mě, takže jsem se na chvíli zastavil. Iryklon však podal skvělý výkon, hned po startu jsme získali dobrou pozici a kůň šel s chutí, až mě to překvapilo. Když jsem v cílové rovině poklepal, on zapnul a šel koncem, jako kdyby byl vytrvalec," nešetřil chválou Václav Janáček. Trenér však ví, že parketa jeho koně leží jinde a Iryklon se nyní vrátí na distance bližší jeho naturelu: "Janáček to odjezdil na jedničku, přesně podle naší dohody: čekat a potom zkusit, zda bude mít finiš. Do třetího místa moc nechybělo. Je to nervák kůň a není to s ním jednoduché, ale třídu má. Teď dostane pauzu a pak ho čekají míle. Tohle byla více méně taková povinnost pro dobrého tříletého koně, ale jeho parketa je na 1600 metrů," dosvědčil Hanousek.

Dalším příjemným překvapením byl výkon šestého Marl Bory, jehož šance před startem mnozí včetně autora zápisníku hodnotili velmi rezervovaně. Investice stáje Quartis do žokeje Jiřího Palíka se však ukázala být šťastnou, syn Boreala se pohyboval velkou část derby na předních pozicích a v závěru na rozdíl od jiných se ctí odolal útoku koní ze zadních pozic. "Vypadal i utíkal dobře, všichni jsou spokojení a to je hlavní. Měl jsem výborný průběh, pořád v ruce, akorát ke konci už to na něj bylo dlouhé. 2000 metrů mu bude vyhovovat lépe, špatný kůň to rozhodně není," usmíval se Palík.

Největší frustrace letošního derby je spojena s osmým místem Mariydiho, irského nákupu Jiřího Charváta a spolufavorita dostihu. Na průběh dostihu panovaly napříč realizačním týmem různé názory, které zde cituji v plné šíři. "Možná mu chyběl start v nohou, ale nelíbil se mi jeho projev na trávě. Když odskočil, musel jsem ho rozjet. Že budu v čele sice plánováno nebylo, ale kůň mi už ve Velké červnové zaspal na startu a já nechtěl být znovu za hlupáka, tak jsem si dal pozor. Je fakt, že mi to pak chytil, ale jen k cestě. Pak jsem ho vzal zase zpátky a udělal jsem si tempo. Snažil jsem se, aby pracoval v klidu a aby měl dobrý dostih, protože vím, že jeho poslední start na písku byl dost rychlý. Nikdo jiný nejel, ale kdyby to bylo zase tak přehnané, vytrvalec jako Arcibaldo by nedošel tak daleko. Můj kůň neměl žádný zájem jít. Přeskočil jsem cestu a nic jsem neměl v ruce, jakoby vstřílené patrony," řekl žokej Radek Koplík, který o dvě hodiny dříve vyhrál v sedle Blue Corala výborně obsazenou míli.

Trenér Holčák s výkonem jezdce spokojen nebyl: "Kůň byl připraven dvakrát víc než jeho jezdec. Ve Velké červnové zůstal z jedničky poslední a v derby odrajtoval koně z boxů, což je ve vytrvaleckém dostihu největší chyba. Je mi to moc líto, protože Mariydimu chyběl jen dostih v nohou a dnes už to můžu říct: v práci se jevil o tří délky lepší než Age of Jape, geneticky je to velmi třídový kůň..."

Určité vystřízlivění panovalo v okolí Simona des Champs. "Nemůžu říct, že by nějak zhasnul, celou dobu cválal, ale asi nemá v té rychlosti a na této distanci potřebnou třídu. My jsme na začátku cílové roviny zabrali a měl jsem z toho docela dobrý pocit, ale pak přišla druhá vlna koní a ta mě úplně přejela. Po šancích bylo už na distanci," posteskl si žokej Jan Rája, jehož smolná série v derby pokračuje. Ani majitel Martin Wolf nehledal pro svého koně výmluvy: "Průběh byl ideální, ale není tam ta kvalita... Je to prostě kůň do 2000 metrů. Počítal jsem s tím, že bude měkko a vpředu skončí ti mílaři. Jenže těm se kromě Iryklona a Marl Bory vůbec nedařilo. Za rok to zkusíme znovu, ale myslím, že nemusíme být otrávení. O den dříve nám udělal radost The Joe McArdle ve Francii."

Podobné hodnocení zaznělo i z úst Jiřího Chaloupky na konto God Bless You: "Vytrvalec to asi nebude, lépe se bude cítit do 2000 metrů. Nešel špatně, měl i závěr a v oblouku jsem věřil, že nějaké šesté místo stihnu. Ale přece jen to byl velký dostih a ti přední koně se příliš nezastavili. Prostě to nestačilo..."

Jedenácté místo Honoura of Gracie bylo zhruba v papírových intencích, i když kůň vypadal výborně v paddocku. V cílové rovině sice srdnatě bojoval, ale přes hradbu koní v prvním sledu se nedostal a žokej Rastislav Juráček brzy poznal marnost svého snažení. "Derby je prostě zkouška, na co kůň má. U něj je zásadní problém v tom, že ještě stále zraje a chybí mu zkušenosti. Trochu mě ten výsledek zklamal, ale žokej udělal dobře, že ho v závěru nechal být. Ostudu jsme snad neudělali, budeme na něm pracovat dál a nějakou šanci ještě dostane. Na rovině poběží ještě jednou nebo dvakrát a od příštího roku ho čekají překážky, na které byl původně kupován," řekl majitel Luděk Mikulecký, jehož stáj BORS Břeclav se v neděli těšila z úspěchu Princess of Gracie v Ceně hřebčína Napajedla.

Vítěz Velké červnové ceny Pumpkin se nedostal přes dvanácté místo a prakticky v žádné fázi nebyl v podstatném dění. Na metě 400 metrů ztrácel na vedoucí dvojici Age of Jape - Arcibaldo dobrých osm délek, což prakticky nebylo možné zlikvidovat, a v závěru nedokázal napodobit ani progres koní bojujících o třetí místo. "Nic tam už nebylo, v derby neměl takovou jiskru jako při předchozích dostizích. To jsem viděl už před startem, jindy třeba vyhazoval ve zkušebním cvalu... Asi to není ta třída, také ostatní koně z Velké červnové ceny nebyli vpředu," krčil rameny Dušan Andrés.

Třináctý Maribor opět vypekl svůj realizační tým, i když takticky vyšlo všechno do puntíku a ani před startem nic nenasvědčovalo blížící se pohromě. Ale v cílové rovině nepřišel potřebný progres. "Asi se špatně vyspal. Co vyšlo ve Velké červnové ceně, kdy třeba stínidla pro něj byla nová, měl už teď okoukané. On tu třídu má, ale budeme na něj muset vymyslet něco jiného. Jezdci nemůžu vytknout vůbec nic, do roviny šel s plnými šancemi," řekl trenér Michal Lisek. Spolumajitel Zoltán Mikóczy dodal: "Naplnili jsme coubertinovské heslo, bělouši tenhle dostih prostě nevyhrávají. Aspoň jsme měli nejhezčího koně."

Poslední tři koně - Nordost, Oranžový Expres a Victory Next - shodně vyvolali ve svých stájích rozčarování a bezradnost. "Zatímco v Německu šel Nordost vždy dopředu a pral se s jezdcem, dnes jsem ho musel od začátku strkat, abych se dostal na nějakou pozici. Pak přišly strkanice a nic, s čím by se dalo uspět," rezignovaně vysvětloval Martin Srnec.

"Ta třída tam asi není. Připraven byl Victory Next dobře, všechno zvládal, ale nebyla tam taková ta šťáva. Sami nevíme, žádný zdravotní problém neměl, chyběla mu chuť závodit..." uzavřel Jakub Pavlíček. Poslední kůň letošního derby ztrácel na vítěze přes třicet délek.