 |
| Foto: Monika Preislerová |
Čtyřiašedesátiletý Jiří Posád se ve svém čtvrtém roce u dostihových koní dostal do zvláštní situace. Na jedné straně třemi vyhranými derby v řadě vyrovnal mezník nedostižných Napajedel a s pár koňmi dosáhl úspěchů, na které mnozí majitelé marně čekají celý život. Zároveň ale už stihl pochopit, že každá mince má svůj rub i líc. Kupovat koně přímo pro derby je při současné situaci v českém turfu velký luxus, a to i ve chvíli, kdy se vavřínový věnec s modrou stuhou podaří získat.
Pro koně v pořizovacím módu milionů korun totiž v Česku existuje jediný dostih – právě derby o 2,5 milionu korun. Pak je tu ještě Velká jarní cena, letos dotovaná 800 tisíci korunami, a to je prakticky vše. Dotace zbylých klasických dostihů, jakož i komparačních vrcholů a velkých cen se pohybují v rozmezí 200 až 400 tisíc korun. I to má svůj podíl na nepříliš lichotivém vývoji posledních let, kdy jen málokterý derby-vítěz vystoupal do pozice všeobecně uznávaného šampióna. Někteří byli záhy přesměrováni za lukrativními italskými dotacemi do překážkových dostihů, a jen zlomek z nich – slovy tři – se pokusil o úspěch na evropské scéně black-type.
Tento trend zatím nezvrátili ani klasičtí vítězové stáje Monte Negro. Mister Aviation žádný ze svých čtyř startů od loňského derby nevyhrál, a mezitím už má za sebou proutěné překážky v Pardubicích a Bratislavě. Kadyny po derby posbíral ještě několik umístění na nejvyšší scéně, ale v dalších dvou letech kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům absolvoval jen čtyři starty a po nedokončeném překážkovém debutu týden před letošním derby předčasně ukončil kariéru. "U obou jsme plánovali, že jako čtyřletí nevyběhnou. Po derby a dalších velkých dostizích ti koně bývají hodně unavení, jen se podívejte na statistiky účastníků klasických dostihů ve čtyřech letech," komentuje to Jiří Posád.
Více o 94. Charvát Českém derby:
- Focus: Valašský hattrick připomněl Napajedla
- Jiří Chaloupka: Poslední krok byl na mně
- Handicap: Cheeky Chappie nad Darsalamem i "Japem"
- Derby-fakta: Jednadvacet zápisů do historie
"U Mistera Aviationa není co řešit, je zdravý, ale loňská sezóna mu dala zabrat. Věřím, že se časem probere, ale okolnosti jeho koupě znáte. Měl bradavici v oblasti šourku a kupovali jsme ho výrazně levněji, než kolik stál jako roček. Kdyby byl taková hvězda, určitě by si ho nechali. I Always On Sunday byl do minulého měsíce takový nemastný neslaný. V Bratislavě už něco navzdory špatnému průběhu dostihu naznačil, během posledních čtrnácti dnů šel hodně nahoru a dnes jste to sami viděli, jak si pohrál se soupeři ve Zlatém poháru… Vidím to tak, že těm koním musíme vyhovět. Z jednoho bude skokan, druhý zůstává na rovině, a kam se zařadí Cheeky Chappie, to teprve uvidíme. Svým projevem slibuje, že by mu 2800 metrů v St. Legeru mohlo vyhovovat ještě líp. Necháme ho na rovině, skákat s ním zatím určitě nebudeme." dodává majitel.
Zatímco vývoj kariéry dvou loňských akvizic Posáda nevyvedl z klidu, jeho první derby-vítěz Kadyny je úplně jiný případ. Ve Velkých Karlovicích vyzkoušeli všechno možné, jak vleklé zdravotní problémy překonat, ale nepodařilo se. Při prvním letošním startu ve Slušovicích doběhl poslední osmnáct délek za polem, čtyřkovou steeplechase v Pardubicích sice odvodil, ale v závěru byl zadržen a definitivně se rozloučil s dostihy. "Teď jsme ho vypustili na louku ke strýci Radka, do Vánoc tam určitě bude a odpočine si. Je to můj srdeční kůň. Neprodám ho, i když jsem nějaké nabídky dostal. Nebráním se dát ho někomu na parkur, aby mohl ten svůj potenciál aspoň trochu prodat, ale chci mít na jeho osud stále vliv…" říká přesvědčivě Posád.
Tohoto, nebo žádného
Teď ale načal novou kapitolu s názvem Cheeky Chappie a jako majitel si ji "odpracoval" zřejmě nejvíce ze všech tří vyhraných ročníků. Při pořizování Kadynyho s Mister Aviationem totiž hráli výraznou roli agenti, zatímco Cheeky Chappie se do Česka nakonec dostal díky tvrdohlavosti samotného Posáda. Ten příběh už zápisník podrobně popsal, vyplatí se ale dodat pár zajímavých detailů. "Celá koupě byla jedna velká peripetie, paradoxně mě ale utvrdila v názoru, že je to opravdu dobrý kůň. Ze tří spolumajitelů ho chtěl jeden prodat, druhý neprodat a třetímu to bylo jedno. Nakonec byli dva proti a asi s ním nějaké záměry měli, když ho na úplném začátku hlásili do irského derby…" vzpomíná Posád.
Cheeky Chappieho poprvé viděl naživo v září, ale slyšel o něm už dříve. "Máme v Irsku kamaráda, který tam má známou, co chodila do té stáje celý rok. Věděli jsme o Chappiem už loni v únoru, to ale nebyl na prodej. Pak se začalo uvažovat o tom, že by ho prodali, protože jeden z těch majitelů se chystal do Ameriky. Tak jsme po něm začali pást a na dálku jsme ho sledovali, dokonce jsme uvažovali, že bychom se jeli podívat na ten jeho loňský dostih v Dundalku. Samozřejmě zdaleka nebyl jediný v našem hledáčku, ale když jsem ho v září uviděl, už jsem žádného jiného koně nechtěl. Toho, nebo žádného. Byli jsme třeba ve stájích u Aidana O’Briena a mě to vlastně nezajímalo, protože na jejich třídové koně stejně nemáme, na ty jsme se jen podívali a bylo to samozřejmě hezké, ale naše plány to moc neposunulo…"
Hřebec byl nakonec výrazně levnější než svého času Kadyny, ale nového majitele to stálo větší nervy, než kdyby přihazoval na dražbě. Po prvotní dohodě, kdy složil zálohu, totiž chtěli irští majitelé z koupě vycouvat a zálohu mu vrátit i s velmi zajímavou finanční kompenzací. Posád hrozil Irům žalobou, ale cítil, že se mu vysněná posila vzdaluje. "Oni neřekli, že chtějí víc peněz. Prostě chtěli koně zpátky a nabízeli, že nám vrátí víc peněz, než jsme dali. Odpověděl jsem jim, že už jsem zaplatil a že je dám k soudu, ale nenadělal bych s tím nic… Nakonec pomohly osobní kontakty, ta známá je kamarádkou jednoho z těch majitelů a přesvědčila je, to zřejmě převážilo…" krčí rameny Posád.
Hřebec byl nakonec výrazně levnější než svého času Kadyny, ale nového majitele to stálo větší nervy, než kdyby přihazoval na dražbě. Po prvotní dohodě, kdy složil zálohu, totiž chtěli irští majitelé z koupě vycouvat a zálohu mu vrátit i s velmi zajímavou finanční kompenzací. Posád hrozil Irům žalobou, ale cítil, že se mu vysněná posila vzdaluje. "Oni neřekli, že chtějí víc peněz. Prostě chtěli koně zpátky a nabízeli, že nám vrátí víc peněz, než jsme dali. Odpověděl jsem jim, že už jsem zaplatil a že je dám k soudu, ale nenadělal bych s tím nic… Nakonec pomohly osobní kontakty, ta známá je kamarádkou jednoho z těch majitelů a přesvědčila je, to zřejmě převážilo…" krčí rameny Posád.
Ještě když koncem listopadu Holčákovi jeli pro hřebce do Paříže, nepanovala stoprocentní jistota, že se kůň na místě skutečně objeví. "Do Paříže koně přivezl agent, byl dost strohý a řekl jen: Tady ho máte. Byli opravdu hodně naštvaní, ale je dobře, že jsem na tom trval. Jiného koně se mi prostě hledat nechtělo, byl jsem pevně rozhodnutý," dodává.
Pomeranče? Snědl jeden
Cheeky Chappie velké naděje naplnil, v očích majitele mu však do Kadynyho stále něco chybí. "Nechtěl bych mu křivdit nebo ublížit, ale myslím si, že skutečně nejlepší z mých derby-vítězů byl prostě Kadyny. Bohužel měl svůj velký zdravotní handicap, jinak by ještě dokázal velké věci. Cheeky Chappie vypadá hodně dobře, dnes to potvrdil a uvidíme, jak bude běhat dál," těší se Posád.
Příštím startem čerstvého derby-vítěze má být 20. července Slovenské derby, kde ho zřejmě čeká odveta s Honzikem Chiperou a Jiřího Chaloupku by v jeho sedle podle starších úvah měla vystřídat Zuzana Vokálková. "V Praze nám šlo o hattrick, tak jsem se domluvili s Jirkou Chaloupkou, ale ono to bylo ještě trochu jinak. Už loni při Velké pardubické jsem Jirkovi řekl, že mám v úmyslu koupit koně pro derby a pokud bude volný, že bych ho na něj chtěl angažovat. To jsme se ještě vůbec nebavili o tom, jaký ten kůň bude. Letos na jaře ale Chappieho jezdila ,Kokina' tak krásně, že to bylo docela dlouhé uvažování, až nakonec musel Radek říct: Rozhodněte. Pro České derby dostal přednost Jirka a Zuzaně jsem slíbil Bratislavu…" líčí Posád a vesele se usmívá na přítomnou Vokálkovou.
Právě řečená "Kokina" stojí za nejkouzelnější derby-kachnou posledních let, když v jednom z internetových rozhovorů tvrdila, že Cheeky Chappie tak miluje pomeranče, že mu je majitel nechává dovážet přímo ze Španělska. Jak to s touto exotickou pochutinou bylo doopravdy, prozradila velkokarlovická stáj až po doběhu.
"Pan Posád se vrátil ze Španělska od své rodiny a vezl dětem pomeranče, čerstvě utržené ze stromu. Jeden měl s sebou ve stáji, když jsme zrovna kovali Cheeky Chappieho. Kůň pořád koukal, co to pan Posád jí. Když mu část pomeranče spadla na zem, vzala jsem to do ruky, že mu to zkusím dát. Říkám: Pomeranč, ten vyplivne. Jenže on ten první kousek sežral s velkou chutí a začal se natahovat po dalším. To jsem v životě neviděla, že by kůň sežral celý pomeranč. Tak jsem říkala, že to musím zdůraznit, až mi budou volat novináři," směje se Zuzana Vokálková.
Vyhrávat se nedá věčně
Když Jiří Posád před čtyřmi lety vstupoval na dostihovou scénu, chtěl se hlavně bavit a realizovat na sklonku své profesní dráhy. Oficiálně už je v penzi, ale do rodinné montážní firmy ve Valašském Meziříčí stále dochází. "Myslel jsem, že už se tam vůbec nebudu vyskytovat, ale to nejde. Za ta léta jsem to tam vybudoval a pořád mám takový ten pocit, že to pod synem nemá úplně šťávu. Jenže přesně to říkal kdysi můj táta o mně. Povídal: Až tu nebudu, vy umřete hladem. A dneska to říkám já… Chodím se do firmy projít, už na to jen tak dohlížím. Času stále moc není, ale už si stihnu něco udělat i na chalupě."
Podobný nadhled chce uplatňovat i ve svých dostihových aktivitách. Možnost, že jako majitele tří vítězů derby ho v dostizích čekají už jen zklamání, si moc nepřipouští. "V mém věku je radost, když máte zdravé děti, krásná vnoučata a když vás ráno po probuzení nic nebolí. Vyhrávat se nedá věčně, je to stále těžší. Však jste viděl sám, jak to dnes bylo těsné. Určitě nehrozí, že bychom si předem říkali ,Jedeme vyhrát'. To se dnes už nedá. Ale určitě se pokusím o další derby, a pak je tu ještě Velká pardubická…"
