 |
| Foto: Martin Haleš |
Na chuchelskou cílovou rovinu už padl stín, bylo něco po půl osmé večer, když Bauyržan Murzabajev v sedle zpoceného hřebce zvedl ruku a pozdravil zaplněnou tribunu. Mladý talent českých dostihů to dokázal, dovedl Gontchara k vítězství v derby. Ve chvíli, kdy správce závodiště nasadil hnědákovi na krk vavřínový věnec s modrou stuhou, už o tom nemohlo být pochyb, ale Murzabajev stále jakoby nevěřil. Kousek opodál se usmíval hřebcův trenér Arslangirej Šavujev, muž, který na své čtvrté vítězství v Českém derby čekal dlouhých devět let. Pokud lze tedy slovem čekání označit intenzivní éru, během níž Šavujev z Mostu, Mimoně a nakonec Krabčic pravidelně vysílal své svěřence do evropských dostihů blacktype, v Meandrem připravil svého druhého vítěze grupy 1 a dostal do tréninku koně čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova. Po Temirkanovovi, Darsalamovi a Medeovi se mu však dlouho nedařilo najít toho správného koně pro derby. A když už se našel, jmenoval se Shamalgan a místo Chuchle zamířil do Prix du Jockey Club v Chantilly. To všechno se ve čtvrtek večer definitivně stalo historií. Zatímco Kazach Murzabajev, ruský Nagojec Šavujev a manažer moskevského majitele Valentina Buchtojarova poslouchali českou hymnu pro vítěze, za kopcem Hvězdárna nad závodištěm pomalu zapadalo slunce a ke svému konci se nachýlil naprosto výjimečný ročník derby. Dostih, který podle všeho vyhrál nejlepší kůň v poli, vrchol sezóny konaný poprvé za 96 let ve všední den – a také dlouhý sled skrumáží a tlačenic, v němž polovina startujících místy připomínala velké bowlingové koule, narážející do seřazených kuželek v 60kilometrové rychlosti.
Změny tradičních termínů nejsou nikdy jednoduchým rozhodnutím a znamenají určitý risk i u mnohem menších akcí než je České derby. O letošním přesunu vrcholu sezóny z neděle na čtvrtek se však vědělo dlouho dopředu. Do konkurence s fotbalovým šampionátem si netroufli jít ani Němci, jejichž derby má status grupy 1 a ve svém dějišti Hamburku představuje jeden z vrcholů sportovního kalendáře. Lze samozřejmě argumentovat, že divácká obec fotbalu a turfu se zase tak nepřekrývá, ale vrcholný mítink typu derby nemůže automaticky rezignovat na širší publikum mimo dostihovou obec a televizní přenosy patří mezi stěžejní body každého jednání se sponzory. A tak se České derby poprvé za 96 let konalo ve všední den. Stejně jako tomu ještě relativně nedávno bylo u britského Derby Stakes, a symbolicky v den, kdy Britové rozhodli v referendu o svém odchodu z Evropské unie.
Změny tradičních termínů nejsou nikdy jednoduchým rozhodnutím a znamenají určitý risk i u mnohem menších akcí než je České derby. O letošním přesunu vrcholu sezóny z neděle na čtvrtek se však vědělo dlouho dopředu. Do konkurence s fotbalovým šampionátem si netroufli jít ani Němci, jejichž derby má status grupy 1 a ve svém dějišti Hamburku představuje jeden z vrcholů sportovního kalendáře. Lze samozřejmě argumentovat, že divácká obec fotbalu a turfu se zase tak nepřekrývá, ale vrcholný mítink typu derby nemůže automaticky rezignovat na širší publikum mimo dostihovou obec a televizní přenosy patří mezi stěžejní body každého jednání se sponzory. A tak se České derby poprvé za 96 let konalo ve všední den. Stejně jako tomu ještě relativně nedávno bylo u britského Derby Stakes, a symbolicky v den, kdy Britové rozhodli v referendu o svém odchodu z Evropské unie.
Plusy čtvrtečního večera
 |
| Foto: Martin Haleš |
Velký experiment, jehož výsledek se stěží dal předem odhadovat, měl své plusy i mínusy, ale celkově dopadl úspěšně. Mezi plusy patřila účast špičkových žokejů z Německa, kteří by za normálních okolností nemohli dorazit. Filip Minařík jel pražské derby po šesti, Eduardo Pedroza po sedmi a Jozef Bojko dokonce po šestnácti letech. Premiérově se představila italská hvězda na vzestupu Pierantonio Convertino, o němž se letos mimochodem spekuluje, že se brzy rovněž přesune do Německa. Během odpoledne se navzdory tropickému vedru pomalu začala zaplňovat i tribuna, a přestože ještě po 16. hodině se zdál být příliv návštěvníků poměrně hubený, už o hodinu později situace vypadala výrazně povzbudivěji.
"Plný dům" sice v Chuchli nebyl – to se při derby snadno pozná na fotkách pole z prvního oblouku s hledištěm v pozadí – ale několikatisícové publikum vytvořilo důstojnou a vzhledem k okolnostem uspokojivou kulisu. V menším počtu tentokrát dorazila jindy početná moravská část dostihových příznivců. Znovu je však nutné zdůraznit, že dostihové dny "after work" nejsou v zahraničí ničím neobvyklým a v poslední době začínají být vyloženě módním doplňkem termínových listin i u našich sousedů.
Zákonitě jiná byla i atmosféra večerního derby. Když se pár minut před půl osmou večer vydalo šestnáct jezdců na cestu z vážnice, padalo na paddock už lehké šero. Velké vedro z odpoledne zvolna ustupovalo, koně startující v derby už chodili ve stínu. Vychutnával jsem si tradiční magii před derby, momenty mezi ordre a nasednutím, ze studia České televize nad paddockem a v jedné chvíli si všiml, jak špičkoví domácí i zahraniční jezdci procházejí kolem žijící legendy dostihového televizního vysílání pana Miodraga Merthy, který letos oslavil 75. narozeniny a po dlouhé době se přišel do Chuchle osobně podívat. Nervozita patrná z hloučků jezdců, trenérů a majitelů rozdělených po celé ploše byla stejná jako kdyby se běželo v neděli. Největší hrozen lidí se tradičně tvořil kolem početné ekipy Rabbitu, která své naděje tentokrát rozdělila na dvě skupiny. Montjeu Third a Secretive Lord nastupovali v tradičních bílo-zelených barvách, jezdec Golden Devila Martin Laube oblékl nový žluto-zelený dres stáje Rabbit CZ. Rušno bylo i kolem tříčlenné ekipy trenéra Josefa Váni, jejíž Timekeeper postupně na sázkovém trhu předstihl původního favorita Gontchara.
Vítěz Velké červnové ceny vypadal dobře a zdál se potvrzovat všeobecný dojem, že od posledního trialu udělal další skok, osobně se mi ale o trochu více líbil Gontchar, působící dojmem hřebce vyladěného stoprocentně na tento dostih. Většina koní působila klidným dojmem, řada z nich včetně Bonyse nebo Sedmikrasky se však vzhledem k tropickému ovzduší silně potila. To ještě nikdo netušil, jaké drama se chystá na dobře připravené - a vzhledem k počasí rychlejší - dráze.
Tvrdý dostih plný kolizí
Velká prestiž derby ale může mít i své odvrácené stránky. Například, když se obrovská motivace jeho aktérů uspět změní v přemotivovanost. Něco takového se promítlo i do čtvrtečního průběhu dostihu. Velká tlačenice začala prakticky hned po vyskočení ze startovacích boxů. Pozdější vítěz Bauyržan Murzabajev měl sice pokyn posunout Gontchara na blízkou čtvrtou, pátou pozici, ale se startovním číslem deset neměl šanci něco takového splnit. Hned po prvním cvalovém skoku do něj vrazil vedle odskakující Secretive Lord a zatlačil Gontchara pro změnu pod nohy Johnnymu Whistleovi. Chaos pokračoval dalších několik vteřin, neboť i další koně s vyššími startovními čísly se tlačili k bariéře, jak je to v posledních letech po startu derby obvyklé.
 |
| Foto: Martin Haleš |
Favorit Timekeeper měl poměrně vlažnou startovní reakci a Filipu Minaříkovi dalo trochu práce, než hnědáka nasměroval na dobrou pozici u bariéry, stejný manévr se vzápětí podařil také Václavu Janáčkovi s Johnnym Whistlem, takže 100 metrů po startu už oba nejúspěšnější čeští žokejové cválali vedle sebe ve vnitřní stopě. Podobný razantní manévr po startu provedl také Martin Laube z boxu číslo šestnáct – Golden Devila po startu přidržel a na posledním místě ho po celé šíři dráhy nekompromisně nasměroval k bariéře. Od dostihové komise za to po dostihu obdržel sankci za porušení paragrafu 364b Dostihového řádu, hovořícího o tom, že povinností jezdce v průběhu dostihu je vést koně na úseku od startu až k pomocnému rozhodčímu u startu na rovné čáře. Nemám ve zvyku polemizovat s rozhodnutími komisí, zvláště když jednají v souladu s Dostihovým řádem, ale nemohu se ubránit dojmu, že tady byl DŘ uplatněn poněkud puristicky, neboť v bezprostředním okolí Golden Devila ani za ním se v okamžiku manévru nikdo jiný nenacházel. Pokud se dostihová komise rozhodla pro sankci, nabízelo se pokutovat za stejný prohřešek i další zúčastněné jezdce.
Do čela se nikomu příliš nechtělo. Na špici to sice vyneslo koně s nejnižšími čísly Rumpl Cimpr Campra, Bonyse a Albe Backa, nicméně jejich jezdci stejně jako Jan Rája na Partyday a Jiří Palík v sedle Grace Of Gracie vyčkávali, zda se někdo přece jen nevděčného úkolu neujme. A dočkali se, Petr Foret v bílém dresu DS Pegas se rozhlédl kolem sebe a poslal dopředu Sedmikrasku. Vítězka Memoriálu Rudolfa Deyla se po prvním proběhnutí cílem odpoutala o délku, přešla k bariéře a mírně zrychlila tempo. Foret neměl zájem na úplně rychlém dostihu, neboť vnitřně stále nebyl přesvědčen o vytrvalosti své klisny, a tak si hlídal, aby se derby příliš nerozjelo. I tak se mu však podařilo roztáhnout pole. Za klisnou cválal Rumpl Cimpr Campr před Bonysem, Convertino se snažil chtivého Albe Backa usadit na čtvrté místo, ale držel ho jen s obtížemi. Gontchar nabíhal do prvního oblouku ve vnější stopě kolem dvanáctého místa, za ním byli usazení už jen Secretive Lord, Golden Devil a Timekeeper.
Po prvních 500 metrech bylo pole roztažené do 10 – 12 délek a v jeho zadní části, která neakceptovala Foretovo tempo, docházelo k množství kolizí. Když koně nabíhali na protilehlou rovinu, působilo to místy skoro déja vu nebo díra v časoprostoru, neboť se téměř do puntíku opakovaly některé scény z předchozích dvou ročníků. Na špici soupeřům mírně odskočila trojice Sedmikraska, Albe Back a Rumpl Cimpr Campr, zbytek pelotonu táhli Partyday, Krasava a Bonys, zatímco na chvostu pole se různí šancoví koně sráželi jako na kulečníkovém stole, částečně bohužel mimo zorný úhel oficiálního záznamu i České televize.
U mezníku 1600 metrů Convertino vzdal snahu dál krotit Albe Backa, nechal svého svěřence cválat a posunul se tak do vedení těsně před Sedmikrasku. Ke konci protilehlé roviny si někteří jezdci ze zadního sledu zkusili zlepšit pozici – Secretive Lord byl najednou čtvrtý, Gontchar "vykukoval" kolem sedmého místa a těsně za ním cválal Timekeeper. Nejvíce kontaktů se soupeři inkasoval Johnny Whistle, ošklivou kolizi měl také Urban Joy, který 1200 metrů před cílem odpadl na poslední místo a Milan Zatloukal se do něj musel předčasně opřít.
 |
| Foto: Martin Haleš |
Ačkoli Convertinův průnik na špici opticky působil razantně, o zrychlení se ve skutečnosti nepostaral, naopak mírně přibrzdil. Trojice lídrů tak pole bez problémů přivedla do cílové rovinky, kde přišla razantní změna tempa. V zadní polovině pole, cválající dosud nahuštěně vedle sebe, vyvolalo hledání pozic před finišem dominový efekt, který měl za následek naprostý nedostatek místa. Finišující koně se tak nemohli roztáhnout po celé šíři dráhy a část aktérů včetně některých favoritů zůstala v pasti, čekaje, zda se prostor před nimi otevře nebo ne.
 |
| Foto: Martin Haleš |
Koně absolvující dostih blízko špice tak měli nemalou výhodu a výrazně lepší výchozí pozici. Na distanci proto byli vpředu stále Sedmikraska, Rumpl Cimpr Campr a místo slábnoucího Albe Backa se k nim přidal útočící Bonys. Z vytrvalců schovaných v poli přišla jako první s útokem Krasava. Na distanci vyrovnala vedoucí koně a bylo jasné, že půjde přes ně. 100 metrů před cílem měla délku k dobru a sahala po vítězství. To už se ale velkými cvalovými skoky rozbíhal Gontchar, jemuž Murzabajev v cílové rovině našel pozici ve vnější stopě, ale trvalo dobrých 300 metrů, než se hřebec se svou prostornou a stále trochu "zeleně" působící akcí dostal do správného rytmu. Na distanci ztrácel na Krasavu už jen délku a záhy srdnatě bojující soupeřku minul.
Výrok rozhodčích zněl nakonec "jistě 1", o další 3/4 délky zpět finišoval třetí Bonys před Sedmikraskou a zvenku finišujícím Grace Of Gracie, poslední dotované příčky ukořistili ještě Urban Joy a Rumpl Cimpr Campr. Výsledný čas 2:33,01 na poměrně rychlé dráze je třeba vidět v kontextu průběhu, kdy zejména v první polovině dostihu chybělo potřebné tempo, čemuž napovídá i nezvykle vysoký výskyt koní s neověřenou vytrvalostí na dotovaných pozicích.
 |
| Foto: Martin Haleš |
Na Golden Devila zbyla osmá příčka, zavřený Timekeeper se nedostal přes deváté místo. Klasická vítězka Partyday na desátém místě derby-distanci nakonec přece jen neprostála, Albe Back vycouval na dvanácté místo a tajný tip Johnny Whistle na patnáctém místě doběh uzavřel. Na distanci totiž došlo k pádu Ingrid Janáčkové Koplíkové, jejíž Eruption se lekl obrovského nafukovacího poutače Mercedes-Benz u vnitřní bariéry, uskočil stranou a ztratil svou jezdkyni.
Gontchar se vrací do Francie, český chov slaví
 |
| Foto: Martin Haleš |
O vítězném Gontcharovi (Champs Elysees) toho zápisník v uplynulých týdnech napsal poměrně dost (rozhovor s žokejem ZDE). Před startem byly z více stran zpochybňovány jeho letošní francouzské formy, ale ještě nikdy se nestalo, aby favorit v českém tréninku absolvoval už před derby dva dostihy blacktype ve Francii a v jednom z nich se dokázal umístit. Hřebec v majetku moskevského uhlobarona Valentina Buchtojarova, který v posledních letech vybudoval základnu svého chovu ve Francii, půjde odlišnou cestou než jeho předchůdci i po svém zatím životním vítězství. Místo slovenského derby je v polovině července hlášen do Grand Prix de Paris a také další starty by měl absolvovat ve Francii. Ať už vysoké ambice vyjádřené přihláškou do Ceny vítězného oblouku dokáže naplnit či nikoli, spolu se svým o rok starším předchůdcem Touch Of Geniusem by svými výkony měl výrazně vylepšit pověst Českého derby.
 |
| Foto: Martin Haleš |
"Průběh dostihu jsem si představoval trochu jinak, ale Bauyržan to vyřešil dobře," pochvaloval si po doběhu Arslangirej Šavujev. "Pokud se kůň vrátí z dostihu v pořádku, není důvod neběhat Grand Prix de Paris." Nepřítomného majitele na dekoraci vítězů zastupoval racing manager stájí Buchtojarov a Kadyrov, spolu s ním přijela do Prahy také manažerka francouzských aktivit stáje. "Věřili jsme si hodně, ale to s Amgou River ve Zlatém poháru taky. Chodila v tréninku s Gontcharem a úplně si s ním v práci hrála," poznamenal hřebcův pracovní jezdec Konstantin Kobzarev.
Nebýt Gontchara, skončilo by derby po jedenácti letech vítězstvím české odchovankyně. Krasava (Moonjaz) beze zbytku odměnila důvěru svého majitele a chovatele Stanislava Chudáčka, který ji do vrcholu sezóny za nemalé peníze dodatečně dohlásil, a postarala se zároveň o vůbec nejlepší výsledek centrály Němčice v derby. "Tomáš ji odjezdil velmi dobře, toto ještě není hotový kůň. Popravdě řečeno si myslím, že i její forma ještě půjde nahoru," řekl po doběhu nadšený Chudáček. "Původně jsem vůbec nepočítal s tím, že poběží derby, dohlašovali jsme ji vyloženě kvůli tomu, jak se jí v posledním měsíci zvedla forma. V té době už ale byla přihlášena do maďarského derby. Několik dní počkáme, jak se vyrovná s dnešním dostihem a pokud bude dál v takové pohodě, jeli bychom s ní do Budapešti. Případnou účast v Oaks budeme řešit později, stejně jako její distanční optimum. Kde se nakonec usadí, to ukáží až další starty, musíme to vyzkoušet…"
Také třetí místo vybojoval český odchovanec. Bonys (Intense Focus) přitom v dostihu absolvoval téměř neuvěřitelnou pouť. Ještě v první polovině protilehlé roviny pracoval kolem pátého místa, jakmile se ale začalo ve druhé polovině dostihu zrychlovat, hnědák se propadl dozadu. Do roviny točil kolem desátého místa, u mezníku 400 se probojovával druhým sledem blízko bariéry a chvíli se zdálo, že vlastní odchovanec Darhorse Rostislava Kopeckého nebude mít kudy útočit. 300 metrů před cílem však Verner našel skulinu a Bonys pod bičíkem začal zrychlovat. První dva koně v cíli ohrozit nedokázal, ale jistě porazil všechny slábnoucí a jedním tempem jdoucí koně kolem sebe a dostal se až na třetí místo. "Není to vytrvalec. Zkraje seděl čtvrtý, pátý, protože se mu líbilo tempo. Jakmile se to trochu rozjelo, Honza Verner ho nechal, aby šel, jak je zvyklý z práce. Proto pak přišel koncem. Kdyby se honil se špičkou a snažil se celou dobu držet krok s předními koňmi, zůstal by stát. Byl skvěle odježděný, moc se mi líbilo," radoval se Allan Petrlík, vychutnávající si paradox, že svého nejlepšího výsledku v derby dosáhl s koněm, jehož distanční optimum je zřejmě 1800 metrů.
Ve skrumáži u bariéry skvěle zabojovala také Sedmikraska (Excellent Art), jeden z nejtajemnějších koní na startu, o jejíž schopnosti prostát derby-distanci nebyli úplně zajedno ani lidé z jejího okolí. Trenér Michal Lisek ji však vyslal na start s velkou důvěrou. I když se v jednu chvíli už zdálo, že Sedmikraska slábne, v závěru držela krok s Bonysem a uhájila čtvrté místo. Velkou zásluhu má na výsledku také jízda Petra Foreta. "Osobně jsem byl ohledně našich šancí v derby spíš skeptický, myslel jsem si, že její maximum je 2000 metrů a nečekal jsem, že by měla takovou třídu," přiznal po doběhu Foret, který skončil v derby potřetí za sebou na čtvrtém místě. "Vím ale, že potřebuje, aby se jí vyhovělo. Nijak jsem se dnešního dostihu nebál, vůbec jsem si stres z derby nepřipouštěl. Viděl jsem, že nikdo nejede, tak jsem si řekl, že to vezmu na sebe. Když si na 1600 metrech ke mně sedl Convertino, Sedmikrasku to vůbec nerozhodilo. Za cestou už byla poražená a pak mě příjemně překvapila, že se po dalších 200 metrech chytla a šla po těch nejlepších. Kdyby to dnes bylo o kus delší, možná by byla zase druhá. Dala do toho obrovské srdce, potvrdila trenérova slova a mě mile překvapila. Ona si to svoje odpracuje, v závěru se ještě zlepší…"
Nejasné povědomí o vytrvaleckých schopnostech obklopovalo i pátého Grace Of Gracie (Zanzibari), který absolvoval aktivní dostih z pátého, šestého místa a třebaže měl na distanci menší kolizi, dokázal se z ní vymotat a zůstal až do konce ve hře o dobré umístění. Těžko odhadovat, jaké by měl vyhlídky, kdyby ho v předjaří nepotkal tréninkový výpadek kvůli nejasné trenérské situaci ve stáji BORS Břeclav. "I proto ještě není na svých 100 procentech. Měl dlouhou pauzu, před čtrnácti dny se nám trochu rozbil v boxech, tak jsme kolem něj chodili po špičkách. Kdybychom měli na přípravu ještě jeden měsíc, vypadalo by to dnes ještě jinak, byl by býval potřeboval mít v nohou ještě dva dobré dostihy," vysvětloval žokej Jiří Palík. "Vím, že se svým původem by neměl být vytrvalec, ale viděli jste to sami, byl tam pořád. Když se na jeho dostihy líp podíváte, on bývá jako první kůň ježděný, trápil jsem se na něm už někde na druhé straně, ale on přijde do cílové roviny a pořád jede… Jeho výhoda je, že se umí v dostihu dobře pošetřit, dá se dobře zaparkovat a pak do toho dá srdce. Jsem s derby hodně spokojený a už se těším na Bratislavu."
Nejlepším z trojice svěřenců Josefa Váni byl nakonec ten nejméně skloňovaný z nich, Urban Joy (Galileo). Jeho závěr, kterým se dostal na šesté místo, stojí za zhlédnutí. Ještě na začátku cílové roviny byl poslední, na distanci se sice soupeřům začal přibližovat, ale stále se nacházel kolem jedenáctého místa. Ježděný více rukama než bičíkem Milana Zatloukala postupně svou robustní akcí míjel jednoho hasnoucího soupeře za druhým a než se stihl dostat do větších obrátek, přišel cíl. "Během dostihu mě soupeři několikrát sestřelili, jednou to byl paradoxně Filip na tréninkovém kolegovi Timekeeperovi. V cílové rovině měl perfektní závěr, je to kvalitní kůň. Kdyby dnes bylo měkko, možná by se všichni divili. Podle mě je to kůň do St. Legeru. Je stále ještě zelený, pokud vydrží zdravý, příští rok bude špičkový," řekl Zatloukal.
Druhým dohlášeným koněm, který skončil na dotovaném místě, byl Rumpl Cimpr Campr (Makfi). Pod Jozefem Bojkem patřil k aktivním koním, kteří se podíleli na tempu a v cílové rovině navzdory ubývajícím silám bojoval s nejlepšími. "Skvěle jsem se svezl, kdyby do mě soupeři párkrát nestrčili, byl jsem pátý. Sám nevím, proč se to dnes tak mastilo, každý hledal místo. Faktem ale je, že ideální distancí tohohle koně je 2000 metrů. V derby to nehraje takovou roli, tam prostě záleží na tom, jak se to odjezdí. Tempo bylo všelijaké, stále se měnilo, v závěru už toho měl dost," krčil rameny Bojko, který nakonec dopadl z výpravy německých legionářů nejlépe.
Nebylo místo, Minaříkova smolná série pokračuje
 |
| Foto: Martin Haleš |
Filip Minařík si do své smolné derby-série připsal obzvlášť frustrující zápis. Timekeeper (Galileo) sice velkou část dostihu cválal dobře usazený na pozici, ale když se 500 metrů před cílem začal rozbíhat na prostředku dráhy, nejprve se v prostoru před ním ocitla akcelerující Krasava. 300 metrů před cílem měl kontakt s Montjeu Third a ve chvíli, kdy se dál snažil o progres, ho křižovala bočící Partyday, která spolu s vedle finišujícím Grace Of Gracie vytvořila před favoritem neproniknutelnou hradbu. Pak už favoritovi vypršel čas, takže už stihl jen deváté místo před zmiňovanou Partyday.
"Když jsem měl místo, nedokázali jsme zrychlit a pak mě soupeři úplně zmastili. Za normálních okolností by bojoval o umístění, dobrý je na to dost. Stále ještě působí nezkušeným dojmem, jel jsem ho s plnou důvěrou jako hotového koně, ale v předchozích startech byl zvyklý pole obíhat a dnes se mu mezi koňmi vůbec nelíbilo, pak už neměl to zrychlení," konstatoval Minařík. "Jezdilo se dnes hodně bezohledně, mluvil jsem po dostihu s Pinďou (Janáčkem) a říkal, že tohle tady ještě nikdy nezažil. Ještě než jsme najížděli na první oblouk, začalo se to přede mnou mlátit, pak jsem málem sejmul Pinďu a nakonec jsem do toho kontaktu šel taky. Do té doby jsem měl dobrý dostih, postupně jsem si zlepšoval pozici… Kdyby Timekeeper dokázal zrychlit v době, kdy jsme měli místo, proletěli bychom to. Chyběla mu prostě ještě zkušenost."
Třetí Váňův svěřenec Alpheus (Galileo) opět doplatil na svůj handicap. "Bohužel jsme neměli šanci, můj kůň měl problémy s dýcháním. Špatný pocit jsem měl už v prvním oblouku, pak už jsem toho moc v ruce neměl. Celou dobu jsem se držel v závěsu za vítězem a říkal si, že se za ním dostanu někam dál, ale jak špatně dýchal, tak to náš průběh dost ovlivnilo," řekl zápisníku Eduardo Pedroza, který byl jinak s pražským angažmá pro stáj Joly i díky vítězství v Simsonově ceně spokojen.
Velmi smutná byla po derby ekipa Rabbitu a trenéra Petra Juránka. Nejlepší z trojice jejich odchovanců Golden Devil (Pop Rock) doběhl osmý, Montjeu Third (Pop Rock) jedenáctý a Secretive Lord (Egerton) třináctý. Černý kůň dostihu Golden Devil patřil k těm, kdo v cílové rovině o své místo bojovali u bariéry, ale v rozhodujících chvílích nedokázal zrychlit a v posledních 200 metrech mu utekla i do té doby vodící Sedmikraska. "Musíme si dostih v klidu pustit a vyhodnotit. Nepovedlo se to. Martinovi se nepodařilo zopakovat husarský kousek z Velké červnové ceny, situaci po startu vyřešil dobře, ale derby je prostě jiný dostih a proplést se v něm mezi koňmi není už tak jednoduché. Golden Devil potvrdil, co jsem si o něm myslel, že bude na 2000 metrů a dnes narazil na strop svých možností. Secretive Lord byl zavřený, asi se nedá po tomhle startu úplně vyhodnotit, jestli do této společnosti patřit. Montjeu Third měl ještě horší dostih než Golden Devil, v rovině dostal takovou masáž, že jsem sám zvědavý, jak se z toho dostane a jak si to přebere…" řekl Juránek.
Podobně jako další v zahraničí působící jezdci si po doběhu nebral servítky ani Václav Janáček: "Jak jsme vytočili na protilehlou rovinu, říkal jsem si: tempo je, kůň mi šel příjemně do ruky… A najednou se to seběhlo ze všech stran. Dostali jsme dvě rány a najednou jsem byl poslední. Můžu ti říct, že úsek od 1800 do 1200 metrů si vůbec nevybavuji. Mám úplné okno, jak jsme z toho vypadli. Pak nás koně zevnitř vytlačili ven a sám Johnny už se pak bál. Nechápu, co se v tom dostihu dělo. Byla celkově cítit panika, to bych viděl jako hlavní důvod toho bezohledného ježdění. Je to před derby moc vyhrocené i od médií, že je potřeba mít ostré lokty, a pak se to takto promítne do dostihu. Když se někdo nedostane na pozici, tak si ji prostě za každou cenu udělá… Mám z toho smíšené pocity."
Ještě hůř ovšem dopadla Ingrid Janáčková Koplíková, jejíž Eruption (Muhtathir) se 200 metrů před cílem lekl velké reklamy titulárního sponzora. "Zrovna jsem ho chtěla pobídnout bičíkem a on uskočil. Byla jsem vzadu, ale ani přesně nevím, jakou pozici jsem měla. Semlelo se to strašně rychle," popisovala Janáčková, která si při následném pádu zlomila prst na ruce.
