Rekonstrukce: Tak se peče vítěz derby. Po stopách "projektu Joseph"

Foto: Andrea Zavadilová

Je to přesně čtrnáct dní, co České derby vyhrál jeden z největších outsiderů v historii dostihu. Seděl jsem v hledišti kousek před cílem, v místech, kde už bývá volněji. Scházejí se tady vesměs skalní hráči, kteří odtud mají jen pár kroků k sázkovým terminálům v prvním patře tribuny, expertní hloučky tu a tam doplňují mladé páry a sváteční návštěvníci třímající kelímky s pivem. Poté, co se v derby na nejvyšších příčkách seřadili outsideři 50, 30 a 27:1, se rozdíly mezi návštěvníky v tomto sektoru bleskově setřely. Po krátkém tichu to všude okolo začalo šumět. Bleskově jsem se zvedl a pospíchal po schodech dolů k dráze. Míjel jsem přátele a známé kroutící hlavami, poblahopřál šťastným manželům Charvátovým, ale muž, kterého jsem hledal, nebyl k nalezení. Pavel Tůma, trenér třicátého vítězného ryzáka v historii chuchelského derby, se prostě vypařil. "On teď sedlá, nechte ho," prohodil před hloučkem novinářů žokej Jiří Palík. Trenér se před publikem objevil až o tři čtvrtě hodiny později po vítězství Hessoesse. Když jsem ho konečně zastihl v oblouku u stájí, vyčerpaně hlesl: "Je to úspěch, ale… Minutu po vítězství Trip To Rhodose ve Velké ceně Slovenska mi volaly holky ze stáje, že si Duke Of Beaumont zlomil ve výběhu nohu. Trochu se bojím, co nás čeká teď…" Nic podobného se ale tentokrát nestalo. Joseph se po svém životním vítězství v poklidu vrátil do Dvorců na Bruntálsku a obligátní smršť rozhovorů po pár dnech vystřídal klid. A přesto – jako by něco zůstalo nedopovězeno. Co si před dostihem myslela samotná stáj, jak se rodila taktika a jak se vlastně Jiří Charvát stal prvním chovatelem od roku 1989, který odchoval nejen derby-vítěze, ale i jeho matku? Tenhle příběh si zaslouží doplnit...


Jiří Charvát sedí ve své "prezidentské" zasedačce ve třetím patře chuchelské tribuny. Jeden z největších investorů a sponzorů českého turfu posledních patnácti let stále vstřebává, že před necelou hodinou vyhrál derby. Dostih, o který se marně pokoušel s početným zástupem importovaných akvizic, aby ho nakonec jakoby mimochodem získal s podceňovaným vlastním odchovancem. Muž, jenž si obvykle libuje v bonmotech a ještě před chvílí svého trenéra označil za "českého O’Briena, protože ten taky vyhrál derby s tím schovaným vzadu", teď hledá správná slova. Usrkne trochu bílého vína a znovu se posadí do koženého křesla. Snaží se odpovědět na otázku, která padla už před drahnou chvílí.

"Samozřejmě je hezčí, když si člověk toho vítěze sám odchová, ale on to zase žádný velký chov není… Víte, když vyhraje derby owner-breeder, je to samozřejmě krásné, ale není to úplně ideální stav," přemýšlí nahlas. "Český turf by potřeboval, abychom tady měli 2 – 5 hřebčínů nebo chovatelů, které by živil chov plnokrevníka a prodej ročků. A aby se pravidelně v těchto dostizích prosazovali. Do toho zatím máme bohužel daleko…"

Na začátku byla Alabama

První Charvátův odchovanec se objevil na dráze před sedmi lety. Šlo o tehdy tříletou Alabamu (Tribal Instinct), která vedle tehdejších hvězd jako Royal Mougins, Chardonney Tcheque, Mariydi, De Roberto či Blue Coral působila lehce nepatřičně. Kariéra hnědky z xaverovské rodiny Adria byla velmi krátká. Na dotované umístění dosáhla v posledním ze svých čtyř startů, když ve IV. kategorii ztrácela čtyři délky na vítěze. Úspěšný podnikatel ze Zbraslavic měl tehdy své koně u trenérů Tomáše Šatry, Františka a Radka Holčákových, Jiřího Jandy, Filipa Neuberga a nově také u začínajícího Pavla Tůmy, když po druhém místě v derby koupil progresivního vytrvalce Ulana. Charvátovy chovatelské začátky působily dojmem vedlejšího produktu velké stáje, která se nějakým způsobem snaží vyrovnat s tím, že její hvězdy postupně odcházejí z tréninku. Charvát tak "přes noc" přišel k několika výkonnostně i krevně zajímavým klisnám.

Foto: Andrea Zavadilová

Ne všichni odchovanci Charvát Group se nakonec dostali do tréninku. Bilance těch osmi, kteří se dosud ukázali ve vlastních barvách na tuzemských závodištích, však stojí za zmínku. Šest z nich dokázalo zvítězit, nepodařilo se to jen Alabamě a tříleté Katarině, nedávno prodané bloodstock agentovi Chrisu Richnerovi. Na jedničkové úrovni se kromě čerstvého vítěze derby prosadila steeplerka Natalie (Tribal Instinct), vítězka Ceny ČASCH a třetí z Ceny Laty Brandisové. Z potomků překážkové hvězdy Nostalgie byl velkou nadějí i loni utracený Nostalgik.

Charvátovo malé chovné stádo postupně ztrácelo punc nahodilosti a získávalo na kvalitě. Dnes v něm vedle dvojnásobné klasické vítězky Dumnonie (Silver Frost), v irské grupě 3 umístěné Reglisse (Verglas) a jedničkové sprinterky Kolymbie (Kyllachy) stojí i desetiletá Bathyrhonova polosestra Be In Motion (Motivator). "Její dcera Hessoesse mě svým loňským výkonem v Ceně zimní královny tak nadchla, že jsem koupil samotnou Be In Motion i její další dva potomky," vysvětluje Charvát. O své chovatelské strategii mluví s nadhledem: "Já to chovám zvláštně, ale s hřebci mi to docela vychází. Jestli správně počítám, mám teď nějakých pět klisen, budu je nechávat připouštět hřebci s vytrvaleckými dispozicemi. Mílaře si dál budu kupovat. Chovné kobyly mám zatím ve Francii, ale je otázka, jak dlouho je tam budu nechávat, přece jen to jsou nemalé náklady a člověk to může sledovat jen z povzdálí..."

Zklamané naděje z Deauville

Příběh jeho zatím nejúspěšnějšího odchovance je ovšem výrazně klikatější. Začal se psát 7. prosince 2008, kdy Charvát prostřednictvím agenta Chrise Richnera za 56 000 eur vydražil Josephovu bábu Jeanmaire (Dansili). "Byla to první chovná klisna, kterou jsem kupoval. Jeli jsme s Pavlem Kubínem a dr. Janem Fillou do Deauville s ambicí získat některou klisnu Aga Khana, ale ty byly příliš drahé," vzpomíná Charvát. V předvýběru figurovalo několik zajímavých jmen jako na listed úrovni umístěná Emirates Girl (Unbridled's Song) z rodiny klasické vítězky Las Meninas. Nakonec však padla volba na lot 248, kterým byla právě Jeanmaire.

Chris Richner

Blízká příbuzná dvojnásobného vítěze derby Old Vica nebo plemeníka Bobinskiho (který byl v roce 2006 pronajat do Česka) absolvovala větší část kariéry na britských ostrovech u trenéra Hughieho Morrisona. Ve dvou letech vyhrála hned svůj druhý start na 1200 metrů ve Windsoru, když o krk porazila pozdější gr.3 umístěnou Cantabrii. Na podzim finišovala třetí v listed Dick Poole Fillies' Stakes (1200 m) v Salisbury a po dvou týdnech na stejné úrovni čtvrtá v Harry Rosebery Stakes (1000 m) v Ayru. Posléze neuspěla v Cornwallis Stakes (Gr.3) a ve třech letech běhala hlavně velké handicapy. Pokusy o návrat na blacktype scénu se nepodařily. O rok později byla prodána do Francie, kde v péči Jeana de Roualla absolvovala ještě šest startů. Družinu Jiřího Charváta zaujaly na Jeanmaire především dva momenty - rating (88 v Británii, 34 ve Francii) a fakt, že byla nabízená březí po Muhtathirovi. Klisna zůstala ve Francii a v dubnu 2009 porodila v Haras des Capucine klisničku Josselin.

Potomstvo nejdražší klisny, která dosud byla českým majitelem zakoupena pro chovné účely, však Charvátovi zpočátku přinášelo samá zklamání. Josselin se vůbec nedostala na dráhu, druhorozená Jean Green (Green Tune) v žádném ze svých tří bratislavských startů neporazila jediného koně a Jean Valjean (Blue Coral) vyhrál tři provozní dostihy až poté, co byl prodán na Slovensko. Charvát ještě nechal klisnu připustit Elusive Citym a poté se jí rozhodl zbavit. Jeanmaire se tak na nějaký čas ocitla v nabídce inzertního serveru Bazoš.cz. Nakonec si ji pronajal hřebčín Napajedla.

Proroctví Stéphana Breuxe

V této fázi mohl příběh klidně skončit, ale Charvát se nevzdal. Přestože se s trenérem Jiřím Jandou shodl na tom, že z první dcery Jeanmaire "nová Kolymbia nebude", zařadil neotestovanou Josselin do chovu a jako prvního partnera jí vybral kultovního německého hřebce Landa, který se před časem vrátil z Francie do rodného hřebčína Ittlingen. Vyhlédnuté spojení se stihlo realizovat v poslední chvíli. Sedminásobný vítěz gr.1 a otec koní jako Paolini, Gonbarda nebo Epalo musel být několik týdnů po připuštění Josselin utracen.

Když se tedy 16. března 2014 narodil v Napajedlích ryzák Joseph, byl výsledkem až nečekaného řetězce zvratů a náhod. První rok života hřebeček strávil s matkou v Šlechtíně nedaleko Zbraslavic a v Napajedlích, kam se vrátil na odchov. "Odmalička to byl takový pěkný tmavý ryzák, ve stádě živý a energický," vzpomíná Charvát. V tuto chvíli nikdo nemohl tušit, že se pětiletá Josselin stane (spolu se Silvanou, Valentinou a Dózou) nejmladší matkou vítěze derby v tuzemské historii. Od té doby ještě dala roční Josephu (Soldier Hollow), letošního hřebečka po Mariydi a byla připuštěna Blue Coralem.

Josephův vítězný debut, foto: Jana Syručková

Trenér Pavel Tůma v Josephovi záhy rozpoznal pozdního vytrvalce a nijak zvlášť na něj nespěchal. K dostihovému debutu ho vyslal až koncem října na distanci 1600 metrů. Do mílové Ceny nadějí v Mostě hřebce provázela rychlá stájová kolegyně Katarina, která ale na startu ztratila čtyři délky. V boxech trochu zaváhal i Joseph, ale Jakub Pavlíček ho záhy nasměroval doprostřed pole. V oblouku se pole roztáhlo a Josephův jezdec byl větší část dostihu v permanenci. Do cílové roviny hřebec točil třetí od konce, Pavlíček ho vytáhl do vnější stopy a ryzák napoprvé předvedl krásný táhlý závěr. Na distanci dorovnal dlouho vedoucího Christoka a navzdory zelené akci lehce odešel od soupeřů. Dostal jen jednu pobídku bičíkem a pohlídal si dvoudélkové vítězství před finišující Katrinou. Tím pro něj sezóna skončila.

Do 97. Českého derby Jiří Charvát přihlásil čtyři koně a Joseph mohl být těžko považován za něco jiného než stájovou čtyřku. Z Tůmových svěřenců se nejvíce skloňoval Dominique (Motivator), za 40 000 eur vydražený polobratr My Old Husbanda a Dumnonie, který loni potvrdil ambice těsným druhým místem v Ceně zimního favorita a čtvrtou příčkou v Gerschově memoriálu. Ještě o 15 000 eur dražší byl v Baden Badenu progresivní Fighting Lips (Mamool), pravý bratr druhého z německého St. Legeru Fair Bosse. Vysoký kredit ve dvou letech získala i "anulovaná zimní královna" Hessoesse (Cima De Triomphe), hlášená na jaře do Prix de Diane v Chantilly.

Joseph (Breux) odskakuje, foto: Jana Syručková

Prvním, kdo na jaře začal tušit, že předurčené stájové role nakonec můžou vyústit v úplně jinou realitu, byl francouzský žokej Stéphane Breux, kterého si Charvát čtyřikrát pozval do Prahy. Hned při prvním z těchto hostování 9. dubna Breux odjezdil Josepha při jeho letošním debutu na 2200 metrů. Na startu se sešlo hned několik koní s klasickými ambicemi (Kerabush, Mujahid Brave, Lysyanargent, Solai). Joseph odskakoval vzadu, Breux ho usadil na předposlední pozici a přihlížel, jak se původně pomalé tempo razantně zrychlilo zásluhou bělky Argami. Na začátku cílové rovinky bleskově nastoupila dvojice Kerabush a Mujahid Brave, na jejichž zrychlení Joseph neměl nárok. Breux to záhy poznal a nijak zvlášť na hřebce netlačil, postupně se ale dostal do takových obrátek, že končil jen krk za druhým Mujahid Bravem.

Přestože nesplnil roli favorita, na Breuxe udělal Joseph slušný dojem. "Tohle může být zajímavý hřebec pro derby. Měl by se celou sezónu zlepšovat, už teď je lepší než Fighting Lips," měl Breux prohlásit v zákulisí, ovšem nikoli do novinářských diktafonů.

Na scénu přichází Palík

První vystoupení v jedničkovém dostihu - a zároveň nejkratší start sezóny - naplánoval Tůma svému hřebci v Memoriálu dr. Frankenbergera na 2000 metrů. Někdejší významný derby-trial na závodišti Most v posledních letech poměrně ztratil na prestiži, jeho vítěz se naposled prosadil v derby před jedenácti lety (2006 Laureat) a ze skloňovaných koní posledních pěti ročníků se zde před modrou stuhou rozcvičili jen Honzik Chipera a Bathyrhon. Letošní šestičlenné pole původně nedávalo zvláštní naděje na vylepšení této bilance. Jako favorit přijel Silver Ball (Rio De La Plata), který o tři týdny dříve zaujal Chuchli demolicí čtyřkové konkurence stylem start-cíl a "zadrženě 15". Svěřenec Arslangireje Šavujeva i tentokrát přešel na špici a udal svižné tempo. Joseph pod novým žokejem Jiřím Palíkem cválal na chvostu pole u bariéry nějakých pět délek za špicí.

Joseph poprvé s Jiřím Palíkem, foto: Jana Syručková

Na protilehlé rovině Jaromír Šafář v sedle Silver Balla znatelně zvolnil a v posledním oblouku se znovu pokusil odskočit. Tato taktika mu málem vyšla, ale na distanci se na něj dotáhli Kerabush a Landaron. Dlouho schovaného Josepha vytáhl Palík v cílové rovině do vnější stopy a chvíli čekal s načasováním závěru. Bičík vytáhl až jako poslední. Stejně jako při dubnovém debutu Joseph v polovině cílové roviny ztrácel na Kerabushe dvě délky, ale tentokrát se začal rozbíhat dříve. Za distancí raketově zrychlil, sto metrů před cílem se dotáhl na Kerabushe a po tuhém boji ho v cíli o zhoupnutí hlavy porazil.

Trenér Tůma po doběhu s nadsázkou prohlásil, že Joseph prostě jen umí dobře běhat z kopce. V dalších týdnech pak překvapeně sledoval, jak se jeho výrok šíří éterem a jak se řeší, zda bude hřebec stejně dobrý i na rovném povrchu.

Většina sledovaných tříletých startovala až o den později v pražské a bratislavské Velké jarní ceně, ale zkušený Palík se obratem přihlásil o Josepha pro derby. "Jednoznačně mě zaujal. Ten kůň má potenciál, jen ještě není zralý," prohlásil v Mostě. "Čím je výjimečný? Ničím zvláštním, je to prostě vytrvalec. U těchto koní je důležité, že se v dostihu umějí pošetřit. Cválá si, jak chce, zlepší si, potom zase zpomalí - tím se vyznačují koně na delší distance..."

Setkání Josepha s Palíkem se mělo ukázat jako jeden z klíčových momentů před letošním derby. Samotný Memoriál dr. Frankenbergera není s odstupem času ani tak zajímavý celkovým časem 2:06,71, ale spíše svými mezičasy. Joseph zde v některých ohledech zažil podobný průběh dostihu jako o šest týdnů později...

Pošleme do derby dva nebo tři?

Poslední týdny před derby byly ve stáji Jiřího Charváta všechno jiné než klidné. Původní osa tříleté sestavy se během jarních měsíců stihla dokonale vychýlit. Dominique se ani v jednom ze svých dvou startů nedostal na tabuli a nejpozději po šestém místě ve Velké červnové ceně muselo být jasné i nezasvěceným, že hnědákův hlavní problém spočívá v hlavě a špatné ovladatelnosti. Pozvolna zrající supervytrvalec Fighting Lips naopak právě čtvrtým místem v závěrečném trialu potvrdil solidní třídu, byť na nejužší špičku ročníku v čele s neporaženým Black Canyonem mu přece jen něco scházelo. A pak tady byla velká neznámá jménem Joseph.

Foto: Andrea Zavadilová

Složitá situace vyústila v lehký nesoulad mezi majitelem a trenérem, kolik a které koně do derby poslat. Pavel Tůma preferoval variantu se dvěma hřebci a "pošetřením" Fighting Lipse pro St. Leger. To se ovšem nezamlouvalo Jiřímu Charvátovi, který argumentoval výsledkem Fighting Lipse ve Velké červnové ceně. Na druhou stranu sám nutně nebyl nakloněn tříčlenné sestavě, a tak přišla na přetřes i otázka, zda má Joseph dostatek třídy na změření sil s tříletou elitou.

"Ten kůň v práci nikam nejel. Fighting Lips chtěl cválat s Dominiquem, ale Joseph se k nim prostě nepřidal. Doma by o něj člověk neopřel kolo, dokonce jsem na něj přestal posazovat Kubu Pavlíčka... Samozřejmě jsem z těch nevýrazných pracovních výkonů nějak zvlášť nepanikařil. Pamatuji si, když jsem byl u doktora Olehly, jak některé hvězdy jako Registana nebo Kolorado doma byly naprosto matné, a na dráze pak vyhrávaly Velkou pardubickou nebo Gran Premio Merano," vypráví Pavel Tůma.

Zajímavý důkaz atmosféry před uzávěrkou startovní listiny bude mít ve své evidenci trenérův mobilní operátor. Kromě Jiřího Charváta by na výpisu hovorů měl být výrazně zastoupen Jiří Palík, který Tůmu intenzivně přesvědčoval, aby Josepha určitě poslal do derby. Rozhodující hovor mezi majitelem a trenérem večer před uzávěrkou mnoho nevyřešil. "Volali jsme si v neděli večer, mluvili jsme o všem možném, ale ortel ve smyslu ,dej tam jen dva anebo všechny tři' nakonec nepadl. Tak jsem v pondělí na Jockey Club poslal mail, že poběží všichni tři," vysvětluje Tůma.

V této fázi navzdory všem negativním faktorům stále věřil Dominiqueovi. Jako na těžko jezditelného koně na něj sjednal žokeje Jaroslava Línka, pozval do stáje chiropraktika, změnil uždění a domluvil hnědákovo ustájení v horních stájích u Jiřího Chaloupky, aby Dominique v prvním oblouku nebočil ke stájím. "Potkal jsem Marka Svačinu a ptám se ho, jak vidí naše šance. Říkal 4-7 a já na to: Kéž by to tak bylo, Dominique čtvrtý a Joseph sedmý, to bych byl nadšený," směje se trenér.

Žokejova rada: Udělat chaos

Foto: Andrea Zavadilová

A v této chvíli opět zasahuje do děje Jiří Palík. Muž, který mnoho let úspěšně působil v Německu, má v týdnu před derby volná odpoledne a tudíž dost času studovat záznamy a časy Josephových startů i jiných dostihů. Se zvláštním potěšením si pouští vítězství hřebcova otce Landa v německém derby 1993. Palík má na slavného hřebce krásné vzpomínky. V době jeho úspěchů právě rozbíhal své německé angažmá, hlavně to ale byl Landův syn Intendant, v jehož sedle Palík před třinácti lety vyhrál svou jedinou grupu 1 Bayerisches Zuchtrennen. Jako outsider 163:10 tenkrát slavně porazil horkého favorita Powerscourta z tréninku Aidana O'Briena.

Nejsou to ale zdaleka jen osobní zážitky, které Palíka inspirují k analýze čtvrt století starého derby, ve kterém se Lando utkal s pozdějšími hvězdnými plemeníky Monsunem, Sternkönigem, Kornadem a dalšími. V Memoriálu dr. Frankenbergera mu totiž Joseph v lecčems svého otce připomněl. I Lando nastupoval do svého derby jako outsider (245:10) a trenér Heinz Jentzsch mu po třech nevýrazných startech naordinoval změnu taktiky. Na tvrdé dráze šel pod Andrzejem Tylickim z poslední pozice, v cílové rovině rozbalil velký speed na vnější straně dráhy a zvítězil v čase 2:26,8.

Palík si v pondělí před derby může oddechnout, na startovní listině nachází Josephovo i svoje jméno. Teď začíná další část jeho mise. V příštích dnech opakovaně telefonuje ryzákovu majiteli i trenérovi a přesvědčuje je, že Joseph může pomýšlet na dobrý výsledek. "Ten kůň na to reálně má. Všude se dokola mluví o Black Canyonovi, ale ono to bude rychlé. Všichni se utaví, já přijdu koncem a budu třetí nebo čtvrtý," přesvědčuje žokej Tůmu i Charváta. Nežádá vyloženě vodiče, ale klade stáji na srdce: "Pošlete dopředu ty ostatní koně, ať to rozjedou. Musíme je všechny pobláznit, udělat tam vpředu trochu chaos..."

"Jen se drž hřívy"

Že by to všechno mohlo vést až k vítězství, tak úplně nevěří jezdec, trenér ani majitel. Jenže v posledních dnech před startem se začínají dít věci. Jednu ze závěrečných prací jde Joseph se starším kolegou Peintre Elusifem a když Tůma vezme překážkáře v rozhodující fázi zpátky, Joseph snad poprvé v práci ukazuje touhu vyhrát. Je evidentní, že se výrazně zvedá. Pavlovi Tůmovi ještě ve středu procházejí hlavou nejrůznější taktické varianty, ale když se zdá, že napětí před derby nemůže být větší, přichází nečekané uklidnění. Den před derby veze Tůma do Pardubic tři koně a všichni lehce vítězí. "Ta sobota mi moc pomohla. Kdyby to v Pardubicích dopadlo špatně, asi bych vymýšlel nějaké blbosti. Hustil bych v paddocku do Línka, Palíka i Pavlíčka dlouhé instrukce, kde mají sedět a co dělat, ale takhle ze mě všechno spadlo. Nakonec jsem jezdcům řekl jen pár krátkých vět," dodává Tůma.

Foto: Andrea Zavadilová

Když se v neděli na závodišti převléká, krátce se potkává s Arslangirejem Šavujevem. Trenér Silver Balla, o němž se mluví jako o vodiči tohoto derby, prohlásí: "Já nebudu vodit, Pavle." A Charvátova stáj se podle této informace zařídí. V tu chvíli dostává Palíkův plán zařídit ideální průběh Josephovi definitivní zelenou. Tůma jde do šatny za jezdcem Fighting Lipse Jakubem Pavlíčkem a říká mu: "Jen se drž hřívy, polož ruce a nech ho cválat. Pokud pojede Nagano Gold, zkus si za něj sednout." V paddocku dostává instrukce o aktivním průběhu i Jaro Línek s Dominiquem.

Až bude trenér v hodinách a dnech po doběhu tázán na taktiku, prohlásí: "Bylo to Palíkovo derby se vším všudy. Není to z mé strany žádná falešná skromnost, ale já bych to takto nevymyslel. A hlavně bych tomu koni tak obrovsky nevěřil. Palík měl v Josepha velkou víru a ještě k tomu přidal své obrovské zkušenosti. Vymyslel to od A do Z..."

Foto: Andrea Zavadilová

Nikoho by nenapadlo, že to je takový borec

Zbývá doříct poslední detaily a vrátit se na začátek tohoto textu. Když Joseph po velkém boji s Felixem probíhal vítězně cílem 97. Českého derby, jeho trenér běžel s indiánským pokřikem po vnitřním travnatém oválu. Po chvíli potkal vracejícího se Palíka na koni. "Jak to dopadlo?" zavolal na něj, ale žokej jen krčil rameny. Za několik okamžiků se ozvalo ze vzdálených tlampačů, že zvítězil Joseph. Tůma zmizel ve stáji za Hessoesse.

"Já jsem si zakřičel, to mi stačí. Utíkal jsem sedlat, v tu chvíli to neměl kdo jiný udělat, byla to honička. Určitě to nebylo schválně. Kdyby kobyla běžela ob jeden dostih, nebyl by problém si pro pohár přijít a těšit se s majiteli," říká Tůma s odstupem času.

Foto: Andrea Zavadilová

Na otázku, zda se dostavila velká euforie z vítězství v derby aspoň dodatečně, chvíli mlčí. "Jsem v takovém zápřahu, že si to asi ještě neuvědomuju. Na druhou stranu, on je Joseph takový nenápadný kůň, člověku to pomalu ani nepřijde, že má vítěze derby. V pondělí přišel pan farář z Opavska, jel za biskupem do Olomouce a šel se na toho koně podívat, jak chodí v ohradě u cesty. A ptá se: Ten kůň vyhrál derby? Říkám: Ano, ten kůň vyhrál derby... On prostě klame tělem, nikoho by nenapadlo, že to je takový borec..."

Pokušení dohlásit Josepha do Slovenského derby stáj nakonec odolala, a tak se hřebec může v klidu chystat na druhou polovinu sezóny. "Je přece jen lehčí typ, potřebuje si trochu odpočinout. V dostihu se dobře vodí, na rozdíl od Fighting Lipse neměl beránky ani ucpané uši. Ten psychický stav dělá hodně. Ať si klidně koncem léta zkusí dostih proti starším, stejně tak věřím, že ucválá těch 400 metrů navíc v St. Legeru..." uzavírá Tůma.