Talentovaným dostihovým koněm byl od první chvíle, co vstoupil na dráhu. Ale trvalo ještě celý rok, než Arcibaldo vyspěl v sebevědomou a vyrovnanou osobnost. Syn šampiona německých plemeníků a české klasické vítězky byl pro trenéra Čestmíra Olehlu zvláštním oříškem. Na první pohled byl předurčen pro derby a klasické dostihy, ale zakřiknutému hnědákovi do naprosté pohody cosi dlouho scházelo. A tak s ním začal Olehla trávit svůj volný čas. Postupně se mu podařilo hřebce nabudit a Arcibaldo se mu v Českém derby odvděčil nejlepším výkonem své kariéry. Zapomenuty byly problémy na startu i nervozita, hřebec zaběhl nejdůležitější dostih své kariéry nečekaně ofenzivně a po aktivním průběhu dokázal čtrnácti soupeřům odskočit. Přesně takto se vyhrává derby a tímto způsobem vznikají velké dostihové příběhy. Jenže patnáctým soupeřem byl Age of Jape, který Arcibalda porazil i potřetí. A Olehlův realizační tým se musel vyrovnat se stejnou smůlou, jakou před ním poznali Mir Sada, High Extreme či Latén. Hřebec se narodil ve stejném ročníku jako jiná silná osobnost, kvůli které jsou klasická vítězství zamčena na velký zámek, a prozatím nezbývá, než akceptovat roli korunního prince ročníku. "Docela jsme si fandili, ale na Age of Japea prostě nemáme. To je smůla, když se v ročníku vyskytne takto výjimečný kůň, něco podobného jsme už zažili s Tankredem a Ohne Sorge. Jsou to však chovatelské zkoušky, které musí určit toho skutečně nejlepšího," konstatoval Olehla. Nyní ho čeká odveta - v neděli se Arcibaldo proti svému osudovému soupeři znovu postaví v Bratislavě. A bude to ještě těžší než v Praze.
Původně se zdálo, že Arcibaldo na Slovenské derby ani nezamíří. Už při svém letošním debutu v Ceně trojročných žrebcov totiž ukázal, že mílový bratislavský ovál není jeho parketou a že na tomto typu dráhy má kůň, který je pomalejší po startu, oproti některým soupeřům s kratší cvalovou akcí značnou nevýhodu. V Českém derby však nakonec trenéra i majitele přesvědčil, že by se to přece jen mělo zkusit a samotným výsledkem se pro slovenský vrchol prakticky kvalifikoval. "Ono moc jiných variant není, kde by druhý kůň z Českého derby mohl běhat," přiznává Olehla s tím, že zná všechny limitující faktory. "Hodně bude záležet na tom, jak se mu povede začátek. Startuje se do oblouku a když v této fázi dojde ke kolizi, můžeme to rovnou zabalit. Bude to asi ještě větší ruleta než v Praze, ale na druhé straně máme dobrého koně."
Před hnědákem, kterého opět pojede Gary Hind, se rýsuje podobný úkol jako před Českým derby a právě třetí červnová neděle naznačila, že není nesplnitelný. Také v Praze mu mnozí nevěřili a poukazovali na pomalejší start a delší rozbíhání v dostihu. Na 2400 metrů však Arcibaldo ukázal úplně jiný výkon než ve dvou startech na mílových distancích, kde po špatném začátku a kolizích v průběhu přiletěl v samém závěru na třetí místo. Tentokrát si vstup do dostihu pohlídal a už na začátku protilehlé roviny pracoval na druhém místě, blízko vodícího Mariydiho.
"Věděli jsme, že Archie byl vždy pomalejší z boxů, a tak jsem se domluvil s Garym na stěžejní věci: aby byl u čtyřstovky dvě délky před Age of Jape. Do té doby to bývalo vždy naopak a tentokrát jsme se mu jako našemu hlavnímu soupeři pokusili utéct. Samozřejmě jsem slyšel hlasy, že jsme byli vpředu moc brzy, ale nebylo jasné, kdo bude vodit... Gary říkal, že dnes seděl na jiném koni než před pěti týdny," vypráví Olehla.
Výrok zkušeného britského žokeje i samotný výsledek z Prahy jsou pro trenéra ze Světlé Hory velkým oceněním. Koně, který byl jako dvouletý poměrně dost exponován a absolvoval v rozmezí tří měsíců pět těžkých startů, se rozhodl v klasické sezoně směřovat opatrněji. Po Ceně trojročných žrebcov a pražské Velké jarní ceně se vyhnul veškerým trialům a Arcibalda připravoval na derby doma. To samozřejmě vyvolalo řadu otazníků, které ještě nabraly na zajímavosti po hřebcově umístění v modré stuze.
Jedna z věcí, které musel Olehla a jeho tým během jednoho měsíce vypilovat, byly starty. Mnozí z nás si vybaví scénu z hollywoodského filmu, jak Seabiscuit před svým matchem s War Admiralem v ústraní trénoval starty za užití různých pomůcek, jako byl požární zvonec. Našli bychom aspoň vzdálenou paralelu s Arcibaldem, i když se v Česku dostihové filmy netočí a při startu se nezvoní? "Trochu ano, minimálně v důležitosti, jakou jsme tomuto problému přikládali. Ale to se opět dostáváme ke stěžejnímu tématu Dashing Blade. Potomci tohoto hřebce inklinují k nervozitě a ani Arcibaldo není koněm, na kterého by se mohlo nějak hodně tlačit. Udělali jsme to jednou, takové vyskočení. To se provedlo tak, že se Arcibaldo nechal v boxech a ostatní koně odešli, aby byl pohotovější z mašiny." vypráví Olehla.
Ale úplně nejdůležitější byla individuální péče, kterou hřebci věnoval samotný trenér. Arcibaldo je jeho srdeční záležitostí, neboť je prvním hříbětem jedné z nejlepších klisen v historii stáje Wrbna Racing Arganty. "Zní to možná divně, ale každý večer jsem se u něj zastavil v boxe a hráli jsme si, protože jsem chtěl, aby se začal chovat jako hřebec. Dosud stál většinou v rohu, uši dozadu a byl otrávený a naštvaný na celý svět. Začal jsem ho v boxe trochu provokovat až do doby, dokud si jako hřebec nezačal bránit svůj prostor. Je to takové laškování - čekáte, dokud ten kůň neřekne: Já jsem tady doma," směje se Olehla. A nezvyklý přístup začal slavit úspěch, Arcibaldo začal nabírat sebevědomí.
S odstupem času trenér přiznává, že Arcibalda ve dvou letech zatížil více, než bylo zdrávo. I s tímto vědomím se zdá, že hřebcův další program bude volnější. Po Slovenském derby by se měl zúčastnit některého ze St. Legerů a poté je vše otevřeno: "Jeho čas myslím přijde až ve čtyřech letech. On je koněm, který potřebuje po startech trochu víc regenerace a já ho určitě nechci zničit. Jako starší může dokázat ještě velké věci. Za příznivých okolností s ním můžeme uvažovat o vytrvaleckém dostihu v Badenu nebo jinde v západním zahraničí..."
A pokud se nestane nic překvapivého, Arcibaldo zřejmě bude ve své překážkové stáji dalším koněm po klasickém vítězi Sauvignonovi, kterého překážky nečekají. Mohl by tak vnést čerstvou krev do poměrně slabé skupiny starších vytrvalců na českých drahách. "V našich očích je od narození rovinovým koněm. Nikdy neříkej nikdy a může se třeba stát, že ho jednou roviny přestanou bavit, ale je mnoho argumentů pro to, aby překážkovým koněm nikdy nebyl. Třeba jeho konstituce s jemnějšími kostmi, navíc je to první hříbě Arganty. Ani Dashing Blade překážkáře nedává, jsou to jemnější koně. Zůstane tedy na rovinách a bude menežován tak, aby si dokázal vyhrát nějaký větší dostih..." uzavírá Olehla.
Původně se zdálo, že Arcibaldo na Slovenské derby ani nezamíří. Už při svém letošním debutu v Ceně trojročných žrebcov totiž ukázal, že mílový bratislavský ovál není jeho parketou a že na tomto typu dráhy má kůň, který je pomalejší po startu, oproti některým soupeřům s kratší cvalovou akcí značnou nevýhodu. V Českém derby však nakonec trenéra i majitele přesvědčil, že by se to přece jen mělo zkusit a samotným výsledkem se pro slovenský vrchol prakticky kvalifikoval. "Ono moc jiných variant není, kde by druhý kůň z Českého derby mohl běhat," přiznává Olehla s tím, že zná všechny limitující faktory. "Hodně bude záležet na tom, jak se mu povede začátek. Startuje se do oblouku a když v této fázi dojde ke kolizi, můžeme to rovnou zabalit. Bude to asi ještě větší ruleta než v Praze, ale na druhé straně máme dobrého koně."
Před hnědákem, kterého opět pojede Gary Hind, se rýsuje podobný úkol jako před Českým derby a právě třetí červnová neděle naznačila, že není nesplnitelný. Také v Praze mu mnozí nevěřili a poukazovali na pomalejší start a delší rozbíhání v dostihu. Na 2400 metrů však Arcibaldo ukázal úplně jiný výkon než ve dvou startech na mílových distancích, kde po špatném začátku a kolizích v průběhu přiletěl v samém závěru na třetí místo. Tentokrát si vstup do dostihu pohlídal a už na začátku protilehlé roviny pracoval na druhém místě, blízko vodícího Mariydiho.
"Věděli jsme, že Archie byl vždy pomalejší z boxů, a tak jsem se domluvil s Garym na stěžejní věci: aby byl u čtyřstovky dvě délky před Age of Jape. Do té doby to bývalo vždy naopak a tentokrát jsme se mu jako našemu hlavnímu soupeři pokusili utéct. Samozřejmě jsem slyšel hlasy, že jsme byli vpředu moc brzy, ale nebylo jasné, kdo bude vodit... Gary říkal, že dnes seděl na jiném koni než před pěti týdny," vypráví Olehla.
Výrok zkušeného britského žokeje i samotný výsledek z Prahy jsou pro trenéra ze Světlé Hory velkým oceněním. Koně, který byl jako dvouletý poměrně dost exponován a absolvoval v rozmezí tří měsíců pět těžkých startů, se rozhodl v klasické sezoně směřovat opatrněji. Po Ceně trojročných žrebcov a pražské Velké jarní ceně se vyhnul veškerým trialům a Arcibalda připravoval na derby doma. To samozřejmě vyvolalo řadu otazníků, které ještě nabraly na zajímavosti po hřebcově umístění v modré stuze.
Jedna z věcí, které musel Olehla a jeho tým během jednoho měsíce vypilovat, byly starty. Mnozí z nás si vybaví scénu z hollywoodského filmu, jak Seabiscuit před svým matchem s War Admiralem v ústraní trénoval starty za užití různých pomůcek, jako byl požární zvonec. Našli bychom aspoň vzdálenou paralelu s Arcibaldem, i když se v Česku dostihové filmy netočí a při startu se nezvoní? "Trochu ano, minimálně v důležitosti, jakou jsme tomuto problému přikládali. Ale to se opět dostáváme ke stěžejnímu tématu Dashing Blade. Potomci tohoto hřebce inklinují k nervozitě a ani Arcibaldo není koněm, na kterého by se mohlo nějak hodně tlačit. Udělali jsme to jednou, takové vyskočení. To se provedlo tak, že se Arcibaldo nechal v boxech a ostatní koně odešli, aby byl pohotovější z mašiny." vypráví Olehla.
Ale úplně nejdůležitější byla individuální péče, kterou hřebci věnoval samotný trenér. Arcibaldo je jeho srdeční záležitostí, neboť je prvním hříbětem jedné z nejlepších klisen v historii stáje Wrbna Racing Arganty. "Zní to možná divně, ale každý večer jsem se u něj zastavil v boxe a hráli jsme si, protože jsem chtěl, aby se začal chovat jako hřebec. Dosud stál většinou v rohu, uši dozadu a byl otrávený a naštvaný na celý svět. Začal jsem ho v boxe trochu provokovat až do doby, dokud si jako hřebec nezačal bránit svůj prostor. Je to takové laškování - čekáte, dokud ten kůň neřekne: Já jsem tady doma," směje se Olehla. A nezvyklý přístup začal slavit úspěch, Arcibaldo začal nabírat sebevědomí.
S odstupem času trenér přiznává, že Arcibalda ve dvou letech zatížil více, než bylo zdrávo. I s tímto vědomím se zdá, že hřebcův další program bude volnější. Po Slovenském derby by se měl zúčastnit některého ze St. Legerů a poté je vše otevřeno: "Jeho čas myslím přijde až ve čtyřech letech. On je koněm, který potřebuje po startech trochu víc regenerace a já ho určitě nechci zničit. Jako starší může dokázat ještě velké věci. Za příznivých okolností s ním můžeme uvažovat o vytrvaleckém dostihu v Badenu nebo jinde v západním zahraničí..."
A pokud se nestane nic překvapivého, Arcibaldo zřejmě bude ve své překážkové stáji dalším koněm po klasickém vítězi Sauvignonovi, kterého překážky nečekají. Mohl by tak vnést čerstvou krev do poměrně slabé skupiny starších vytrvalců na českých drahách. "V našich očích je od narození rovinovým koněm. Nikdy neříkej nikdy a může se třeba stát, že ho jednou roviny přestanou bavit, ale je mnoho argumentů pro to, aby překážkovým koněm nikdy nebyl. Třeba jeho konstituce s jemnějšími kostmi, navíc je to první hříbě Arganty. Ani Dashing Blade překážkáře nedává, jsou to jemnější koně. Zůstane tedy na rovinách a bude menežován tak, aby si dokázal vyhrát nějaký větší dostih..." uzavírá Olehla.