Filip Minařík mrštil bílým dresem o lavici v šatně jezdců a rezignovaně si sedl do svého kouta. Bylo asi deset minut po doběhu německého derby a nejúspěšnější český žokej současnosti zažíval možná nejtrpčí chvíle své kariéry. Ve vrcholu německé sezony v Hamburku se mu dosud nikdy nepoštěstilo jet šancového koně a jednou už byl sesazen z pozdějšího vítěze Schiaparelliho. Ale ještě nikdy si s ním osud nezahrál tak krutě jako letos. Čtyřiatřicetiletý Minařík na jaře vyhrál klasické Mehl Mühlens-Rennen a několik dalších dostihů v barvách slavného hřebčína Schlenderhan a před derby se mu dostalo životní nabídky jezdit toho z dvojice favoritů, kterého si nevybere stájová jednička Adrie de Vries. Český žokej už prakticky seděl na vítězi hlavní předzkoušky Wiener Walzer, když přišel nekompromisní příkaz z domovské stáje a Minařík musel dát v zatěžkávací zkoušce žokejské profesionality přednost méně třídovému Panyu. V neděli se pak díval z posledního, sedmnáctého místa, jak Wiener Walzer pod švédským žokejem Fredrikem Johanssonem slavně vítězí. "Hrůza... Už nějakých 1800 metrů před cílem jsem věděl, že v mém koni není vůbec nic," hledal potichu slova, když se u něj zastavil jeho šéf Peter Schiergen. Ironická pointa: v sedle Walzerkoenigin, matky čerstvého derby-vítěze, Minařík svého času vyhrál tři dostihy včetně grupy 2 a dodnes tuto hnědku považuje za nejlepší klisnu své kariéry.
Dlouhé týdny předtím, než vůbec mohlo sedmnáct koní svést bitvu o dotaci 795 000 eur, proběhl klíčový boj v zákulisí. Pořadatelé v Hamburku dlouho a marně hledali hlavního sponzora pro sedmidenní mítink. V poslední chvíli zasáhl kávový magnát a viceprezident pořadatelského spolku Albert Darboven, jehož firma JJ Darboven zrušila na závodišti svůj tradiční raut a sáhla hlouběji do kapsy jako sponzor derby. Některé Darbovenovy odpovědi z rozhovoru pro derby-přílohu listu Sport-Welt zněly až mrazivě: "Letos jsem se sponzorinku poprvé ujal sám, protože nikdo jiný se nerýsoval. Kdybychom to neudělali, asi by se derby-mítink vůbec neuskutečnil. A kolik jsme investovali? Dost..."
Tradiční závodiště, které ožívá pouze jednou ročně právě při derby-mítinku, dlouho koketovalo se šejky z Kataru, jejichž štědrosti už využívá například pařížská Cena vítězného oblouku, ti se ale nakonec rozhodli jen pro sponzorování vloženého dostihu arabských koní. Pořadatelé naznačují, že ohledně příštího derby už se rýsuje nový sponzor a že Darbovenova výpomoc byla jen jednorázová, při současné situaci německého turfu ale mnozí aktéři dostihů pohlížejí na budoucnost mítinku s obavami.
Hamburk se navíc vydá podobnou cestou, jako kdysi Velká Chuchle nebo Kincsem Park a své závodiště přestaví na kombinovaný areál pro cvalové i klusácké dostihy. Městský senát už rozhodnutí, počítající s prodejem pozemků klusáckého závodiště Bahrenfeld a stěhováním klusáků do dějiště cvalového derby, schválil. Projekt má podle svých zastánců zachránit ekonomicky skomírající závodiště a zajistit setrvání dostihů v Hamburku. Celkově se počítá s investicemi ve výši 30 milionů eur, stavět se začne bezprostředně po německém derby 2010. Mnohé detaily ale zůstávají stále otevřené, o čemž svědčí i mlčenlivost ze strany samotného závodiště. Tiskové oddělení na můj dotaz konstatovalo, že žádné podrobnosti o přestavbě nezná a tudíž je nemůže zveřejnit.
140. německé derby tak možná bylo jedním z posledních ročníků v podobě, na jakou je německý turf zvyklý, i když ve dvou ohledech bylo velmi nezvyklé. Během celého dostihového týdne nespadla ani kapka deště, což místo tradičně hluboké dráhy znamenalo naopak tvrdý podklad, a sázkový obrat celého mítinku skončil v lehkém plusu. Celkem prošlo sázkovými kasami 4,01 milionu eur, což znamenalo o 3,2 procenta více než loni.
Veškerá pozornost před startem se tentokrát točila kolem mocné stáje hřebčína Schlenderhan a barona Georga von Ullmanna, která měla v derby hned dva favority. Wiener Walzer (Dynaformer - Walzerkoenigin) imponujícím způsobem vyhrál hlavní předzkoušku Union-Rennen v Kolíně nad Rýnem, přestože se musel na jaře vyrovnat s pracovním výpadkem kvůli čipu v noze, a zaujal pozici nejvýše hodnoceného koně v průběžném handicapu. Suestado (Monsun - Suivi) si zase připsal snadný úspěch v hannoverském Derby-Trialu a se značným předstihem se stal sázkovým favoritem. Stájový jezdec Schlenderhanu a trenéra Jense Hirschbergera Adrie de Vries měl hodně těžké rozhodování, nakonec se však přiklonil na stranu Suestada. Mimo jiné i proto, že vytrvalecké dispozice Wiener Walzera nebyly považovány za stoprocentně prokázané a diskutovalo se také o hřebcově averzi k hluboké dráze. Kdoví, jak podrobně sledoval De Vries předpověď počasí...
Obtížnost rozhodování však byla do značné míry dána také nízkým počtem startů většiny uchazečů. Většina koní byla favorizována prakticky na základě jediného výkonu, což v tisku podrobil kritice už před startem Heinz Jentzsch, trenér osmi derby-vítězů a mnohonásobný šampion. "Oproti mým časům je tady výrazný rozdíl. Už neběhá tolik dvouletých a také počet startů před derby se dost snížil. Dnešní kolegové jsou opatrnější a každý start hodně zvažují. To pro dostihy, jejichž prosperita závisí na celkové ekonomice, není dobré..." posteskl si muž, jehož historickou pozici v německém turfu můžeme aspoň přibližně srovnat s tuzemskou prestiží Františka Vítka.
Startovní listina ale skrývala řadu dalších zajímavých příběhů. Někdejší špičkový žokej Waldemar Hickst poslal do svého prvního "trenérského" derby hned čtyři uchazeče včetně za 50 000 eur dodatečně dohlášené klisny Bolivie, Eliot nesl naděje tradičního hřebčína Röttgen na první úspěch po padesáti letech, Frankie Dettori měl zařídit zázrak v sedle outsidera Hansoma a početnou skupinu fanoušků si přivezl ryzák Egon, zástupce syndikátu Stall Domstadt s vlastní webovou stránkou. Vyhlídky Minaříkova hřebce Panyu se všeobecně hodnotily v oblasti nižších dotovaných míst, syn Monsuna nicméně zaujal v paddocku jako zdaleka nejmenší kůň ze všech sedmnácti startujících. "Vzhledem je to takový poník, ale nedá se nic dělat. Mám dobrý los, odskočíme z boxu mezi Wiener Walzerem a Suestadem, tak se jich pokusím držet," doufal Minařík před startem.
Záměr českého žokeje se podařil, hned od prvních metrů našel dobrou pozici u bariéry a pohyboval se v blízkosti obou favoritů kolem osmého místa. Dopředu okamžitě vyrazili outsideři Glad Panther, Ordenstreuer a Double Handful - prvně jmenovaný dokonce tak razantně, že startér Ralf Steinmetz krátkou chvíli zvažoval, zda nevrátí start. Vedoucí trojice se postarala o svižné tempo, umožňující favoritům pohodlný průběh ve druhém sledu. Hvězdné chvíle Double Handfula skončila na začátku cílové roviny, to už se ale ze své sedmé, osmé pozice vytratil Panyu, jehož Minařík marně upozorňoval na nutnost zrychlení a postupně se propadl až na poslední místo. Podobně překvapivě "vycouval" favorit Suestado, v oblouku obíhající třetí stopou a po kolizi se soupeřem cválající naprosto bez zájmu.
Naopak ideální dostih měl Johansson s Wiener Walzerem, který po zatočení do cílové roviny našel optimální pozici k útoku a na metě 400 metrů akceleroval. Jeho táhlý závěr sice na první pohled nevypadal působivě, hnědák však odešel od soupeřů o více než délku a poslední stovky metrů absolvoval osamocen na první pozici a téměř pod rukama. Z hloubi pole útočící soupeři už bojovali jen o druhé místo, které nečekaně ukořistil Sordino před Toughness Danonem, Eliotem a Quo Dubai. Většina skloňovaných koní doběhla daleko v poli poražených - Egon devátý, Bolivia třináctá a Suestado dokonce čtrnáctý. Na velké pořadí se vyplácela kvóta 31 474:10.
"Měl jsem před startem dobré spaní, je lepší jít do derby se dvěma horkými favority než s koňmi bez šance. Wiener Walzer není složitým koněm a dnešní podmínky mu naprosto vyhovovaly. Navíc byl skvěle odježděn a my teď můžeme v klidu zvažovat, kam zamíříme dál. Suestado se zřejmě zranil, jeho výsledek může být jen těžko platný..." konstatoval vítězný trenér Jens Hirschberger, který přišel do Schlenderhanu teprve předloni a za tu dobu připravil už druhého vítěze derby.
Bylo to vůbec magické derby s velkým ohlasem po celém Německu, neboť jen stěží se v tomto regionu najde starší a prestižnější hřebčín než právě Schlenderhan. Založen v roce 1869, dodnes v majetku rodiny svého zakladatele a osmnácté vítězství v derby, to je skutečně impozantní vizitka. Místo, kde stojí špičkový evropský plemeník Monsun, ještě stále oplakává svou majitelku Karin von Ullmannovou, která zemřela před měsícem ve věku 87 let. Hřebčína se nyní v páté generaci majitelů ujme její syn baron Georg von Ullmann, který se sám už dlouhá léta v turfu pohybuje a v minulosti se proslavil jako majitel Mandura, Shirocca či Tiger Hilla.
"Toto vítězství je věnováno mé matce. Jsem si jist, že mu přihlížela shora," prohlásil dojatý baron krátce poté, co dozněla hymna pro vítěze.
Dlouhé týdny předtím, než vůbec mohlo sedmnáct koní svést bitvu o dotaci 795 000 eur, proběhl klíčový boj v zákulisí. Pořadatelé v Hamburku dlouho a marně hledali hlavního sponzora pro sedmidenní mítink. V poslední chvíli zasáhl kávový magnát a viceprezident pořadatelského spolku Albert Darboven, jehož firma JJ Darboven zrušila na závodišti svůj tradiční raut a sáhla hlouběji do kapsy jako sponzor derby. Některé Darbovenovy odpovědi z rozhovoru pro derby-přílohu listu Sport-Welt zněly až mrazivě: "Letos jsem se sponzorinku poprvé ujal sám, protože nikdo jiný se nerýsoval. Kdybychom to neudělali, asi by se derby-mítink vůbec neuskutečnil. A kolik jsme investovali? Dost..."
Tradiční závodiště, které ožívá pouze jednou ročně právě při derby-mítinku, dlouho koketovalo se šejky z Kataru, jejichž štědrosti už využívá například pařížská Cena vítězného oblouku, ti se ale nakonec rozhodli jen pro sponzorování vloženého dostihu arabských koní. Pořadatelé naznačují, že ohledně příštího derby už se rýsuje nový sponzor a že Darbovenova výpomoc byla jen jednorázová, při současné situaci německého turfu ale mnozí aktéři dostihů pohlížejí na budoucnost mítinku s obavami.
Hamburk se navíc vydá podobnou cestou, jako kdysi Velká Chuchle nebo Kincsem Park a své závodiště přestaví na kombinovaný areál pro cvalové i klusácké dostihy. Městský senát už rozhodnutí, počítající s prodejem pozemků klusáckého závodiště Bahrenfeld a stěhováním klusáků do dějiště cvalového derby, schválil. Projekt má podle svých zastánců zachránit ekonomicky skomírající závodiště a zajistit setrvání dostihů v Hamburku. Celkově se počítá s investicemi ve výši 30 milionů eur, stavět se začne bezprostředně po německém derby 2010. Mnohé detaily ale zůstávají stále otevřené, o čemž svědčí i mlčenlivost ze strany samotného závodiště. Tiskové oddělení na můj dotaz konstatovalo, že žádné podrobnosti o přestavbě nezná a tudíž je nemůže zveřejnit.
140. německé derby tak možná bylo jedním z posledních ročníků v podobě, na jakou je německý turf zvyklý, i když ve dvou ohledech bylo velmi nezvyklé. Během celého dostihového týdne nespadla ani kapka deště, což místo tradičně hluboké dráhy znamenalo naopak tvrdý podklad, a sázkový obrat celého mítinku skončil v lehkém plusu. Celkem prošlo sázkovými kasami 4,01 milionu eur, což znamenalo o 3,2 procenta více než loni.
Veškerá pozornost před startem se tentokrát točila kolem mocné stáje hřebčína Schlenderhan a barona Georga von Ullmanna, která měla v derby hned dva favority. Wiener Walzer (Dynaformer - Walzerkoenigin) imponujícím způsobem vyhrál hlavní předzkoušku Union-Rennen v Kolíně nad Rýnem, přestože se musel na jaře vyrovnat s pracovním výpadkem kvůli čipu v noze, a zaujal pozici nejvýše hodnoceného koně v průběžném handicapu. Suestado (Monsun - Suivi) si zase připsal snadný úspěch v hannoverském Derby-Trialu a se značným předstihem se stal sázkovým favoritem. Stájový jezdec Schlenderhanu a trenéra Jense Hirschbergera Adrie de Vries měl hodně těžké rozhodování, nakonec se však přiklonil na stranu Suestada. Mimo jiné i proto, že vytrvalecké dispozice Wiener Walzera nebyly považovány za stoprocentně prokázané a diskutovalo se také o hřebcově averzi k hluboké dráze. Kdoví, jak podrobně sledoval De Vries předpověď počasí...
Obtížnost rozhodování však byla do značné míry dána také nízkým počtem startů většiny uchazečů. Většina koní byla favorizována prakticky na základě jediného výkonu, což v tisku podrobil kritice už před startem Heinz Jentzsch, trenér osmi derby-vítězů a mnohonásobný šampion. "Oproti mým časům je tady výrazný rozdíl. Už neběhá tolik dvouletých a také počet startů před derby se dost snížil. Dnešní kolegové jsou opatrnější a každý start hodně zvažují. To pro dostihy, jejichž prosperita závisí na celkové ekonomice, není dobré..." posteskl si muž, jehož historickou pozici v německém turfu můžeme aspoň přibližně srovnat s tuzemskou prestiží Františka Vítka.
Startovní listina ale skrývala řadu dalších zajímavých příběhů. Někdejší špičkový žokej Waldemar Hickst poslal do svého prvního "trenérského" derby hned čtyři uchazeče včetně za 50 000 eur dodatečně dohlášené klisny Bolivie, Eliot nesl naděje tradičního hřebčína Röttgen na první úspěch po padesáti letech, Frankie Dettori měl zařídit zázrak v sedle outsidera Hansoma a početnou skupinu fanoušků si přivezl ryzák Egon, zástupce syndikátu Stall Domstadt s vlastní webovou stránkou. Vyhlídky Minaříkova hřebce Panyu se všeobecně hodnotily v oblasti nižších dotovaných míst, syn Monsuna nicméně zaujal v paddocku jako zdaleka nejmenší kůň ze všech sedmnácti startujících. "Vzhledem je to takový poník, ale nedá se nic dělat. Mám dobrý los, odskočíme z boxu mezi Wiener Walzerem a Suestadem, tak se jich pokusím držet," doufal Minařík před startem.
Záměr českého žokeje se podařil, hned od prvních metrů našel dobrou pozici u bariéry a pohyboval se v blízkosti obou favoritů kolem osmého místa. Dopředu okamžitě vyrazili outsideři Glad Panther, Ordenstreuer a Double Handful - prvně jmenovaný dokonce tak razantně, že startér Ralf Steinmetz krátkou chvíli zvažoval, zda nevrátí start. Vedoucí trojice se postarala o svižné tempo, umožňující favoritům pohodlný průběh ve druhém sledu. Hvězdné chvíle Double Handfula skončila na začátku cílové roviny, to už se ale ze své sedmé, osmé pozice vytratil Panyu, jehož Minařík marně upozorňoval na nutnost zrychlení a postupně se propadl až na poslední místo. Podobně překvapivě "vycouval" favorit Suestado, v oblouku obíhající třetí stopou a po kolizi se soupeřem cválající naprosto bez zájmu.
Naopak ideální dostih měl Johansson s Wiener Walzerem, který po zatočení do cílové roviny našel optimální pozici k útoku a na metě 400 metrů akceleroval. Jeho táhlý závěr sice na první pohled nevypadal působivě, hnědák však odešel od soupeřů o více než délku a poslední stovky metrů absolvoval osamocen na první pozici a téměř pod rukama. Z hloubi pole útočící soupeři už bojovali jen o druhé místo, které nečekaně ukořistil Sordino před Toughness Danonem, Eliotem a Quo Dubai. Většina skloňovaných koní doběhla daleko v poli poražených - Egon devátý, Bolivia třináctá a Suestado dokonce čtrnáctý. Na velké pořadí se vyplácela kvóta 31 474:10.
"Měl jsem před startem dobré spaní, je lepší jít do derby se dvěma horkými favority než s koňmi bez šance. Wiener Walzer není složitým koněm a dnešní podmínky mu naprosto vyhovovaly. Navíc byl skvěle odježděn a my teď můžeme v klidu zvažovat, kam zamíříme dál. Suestado se zřejmě zranil, jeho výsledek může být jen těžko platný..." konstatoval vítězný trenér Jens Hirschberger, který přišel do Schlenderhanu teprve předloni a za tu dobu připravil už druhého vítěze derby.
Bylo to vůbec magické derby s velkým ohlasem po celém Německu, neboť jen stěží se v tomto regionu najde starší a prestižnější hřebčín než právě Schlenderhan. Založen v roce 1869, dodnes v majetku rodiny svého zakladatele a osmnácté vítězství v derby, to je skutečně impozantní vizitka. Místo, kde stojí špičkový evropský plemeník Monsun, ještě stále oplakává svou majitelku Karin von Ullmannovou, která zemřela před měsícem ve věku 87 let. Hřebčína se nyní v páté generaci majitelů ujme její syn baron Georg von Ullmann, který se sám už dlouhá léta v turfu pohybuje a v minulosti se proslavil jako majitel Mandura, Shirocca či Tiger Hilla.
"Toto vítězství je věnováno mé matce. Jsem si jist, že mu přihlížela shora," prohlásil dojatý baron krátce poté, co dozněla hymna pro vítěze.
