Návrat k derby: Hvězdná chvíle podceňovaného bojovníka

Už dlouho před doběhem 93. Českého derby bylo jasné, že ať vyhraje kdokoli, bude to do určité míry vítězství podmínečné. Poté, co musely být kvůli povodni zrušeny veškeré červnové dostihy ve Velké Chuchli včetně posledního trialu, byla situace v tříletém ročníku zcela nepřehledná a většina koní absolvovala jeden, maximálně dva starty na mílové distanci. Za této konstelace se dalo jen stěží očekávat, že derby nabídne pádnou odpověď na všechny otázky, a spolehlivější zhodnocení klíčových aktérů musí přijít až na podzim. To však nijak nesnižuje výkon Mistera Aviationa, jemuž jeho životní vítězství už nikdo nevezme. A můžeme-li soudit podle průběhu, který hnědákovi dopřál bezchybně jezdící Ján Havlík, viděli jsme vzestup mimořádně talentovaného a třídového vytrvalce. Jeho trenér František Holčák sedmým vítězstvím v derby překonal žijící legendu Františka Vítka i neméně slavného předchůdce Jaroslava Maška, stáj Monte Negro jako první v historii samostatné České republiky obhájila vítězství v modré stuze a je tady ještě jeden primát. Ať se nám to líbí nebo ne, do listiny vítězů nejslavnější chovatelské zkoušky se poprvé zapsal valach.


To prosluněné odpoledne v Mostě bylo všechno jiné než pochmurné. Zhruba 2000 návštěvníků zažilo mimořádně atraktivní odpoledne, jaké je v českém turfu k vidění právě jen jednou nebo dvakrát za rok, a byl to skutečný sportovní zážitek. Severočeské závodiště se popralo s organizací vrcholného dne se ctí, ale marná sláva – ani dobrá pořadatelská práce nemohla zakrýt, že letošní derby-odpoledne proběhlo za nepříliš povzbudivých okolností. Zůstává smutnou pravdou, že kdykoli se modrá stuha koná mimo Prahu – a bylo to teprve podruhé od roku 1921 – znamená to, že se český turf nachází v krizové situaci. V roce 1995 se derby běželo v Karlových Varech kvůli platební neschopnosti tehdejšího pořadatele, což odstartovalo poměrně dlouhé období nejistoty.

Letos přišla zkraje června ničivá povodeň a závodiště se sotva začalo vzpamatovávat z jejích následků, když souběžně s derby přišla zpráva, že chuchelský pořadatel v současném uspořádání s největší pravděpodobností končí a pořádání pražských dostihů je od roku 2014 k dispozici novým zájemcům. To české dostihy do značné míry vrhá zpátky do fáze z let 2001 a 2002. I zde ale platí, že skutečné rozuzlení je v nedohlednu, a tak se vraťme zpět k derby.

Pokud filmoví režiséři často tvrdí, že za nemalou část úspěchu vděčí hudbě nebo jiné doprovodné stránce výsledného díla, v případě 93. Českého derby bylo klíčovým faktorem v pozadí počasí. Tropický týden předcházející derby-neděli meteorologové vyhodnotili jako nejteplejší týden za posledních 62 let, což určitě není něco, co by kterýkoli dostihový pořadatel zvládal předem zahrnout do svých plánů. O stavu mostecké dráhy tak pět, šest dní před startem chodily nepříliš povzbudivé zprávy, potvrzované trenéry, jejichž svěřenci měli možnost pracovat přímo v Mostě. Nepodařená poslední práce Mistera Westminstera v pondělí před derby ani opatrný tréninkový harmonogram Arslangireje Šavujeva nedávaly pro neděli příliš optimistický výhled. Se zavlažováním v Mostě to z různých důvodů není snadné. Koncem týdne se sice začalo "stříkat", počasí ale nadále nepřálo a jediné kapky deště přišly v severočeském městě až v noci na pátek a v neděli dopoledne.

V den D byla naměřena pružná dráha na škále 3.6, což je ale jak známo zprůměrovaná hodnota. Kdo si dráhu prošel, musel konstatovat, že jednotlivé části oválu se od sebe poměrně výrazně liší. Zatímco cílová rovina se zdála skutečně měkká, poslední oblouk i část protilehlé roviny byly tvrdší. Podobné procházky vždy vyvolávají pochybnosti nad smysluplností výpočtů oněch číselných hodnot, a ponoukají otázku, zda by podobně jako na britských ostrovech nestačilo uvést slovní hodnocení "měkká, pružná či tvrdá". Zároveň se ale nezdá, že by účastníkům českých dostihů tyto nesrovnalosti výrazněji vadily. Zeptá-li se pozorovatel na stav dráhy osazenstva vážnice, často obdrží protichůdné odpovědi, v závislosti na tom, kterým koním aktuální stav podkladu vyhovuje a komu naopak ne. Vítězové řeknou jen málokdy něco jiného, než "dráha je dobrá a kvalitně připravená", z tábora poražených stejně často zaznívají pochybnosti. A vzhledem k tomu, že většina předních jezdců i trenérů v sezóně objíždí všechna závodiště včetně těch menších a hůře udržovaných, je tuzemská scéna evidentně méně citlivá na tvrdost dráhy než kolegové v Německu či ve Francii.

Tropické počasí bez srážek znamenalo před letošním derby výraznou komplikaci nejen pro přímé aktéry, ale i pro diváky a sázející. Většina vrcholů první poloviny sezóny včetně Velké jarní ceny se odehrála na skutečně měkké dráze, což 23. června přidávalo výrazný otazník ke koním s jedinou jarní formou jako Talar nebo Mister Westminster, a už tak nepřehledná situace se ještě více relativizovala. Nezbylo, než se opřít o dojem a kondici jednotlivých koní v paddocku. Tradičně dobře vypadali Talar, Ley Percy, Mister Westminster a také Taggerton, z dvojice koní stáje Monte Negro oslovil mostecké publikum spíše Always On Sunday, jehož kurs před dostihem klesl až na 3,5:1 a stříbrný z Vederemo-Rennen tak odskakoval v roli sázkového favorita. Naopak pozdější vítěz Mister Aviation navzdory dobrému dojmu z paddocku sázející nezaujal a několik minut před startem se vyšplhal až na 18:1.

V aktuální sezóně debutující Reglisse svou drobnou postavou nemohla soutěžit se silnými hřebci a její kurs stoupal tak dlouho, až se z "první vlny" dostala kamsi do druhého sledu na 14:1. Druhým koněm, u něhož dojem z paddocku vyvolal zamyšlení, byl Bathyrhon, jehož sice sázející sehráli na 4:1 a poslali ho na start v roli druhé šance, ale tradičně temperamentní hřebec byl v paddocku chvílemi až moc bujný, po nasednutí jezdce se navíc začal výrazně potit. Následná slavnostní přehlídka zástupci stáje Avaz Ismoilov rovněž moc nepomohla.

Otázka, kdo bude diktovat tempo, se před startem intenzivně probírala, a první metry nenabídly jednoznačný obrázek. V Mostě se dostihy na 2400 metrů startují "do oblouku", a tak trvalo o okamžik déle, než se pole dobře poskládalo do cílové roviny. Dobrou startovní reakci měl tradičně rychlý Rabbit Motivman, při bližším pohledu ale bylo vidět, že Jan Verner rozhodně nemá zájem sehrát roli "zajíce", jakkoli tomu nahrává stájový název bílo-zelených barev. Vedle vítěze Memoriálu profesora Michala se ocitli Tozan, Bathyrhon a Barateus, u posledně jmenovaného ale Dušan Andrés dělal všechno myslitelné pro to, aby se nedostal na špici.

A tyto okamžiky do značné míry rozhodly o tom, jak se letošní derby odběhlo. Tomáš Lukášek se v sedle Bathyrhona na začátku cílové roviny podíval na Vernera po své pravé ruce, bleskově zanalyzoval, že nikdo ze soupeřů nechystá žádný "úprk" a vzal tempo letošního derby k velké nelibosti přítomného majitele Avaze Ismoilova na sebe. V uších jezdce, jenž si v posledních letech připsal derby v sousedním Polsku a mnohem specifičtější verzi v Malajsii, v těch chvílích musela rezonovat slova Bathyrhonova trenéra Šavujeva, že derby se zepředu nevyhrává. Jiný průběh už ale pro svého koně připravit nemohl. Tempo si rozvrhl poměrně rovnoměrné - po pomalé úvodní osmistovce mírně zrychlil, ale prakticky až do konce protilehlé roviny nedělal nic, co by na rychlé dráze mělo přispět k útoku na časový rekord derby.

Za Bathyrhonem a Rabbitem Motivmanem pracoval u bariéry třetí Tozan spolu s Barateem a blízko byl i Steve Drowne v sedle Mistera Westminstera, kontrolující čtvrtou, pátou pozici zhruba délku za lídrem. Aktivně si počínali také Little Rakti a Sapsiree, v úvodní fázi dostihu prosvítal z pole i dres Martiny Havelkové v sedle Reglisse. Oba koně stáje Monte Negro byli při vbíhání do oblouku před protilehlou rovinou prakticky na stejné úrovni kolem desátého místa, ale měli výrazně odlišný komfort. Zatímco Mister Aviation klasicky "spal" schovaný v poli blízko bariéry, Always On Sunday obíhal soupeře vnější stopou. Pole se poměrně roztáhlo a vodícího Bathyrhona dělilo po prvních stovkách metrů od poslední Ley Percy dobrých patnáct délek. Právě Ley Percy, sehraná sázkaři do pozice "nejšancovějšího" ze tří koní trenérského šampióna Václava Luky, zažila doslova hororový vstup do dostihu. Na startu ztratila na soupeře několik délek, při prvním probíhání cílovou rovinou své manko chvatně likvidovala a hned v úvodu derby tak s jezdkyní Vendulou Korečkovou zažila výrazně diskomfortní situaci.

První indicie, že se možná rodí překvapení, přišla na začátku protilehlé roviny. Mister Westminster vytočil oblouk pátou stopou a najednou se objevil bičík Steva Drowna, který musel svého partnera viditelně rovnat, aby se vrátil zpět do pole. O sekundu později přišlo stejně viditelné upozornění i od Zatloukala směrem k Always On Sunday. Bylo vidět, že něco není v pořádku a že favoriti vůbec nemají bezproblémový dostih. Oba se na protilehlé rovině posunuli výrazně dopředu a na začátku posledního oblouku už cválali na čtvrté, respektive šesté pozici. Někde tady se odehrál dělící moment. Koně, kteří se později poprali o přední příčky, odpočívali v posledním oblouku stále v klidu na zadních pozicích, ale zároveň ne tak daleko od špice, aby je to na specifickém mosteckém kopečku automaticky diskvalifikovalo.

Do cílové roviny ještě zavedl pole Bathyrhon, ale ruce Tomáše Lukáška byly v permanenci jako první, spolu s Dušanem Andrésem na Bareteusovi a Stevem Drownem v sedle Mistera Westminstera. Naopak stále dobře vypadal Rabbit Motivman a na čtvrté místo pronikla Sapsiree, za kterou už rozbalovala finiš dvojice Františka Holčáka. 400 metrů před cílem se čekal nápor sázkových favoritů, ale Always On Sunday ani Misterovi Westminsterovi se nedařilo převzít špici. Derby-kůň Josefa Váni se už po několika vteřinách ocitl ve druhém sledu za hradbou soupeřů, Always On Sunday měl sice na vnější straně cestu volnou, ale jeho nástup postrádal potřebnou razanci.

Ještě nějakých 300 metrů před cílem nevypadala situace vedoucího Bathyrhona až tak tragicky a hřebec byl ještě dlouhé vteřiny ve hře o nejvyšší příčky. Pak ale přišel rychlý konec a na distanci šli přes něj útočící koně. Najednou se objevil ve hře Mister Aviation, který už při vbíhání do cílové roviny neztrácel na Bathyrhona více než dvě délky a teď výrazně zrychloval. Ján Havlík načasoval svůj nástup dokonale a na distanci vypadal jako vítěz.

100 metrů před cílovým mezníkem se šance Františka Holčáka na rekordní sedmé vítězství zatřásly v základech. Z hloubi pole přilétl Talar s Jiřím Chaloupkou, se stejnou razancí jako ve Velké jarní ceně a způsobem, jaký obvykle nenechává pochyby o vítězi. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby Chaloupka zůstal ve stejné vnější stopě, v níž zatáčel do roviny, a nenechal Talara přijít blíž k vedoucímu koni. Takto došlo k možná největšímu zmrtvýchvstání od záchrany Baníku Ostrava v první lize – valach z Velkých Karlovic se nechal klasickým vítězem "potáhnout" a působivě odrazil Talarův útok.

V cíli dělila oba bojující valachy pouhá hlava, třetí Taggerton na ně ztrácel 2 1/2 délky. Na čtvrté místo přilétla pohlednou koncovkou nejlepší klisna v poli Beryaska a tabuli uhájil jedním tempem jdoucí, nicméně nepolevující Rabbit Motivman. Dotace ještě zbyly na šestou Ley Percy a sedmého Always On Sunday. Bathyrhon finišoval desátý, Mister Westminster jedenáctý a Reglisse čtrnáctá. Doběh uzavřeli dva koně, kteří byli považováni za tajné tipy – Little Rakti a Tozan. Čas 2:31,97 sice neohrozil Talgadův rekord v derby, ale za mosteckým maximem na 2400 metrů zaostal jen minimálně.

Ján Havlík dopřál vítězi průběh snů, při kterém by vytrvalec vyhrál i na chuchelské dráze. Mister Aviation (Montjeu) strávil větší část dostihu schovaný v poli, na mosteckém kopečku ztrácel na špici ještě dobrých pět délek, ale v cílové rovině byl ve správný čas na správném místě, i když možná rozdal v oblouku pár zbytečných délek. Důležité bylo, že měl ve chvíli rozhodujícího útoku volné místo podél bariéry. Není divu, že obvykle zdrženlivý Havlík po doběhu hýřil úsměvy, jaké nepamatují ani pamětníci jeho úspěchů v rakouském (Cibao La Pampa) a slovenském derby (Rocky of Gracie).

"Z čísla 2 jsme chytili dobrý start, pustil jsem pár koní před sebe a počkal jsem si na jeho závěr, na který jsem spoléhal. Kdyby mi Mister Aviation nezačal v cílové rovině trochu koukat, troufám si říci, že by vyhrál o dobrých 100 metrů. Až vyzraje, bude ještě o třídu lepší. Takhle koukal v cílové rovině kolem sebe a počkal na Talara. Měl jsem trochu strach, aby nás nepřeletěl, tak jsem ho zkoušel posunout co nejblíž k němu, aby se Mister Aviation s ním chytil. Bojovník to je velký, takže se nechal dotlačit do cíle," řekl mi Ján Havlík ve studiu Galopp TV vedle paddocku, odkud jsme vysílali celé derby-odpoledne živě na internetu.

Druhý Talar (Whipper) měl prakticky stejný průběh dostihu jako vítěz. Při vbíhání do posledního oblouku byl těsně za Mister Aviationem, pak mu Jiří Chaloupka chvíli hledal vhodnou stopu a nakonec udeřil drtivým zrychlením. "Taktiku jsme měli stejnou jako ve Velké jarní ceně, i za cenu, že jít zezadu v Mostě se nemusí vyplatit. Talar se potřebuje usadit a pak má výborný konec. Dostih jsem měl ideální a nic bych na něm nezměnil. Vítězství bylo strašně blízko. V polovině cílové roviny jsem měl Talara skvěle rozjetého a viděl jsem, že Mister Aviation vadne, ale bohužel to bylo dáno tím, že byl sám. Jakmile jsme se přiblížili, zase zabral…" litoval Jiří Chaloupka, který ve stejných barvách jako vítěz slavil minulý rok s Kadynym.

Senzací dostihu bylo třetí místo jediného českého odchovance Taggertona (Egerton) ze stáje slovenského owner-breedera Miroslava Piskly, jehož klisny stojí v Napajedlích. Svěřenec Jozefa Pirucha odstartoval jako druhý největší outsider v kursu 30:1 a patřil ke koním s největší pauzou od posledního startu. Mnohé napovědělo už vítězství jeho sparing-partnera King‘s Looka v rámcovém programu v čase o 23 setin sekundy rychlejším než derby. "Pracovali s King’s Lookem, Taggerton byl na tom líp, ale nebyl tolik vyzkoušený v dostizích. Byly tam nějaké tlačenice, ale kůň ukázal obrovské srdce a fantasticky zabojoval, určitě to nebyla náhoda. On je hodně silový, potřebuje trochu prostor, zároveň umí zareagovat na mlasknutí nebo sebemenší pobídku a je ochoten ze sebe vydat maximum," radoval se trenér Jozef Piruch, kterého může jen mrzet, že derby bylo otevřené valachům, protože Taggerton byl nejlepším hřebcem v cíli. Po dohlášce do Slovenského derby může dál stoupat, jak ostatně potvrdil i žokej Jaroslav Línek: "Trenér Piruch ho měl skvěle připraveného. Neměl jsem úplně ideální průběh dostihu, po startu se to trochu zmáčklo a propadl jsem se na zadní pozice. Pak se tam nedalo úplně ideálně dostat dopředu. Kdybych měl lepší pozici nahoře na kopečku, určitě by bojoval s prvními dvěma koňmi…."

Zimní favoritka Beryaska (Librettist) měla podobný průběh dostihu i jarní bilanci jako trojice koní před ní. Do derby šla s jedinou formou v podobě druhého místa v Jarní ceně klisen a v samotné modré stuze ji Petr Foret dlouho držel v závětří, i když v posledním oblouku obíhal víc než jeho hlavní soupeři. Beryasce pak trvalo trochu déle, než se rozešla a neukázala tak úderné zrychlení jako Talar. Přesto prolétla kolem většiny vadnoucích soupeřů. "Sám jsem úplně nevěděl, co od Beryasky čekat. Pro klisnu to byl docela rychlý dostih, seděli jsme vzadu a pak jsme přišli koncem venkovní stopou," konstatoval Foret.

Pátý Rabbit Motivman (Motivator) byl jediný kůň ze špice, který v závěru nevycouval. Cílovou rovinu z kopce seběhl jedním tempem a byť ani na okamžik nevypadal jako vítěz, v konkurenci třídových vytrvalců obstál. Ze všech koní na dotovaných místech mu "faktor Most" zřejmě nahrál nejvíce. "Tempo bylo akorát, ani přehnané ani pomalé. Honza Verner udělal dobře, že šel druhý, než aby se mačkal v poli. Bylo to hodně těsné a byl jsem z toho výsledku nadšený. Myslel jsem si, že má dost třídy na to, aby byl kolem šestého, sedmého místa a on se dokonce vešel na tabuli, takže jsme spokojení. Teď už bude běhat dostihy do 2000 metrů, to víme a shodli jsme se na tom s panem Jandejskem." řekl trenér Allan Petrlík.

Z trojice svěřenců Václava Luky se před startem mluvilo nejvíce o Ley Percy (Sir Percy), klasická vítězka z Bratislavy ale nakonec skončila nejhůře, byť stále brala dotaci za šesté místo. Na to, aby mohla uplatnit svůj pověstný finiš, se musí kilometr v klidu rozcházet a tohoto luxusu se jí při prvním startu v Mostě prostě nedostalo. "Ley Percy měla úplně nejhorší průběh. Zůstala v boxech, následně měla několik karambolů, takže hodnotíme šesté místo jako velký úspěch. Tady je to boj o pozice a my jsme na to trochu doplatili, i když ta umístění jsou skvělá," poznamenal Luka.

Sázkový favorit Always On Sunday (Sunday Break) ztrácel ze sedmého místa na vítězného stájového kolegu 5 délek a dvě hlavy. Milan Zatloukal se ho snažil navzdory číslu 15 vést aktivně blízko špice, což nebylo snadné, ve všech obloucích obíhal venkovní stopou a na protilehlé rovině si až příliš razantně zlepšil pozici. V závěru už hřebec působil utahaným dojmem. "Začal mi dělat to samé, co v Rakousku. Cítil jsem, že vypíná, tak jsem ho upozornil bičíkem a on mi bohužel za to v tu chvíli docela vzal. Pak se zase usadil, ale myslím si, že mu to tady nesedělo. Špatně točil a v cílové rovině si stále přehazoval nohy, asi ho něco bolí," kroutil hlavou Zatloukal.

Od osmého místa už koně dobíhali s výraznějšími ztrátami. Osmá Sapsiree (Rock Of Gibraltar) byla nečekaně nejlepším z trojice koní trenéra Tomáše Šatry, devátý Barateus (Barathea) vrchovatě potvrdil odhady, že ztroskotá na vytrvalecké distanci. Na Bathyrhona (Monsun) zbylo až desáté místo a realizační tým si takto průběh ani výsledek derby rozhodně nepředstavoval. "Spokojení jsme nebyli nikdo. Vzal jsem to na sebe a snažil jsem se mu co nejlíp vyhovět s tím. Lepší by bylo schovat se za Rabbita Motivmana, ale to už by bylo hodně těžké, tak jsem ho zkusil spíš uklidnit vpředu. Bohužel potvrdil obavy ze své vytrvalosti. Třídu na takové dostihy má, ale hlavu momentálně ne…" řekl žokej Tomáš Lukášek.

Dlouhých 4 1/2 délek za Bathyrhonem a zhruba 14 délek za vítězem finišoval Mister Westminster (Hurricane Run), kterého přestal Steve Drowne vyjíždět už nějakých 100 metrů před cílem, kdy bylo jasné, že stáj Spedition Zavřel dnes dobrý výsledek neudělá. "Myslím, že dráha byla moc rychlá, mému koni by nepochybně pomohlo více deště. Myslím, že na dnešní start bude lepší zapomenout, v jiných podmínkách by dopadl výrazně lépe. Působí na mě dojmem vytrvalce, který potřebuje klidný dostih z pole, odpočinout si mezi koňmi. Dnes nemohl tak odpočívat, jak jsem doufal, a ty síly mu v závěru prostě chyběly…" řekl zkušený Drowne, jemuž se jinak dráha v Mostě velmi líbila.

Koně na posledních pěti místech nezasáhli do důležitého dění ani symbolicky. Dvanáctý Maestro Quercus (Shamardal) vbíhal do cílové roviny vedle Talara, ale nic srovnatelného v závěru neukázal. "Projevem to byl úplně jiný kůň, než jak ho znám. Nebyla tam žádná jiskra ani akcelerace, kterou v předchozích dostizích i práci ukazoval. Byl až moc hodný, takhle ho vůbec nepamatuji. Do paddocku přišel suchý, na přehlídce nic, ve zkušebním cvalu se vůbec se mnou nechtěl prát. Nevím, čemu to přičíst…" krčil rameny Martin Srnec.

Absolyut (Literato) byl ještě na konci protilehlé roviny čtvrtý, ale v posledním oblouku a na začátku cílové roviny zcela ztratil pozici a vytratil se z dostihu, britský žákovský šampión Martin Lane nemohl udělat vůbec nic. Délku za ním finišovala čtrnáctá Reglisse (Verglas), prakticky bez světlejšího momentu, přesto ji Martina Havelková v cílové rovině daleko od bojujících soupeřů jezdila bičíkem. Little Raktimu (Rakti) během krátké chvíle soupeři utekli tak výrazně, že Jan Rája položil ruce už daleko před distancí, a to samé se dá říci o posledním Tozanovi (Great Journey).

"Průběh jsem měl ideální, ale pak jsme vjeli na kopec a měl jsem prázdno, nebylo v něm vůbec nic. Nevím, jestli mu nesedla místní dráha, ale chci se pozorně podívat na záznam, protože tak velký výpadek od Ebreichsdorfu mi nejde do hlavy," řekl úřadující šampión Jaromír Šafář.