25. června 2014

Návrat k derby: Valašský hattrick připomněl Napajedla

Cheeky Chappie vítězí. Foto: Monika Preislerová
Třetím vítězstvím v Českém derby za sebou se majiteli Jiřímu Posádovi v neděli podařil unikátní zápis do historie českého turfu. Od roku 1921 na podobnou metu dosáhla jen jediná stáj, a to ta nejslavnější. Hřebčín Napajedla měl v sedmdesátých a osmdesátých letech výsadní postavení, stála za ním skupina trenérů a armáda několika desítek plnokrevníků v tréninku. Z této obrovské základny vlastních odchovanců se pravidelně našel ten, který donesl červenobílé nebo modrobílé pruhy vítězně do cíle Čs. derby. Hned dvakrát – v letech 1973/76 a 1979/82 – Napajedla k vavřínovému věnci s modrou stuhou několik let za sebou nikoho dalšího nepustila. Těžko se dalo předpokládat, že se takový kousek dá zopakovat v moderní éře soukromých stájí, ale stalo se. A kontrast oproti napajedelské éře nemůže být větší. Čtyřiašedesátiletý Posád je technicky vzato už v penzi a ještě nedávno byl na dostihové scéně zcela neznámým jménem. Svou stáj si zaregistroval teprve před čtyřmi lety a od té doby se v modrobílých barvách vystřídalo pouhých osm koní. Ti ale dokázali získat čtyři vítězství v klasických dostizích. Zatím posledním z nich je hrdina letošního derby Cheeky Chappie.

Strategie podnikatele z Valašského Meziříčí byla pokaždé stejná – investovat na podzim nebo v zimě před klasickou sezónou do slibného dvouletka ze západní Evropy a nebát se utratit i větší peníze. Ale to pravidelně dělají i další bohatí majitelé, a přesto čekají na vítězství v derby dlouhá léta marně. Jiří Posád za pomoci Františka a Radka Holčákových už třikrát ukázal na správného koně, a tak tento příběh nepostrádá přesně tu dávku zvláštního štěstí, bez kterého se nemůže zrodit žádné vítězství v derby.

Do zlatého fondu derby však po neděli přibyly i další zápletky. Například pozvolné střídání stráží v mocné valašské stáji, kde se František Holčák po čtyřiceti letech pomalu chystá předat žezlo synovi Radkovi, který vítězstvím s Cheeky Chappiem dosáhl prvního skutečně velkého úspěchu na rovině. Nebo bilance žokeje Jiřího Chaloupky, který ve dvou z posledních tří derby stihl přiletět z posledního místa a v tom třetím to stejně těsně nestihl, což pokaždé hrálo do karet stáji Monte Negro.

Ironií osudu předával Posádovi pohár pro vítěze jeho dokonalý protipól, prezident Jockey Clubu Jiří Charvát. Muž, který za posledních deset let vyzkoušel v souvislosti s derby prakticky všechno a importoval řadu koní z podobných zdrojů jako jeho valašský soupeř. Chybělo málo a dočkal by se právě letos, jeho Honzikovi Chiperovi scházel na Cheeky Chappieho pouhý krk. Charvát, titulární sponzor letošního derby, se ale zachoval sportovně. V neděli pár minut před šestou hodinou večer na improvizovaném pódiu před chuchelskou tribunou srdečně stiskl Posádovi ruku a široce se usmál. Bylo dobojováno.

Počasí šlo proti


Před letošním derby vířila dostihovou scénou řada otázek, ale mnohé z nich se týkaly vrcholu sezóny jen okrajově. Český turf – už řadu měsíců smýkaný nejednotou a zákulisními spory – řeší stěžejní existenční otázky. Kde najít zdroje na zvýšení dotací řady vrcholných dostihů, které už dávno přestaly být zajímavé pro koně z okolních zemí a pomalu i pro velké domácí stáje, dávající stále častěji přednost francouzským penězům? Jak reformovat Jockey Club a další organizace, aby opět začaly spolupracovat, a nikoli se vůči sobě vymezovat? Jakou vizi vytyčit pro celé odvětví na příštích deset let, a jak o sobě dát vědět širší veřejnosti?

Samotné derby s 2,5 miliony korun patří k nejbohatším v regionu, ale i dostih roku nechal některé ze zmíněných otázek otevřené. Na dálnici D1 sice byly k vidění billboardy, na nichž klasická vítězka French Quebec zvala k návštěvě derby, ale tradiční tisková konference se letos nekonala a přímý přenos České televize se z různých důvodů smrskl na 45 minut. Jakkoli masmédia momentálně žijí fotbalovým MS v Brazílii, je evidentní, že tuzemský turf se uzavírá stále víc do sebe. Uvnitř komunity derby-horečka gradovala na třech velkých dostihových webech a redakce jednoho z nich pod hlavičkou Jiřího Charváta dokonce vydala zajímavý tištěný bulletin, jehož distribuce se zdaleka neomezovala jen na dostihovou obec. Přesto mám silný dojem, že by se s lidmi mimo koňskou sféru hledala řeč o vrcholu sezóny jen velmi obtížně.

Vnější obraz derby-dne samozřejmě podobné depresivní úvahy každý rok zatlačuje na chvíli do pozadí. Chuchelské závodiště praská ve švech, na dráze je k vidění velká část tuzemské elity a dojem velkého dne dotváří slavnostní atmosféra s řadou pozvaných hostů (letos namátkou Pavel Bělobrádek, Václav Neckář či Míla Hermansdorferová). Co ovšem tentokrát nespolupracovalo, bylo počasí. Po dlouhých týdnech prakticky bez deště, kdy byly v médiích k vidění záběry poloprázdných koryt velkých českých řek, šlo v Chuchli jen těžko čekat sytě zelený pažit, a nedělní realita navzdory zavlažování z posledních dnů tomuto očekávání odpovídala. Přinejmenším vizuálně. Naměřená hodnota 3,0 sice signalizovala možnost rychlých časů, to však průběh odpoledne nakonec nepotvrdil.

Úvod: bourání koňského domina


K tradičním klišé kolem každého derby patří prognóza, že se jedná o mimořádně otevřený ročník a šanci vyhrát má velký počet koní. Ne že by to jednou za čas neplatilo, ale letos se situace zdála být poměrně přehledná, a třebaže na startu samozřejmě nechybělo pár "černých koní", skuteční favoriti byli jen dva. Do neděle neporažený Honzik Chipera i ostře sledovaný zimní import Cheeky Chappie šli na start se shodným kursem 25:10. Oba v paddocku zanechali dobrý dojem, jakkoli Honzik Chipera vedle robustního Cheeky Chappieho působil opticky menší než ve skutečnosti.

S odstupem je na sázkovém trhu následovali vítěz Velké červnové ceny Tannhaeuser a zimní favorit Jambul. Kursy zbylých aktérů už měly o jednu cifru více, a dvojice Vainakh a Win Front dokonce odskakovala s oficiálními kvótami 100:1. Vůbec poprvé se pražskému publiku ukázala čerstvě importovaná Dekatmie, na pohled líbivá ryzka, zatímco druhá klisna v poli Navika tentokrát nastupovala ve stínidlech a už při slavnostní přehlídce bylo znát, že její nervy opět pracují.

První oblouk: Win Front, Jambul, Tannhaeuser, Zakhar Star a Dekatmie. Foto: Monika Preislerová


Kdo doufal v klidné derby bez strkanic, byl zklamán už po prvních metrech. Nejlépe odskočil Win Front, který získal půldruhé délky k dobru a byl bleskově směřován k bariéře. Tomáš Lukášek se v jeho sedle dvakrát ohlédl na obě strany, a po své levé ruce mohl sledovat přesně to, čemu se tak šikovně vyhnul. Jezdci s vyššími čísly se na vnější straně snažili přejít blíže k bariéře, ale volného prostoru měli minimum, a tak došlo k prvním kolizím už daleko před obloukem. Tannhaeuser vstupoval do dostihu v sevření mezi Dekatmií a Zakhar Starem, jehož britský jezdec Patrick Dobbs chtěl bez ohledu na cokoli a kohokoli okamžitě do vnitřní stopy.

Při svém manévru vrazil do Buonarrotiho, cválajícího v té době kolem třetího místa. Zástupce stáje Jasna dominovým efektem zavadil o Jambula, při tom téměř zastavil a šel do kolen. Jaromír Šafář měl co dělat, aby se udržel v sedle, ale podařilo se mu kritický okamžik vybalancovat. Na kolizi však doplatil i Jambul a problémy měl také úplně u bariéry jedoucí Károly Kerekes, jehož Navika byla na konci kácející se řady.

Další epicentrum problémů se nacházelo na vnější straně. Tam musel ustát nečekaný moment Bajuržan Murzabajev, který se s Castellonem právě chystal proklouznout mezi Buonarrotim a rychlost nabírajícím Vajgarosem, když došlo ke zmiňované kolizi a Buonarroti mu málem přistál pod nohama. Murzabajev to ustál s pohotovostí slalomáře na Hahnenkammu, ale bylo to o pověstný chlup a zástupci stáje Joly to hned po startu jistě nepřidalo na klidu. Svým záchranným manévrem navíc zbrzdil za ním jdoucího Vajgarose. I toho musel Milan Zatloukal strhnout do strany, a tím se pro změnu "nalepil" na Honzika Chiperu, který z čísla patnáct sice původně také směřoval k bariéře, ale byl ze všech aktérů nejdál, a tak ho problémy koní na vnitřní straně zasáhly relativně nejméně.

Celému tomu mačkání a strkání v klidu přihlíželi tři jezdci na chvostu pole: Jiří Chaloupka (Cheeky Chappie), Robert Havlin (Vainakh) a Petr Foret (Love Me). Posledně jmenovaný měl sice od trenéra Allana Petrlíka jiné instrukce, ale po vyskočení z boxu číslo sedm bleskově rozeznal situaci a nikam se nehnal. Ani Havlin s Chaloupkou nespěchali, z vysokých čísel lehce přidrželi své svěřence a vyhnuli se problémům. Už po prvních 200 metrech měli stejnou vnitřní stopu jako soupeři před nimi, kteří pro tuto výsadu riskovali tak velké problémy.

Jako utržený vagón


Noční můra pro koně za vedoucí trojicí Win Front, Dekatmie a Tannhaeuser však pokračovala dál. Jan Rája navzdory veškeré snaze jen těžko uklidňoval Jambula, zvláště když vedle něj cválal pulující Zakhar Star. Jaromír Šafář se zase snažil své nečekané manko s Buonarrotim za každou cenu dohnat razantním zrychlením do úvodního oblouku. To mu však vyneslo další nepříjemný kontakt s jiným koněm, tentokrát s Castellonem, kterého mohutný svěřenec Josefa Váni vyvezl ven. Rozhozený Castellon tak zažíval "deja vu", nepříznivý vstup do Velké červnové ceny se pro něj zopakoval prakticky se vším všudy a na stejném místě.

Za "cestou" u internátu došlo ke změně, která zásadně ovlivnila další vývoj. Tomáš Lukášek v sedle svižně cválajícího Win Fronta se na špici opět rozhlédl, viděl vedle sebe Tannhaeusera a začal brzdit. Tím začalo velké zpomalení před mezníkem 1800 metrů, a třebaže Jan Verner na Tannhaeuserovi dělal, co mohl, aby se krizi vyhnul, najednou osaměl na první pozici. Přímo za sedlem ho "otravovali" Dekatmie i hektický Castellon, blízko byl i čtvrtý Win Front. Verner však odmítal akceptovat osud, a brzdil Tannhaeusera ještě dalších 200 metrů, což mělo za následek efekt připomínající šíbování vagónů na železnici. Zadní koně se začali mačkat na střed pole a rodily se další kolize.

Jejich stěžejním aktérem byl New Attack, který Zdenkovi Šmidovi puloval prakticky od startu a slovenský šampión ho držel jen s největšími obtížemi. Po startu mu paradoxně pomohla právě kolize, jež rozhodila jeho soupeře. Tím, že se mu při prvním probíhání cílem připletla odmrštěná Navika, se valachova hektická akce dočasně zbrzdila. Šmidovo štěstí však netrvalo dlouho. V prvním oblouku už měl před sebou dostatek prostoru, a tak se New Attack znovu proti vůli svého jezdce rozběhl. Jakmile tempo před mezníkem 1800 metrů zvolnilo, právě zástupce stáje Meridian sehrál roli rozjetého vagónu při šíbování.

V první chvíli se zdálo, jakoby Šmida stejně jako ve Velké červnové ceně ztratil třmeny, ale ve skutečnosti to byly jen trhané pohyby nahoru a dolů, jimiž se 48kilový Šmida snažil New Attacka udržet. Při tom se zřejmě dostal do kontaktu se zadníma nohama Buonarrotiho, a zároveň neustále osciloval mezi Navikou a Vajgarosem. Tím znepříjemnil situaci i na vnější straně cválajícímu Honzikovi Chiperovi, kterého Martina Havelková vedla výrazně blíže špici než cválal jeho hlavní soupeř Cheeky Chappie.

Na začátku protilehlé roviny se ještě Šmida se svým koněm přetahoval, ale záhy pochopil, že takhle to dál nepůjde, a přestal se bránit neodvratnému scénáři. Oranžový dres stáje Meridian tak 1600 metrů před cílem projel jako nůž máslem zbržděným balíkem koní, vymotal se mezerou mezi Buonarrotim a Zakhar Starem, a pak už nic nebránilo tomu, aby převzal vedení. Verner v sedle Tannhaeusera to 1400 metrů před cílem přijal s viditelným ulehčením, ale to už pro něj bylo pozdě. Vítěz Velké červnové ceny absolvoval zbytek dostihu prakticky bez chuti.

Nekompromisní úder Jiřího Chaloupky


Když se pole přiblížilo ke konci protilehlé roviny, cválala na třetím místě za vedoucí dvojicí stále Dekatmie, Buonarroti byl blízko pátý a Honzik Chipera ztrácel na špici zhruba pět délek. Tempo se začalo zvolna zrychlovat, ale jezdci na zadních pozicích byli stále v klidu. Na chvostu pole zůstávali Vainakh, Love Me, Navika a zcela poslední Cheeky Chappie. Obíhat v lahovickém oblouku venkovní stopou se vzhledem ke koliznímu průběhu dostihu tentokrát nejevilo jako takové riziko. Jako první si na to troufla Martina Havelková, která kilometr před cílem poslala Honzika Chiperu do sedmé, osmé stopy, podobně na tom byl Love Me, lepší pozici našel jen Chaloupka Cheeky Chappiemu, ten ovšem zůstával vzadu.

Na začátku cílové roviny se pole roztáhlo po celé šířce dráhy a vedoucí New Attack zůstával ve hře ještě 400 metrů před cílem. Ze své pozice necouvala ani Dekatmie, mírně však vybočila doleva, a to právě v okamžiku, kdy Honzik Chipera na vnější straně nasazoval k finiši. Spolufavorit tak mohl rozbalit svůj speed až o pár desítek metrů později. Chaloupka se takovému riziku vyhnul vytažením Cheeky Chappieho zcela ven a rozbíhal se zhruba ve stejné chvíli jako jeho hlavní soupeř, ale dvě délky za ním. Výborný okamžik měl v této fázi Vainakh, jehož Havlin propletl na rozdíl od favoritů blíže k bariéře a za distancí minul vzdorujícího New Attacka.

Vainakh, Honzik Chipera a Cheeky Chappie bojují o vítězství. Foto: Monika Preislerová


Pár vteřin to vypadalo na šokující vítězství outsidera 100:1 ze stáje čečenského prezidenta, a vedle autora zápisníku sedící trenér Arslangirej Šavujev vydal možná nejhlasitější pokřik svého života, ale pak přišel nápor obou favoritů. Jako první se objevila vpředu Havelková s Honzikem Chiperou. Do cíle zbývalo necelých 100 metrů a teprve potřetí startující hřebec přišel se svou razantní akcelerací. To už ale na plné obrátky finišoval i Cheeky Chappie. Možná třicet metrů před cílem se vynořil na úrovni Havelkové, které už nezbyl čas na reakci, a posledními dvěma cvalovými skoky dal hlavu dopředu. 

Nebyl to tuhý boj, ale spíš nekompromisní šachmat v poslední chvíli. Rozhodčí to popsali jako "boj krk", třetí Vainakh ztrácel 1 1/4 délky. Výborným závěrem přiletěl na čtvrté místo napajedelský odchovanec Love Me před Dekatmií, zbylé peníze brali New Attack a druhý kůň českého chovu Vajgaros. Mimo dotované pozice skončili prakticky všichni, kdo byli nějakým způsobem zatažení do kolizí: osmý Buonarroti, desátý Jambul, dvanáctý Tannhaeuser, třináctý Zakhar Star, čtrnáctý Castellon i poslední Navika, která uzavřela doběh s odstupem čtyř délek na nejbližšího soupeře.

Těžký dostih, shodli se nejlepší


Čekání na věnec. Foto: Monika Preislerová
Cheeky Chappie (High Chaparral), ale i Jiří Chaloupka splnili úkol, kvůli němuž byli stájí Monte Negro angažováni. Tah nechat zkušeného jezdce, aby si hřebce "osahal" ve Velké červnové ceně, se jednoznačně ukázal jako správný. Chaloupka se vybral lepší stopu i za cenu zadní pozice, a v cílové rovině respektoval, že Cheeky Chappie chvíli potřebuje na rozbalení svého závěru. V rozhovorech po doběhu odrážel určité pochybnosti, které vyvolal vítězův slabší čas 2:33,88. "Je to velmi třídový kůň, to v závěru ukázal naprosto jasně. Takhle vzadu jsme jít původně nechtěli, ale byl před námi balík koní. Nechtěl jsem riskovat," konstatoval Chaloupka (celý rozhovor ZDE).

To Radkovi Holčákovi se v závěru cesty za přelomovým trenérským úspěchem stoického klidu svého jezdce úplně nedostávalo. "Abych byl upřímný – když jsem viděl, že je stále na chvostu pole a točí vzadu i do posledního oblouku, ztrácel jsem naději, že Honzika Chiperu chytneme. V závěru pak bylo jasné, že to bude o centimetry. Tři čtvrtě cílové roviny jsem Jirku proklínal, kde tak dlouho byl, ale nakonec to stihl," radoval se Holčák. "Ten průběh nebyl moc šťastný, ale jezdec moc neměl na výběr a nic jiného se vymyslet nedalo. S vysokým číslem měl dvě možnosti: buď seběhnout celý oblouk ve venkovní stopě, což by si moc nepomohl, anebo se zařadit. Zařadil se, ale pak se nepovedlo zlepšit si pozici na protilehlé rovině. Cheeky Chappie má závěr i z dobrého tempa a myslím si, že kdyby byl víc vpředu, nenadřel by se tak." Profil Cheeky Chappieho před derby čtěte ZDE.

Obrovský smutek panoval v táboře těsně druhého Honzika Chipery (Archipenko), který i ve třetím startu kariéry předvedl obdivuhodný výkon a chybělo málo, aby si udržel neporazitelnost i po derby. "Bylo to o jeden, dva cvalové skoky. Jirku jsem viděla až na cílové čáře," povzdechla si Martina Havelková. "Průběh jsme úplně dobrý neměli, New Attack u 1800 metrů rozrazil hodně koní, do mě také bouchl a Honzika dost rozhodilo. Tím, že měl venkovní číslo, se jinudy jít moc nedalo. V oblouku se mi to zdálo dobré, schovala jsem se za koně, a tam někde do sebe začali bouchat a strašně mě vyvezli. Pak jsem seděla v klidu až do cílové roviny…" Více o Honzikovi Chiperovi ZDE.

Protichůdná vyjádření kolovala v předchozích týdnech na adresu Vainakha (Rock Of Gibraltar). Ve Velké červnové ceně jej trenér Arslangirej Šavujev nechal dělat tempo pro stájové kolegy a přiznával, že se v koni nevyzná. Také o vytrvaleckých schopnostech Vainakha panovaly velké pochybnosti. Třetí místo v derby znamená další obrat v nevyrovnané hřebcově kariéře, jakkoli si nelze nevšimnout, že Robert Havlin (pracovní jezdec vysoce ceněného Kingmana) v hnědákově sedle předvedl jeden z nejlepších jezdeckých výkonů dne. "Jestli mě Vainakh překvapil? Já tomu koni stále věřil, ale je pravda, že až dnes naplno ukázal, na co má. On potřebuje tvrdou ruku, pořádně zmáčknout. Nejdříve ho jezdil Bajuržan, ve Velké červnové jsme posadili Budoviče, který na něj tolik nepřitlačil. Dnes se to konečně podařilo."

Love Me. Foto: Monika Preislerová
Čtvrtý doběhl další outsider Love Me (Egerton) ze stáje Rabbit Trhový Štěpánov, jemuž před dostihem nevěřil ani stájový jezdec Jan Verner, a tak ho nakonec jel volný Petr Foret. Hnědák z tradiční napajedelské rodiny La Lézarde (a tedy příbuzný derby-vítězů Latiny a Lancelota) rozbaloval finiš ze zadní pozice. Zpočátku se nemohl chytit a trochu se Foretovi kroutil, ale pak vedle něj nastoupil pozdější vítěz a český odchovanec se ho dobře chytil. V souladu se svými papíry dokázal Love Me v závěru zrychlit a velkými cvalovými skoky minul většinu vadnoucích soupeřů. Po třetím místě z bratislavské Veľkej jarnej ceny je to další výsledek, který dělá reklamu odchovu svého majitele v Pičíně, kde Love Me jako hříbě vyrůstal. "Odskočil jsem špatně, zůstal jsem v boxech a viděl jsem před sebou ty hrozné kolize u bariéry. Tak jsem byl šťastný, že tam nejsem, protože jsem si měl původně najít pozici víc vpředu. V závěru se mi chytil s Cheeky Chappiem a šel nádherně," radoval se Petr Foret.

Pátá Dekatmie (Hurricane Run) prokázala při českém debutu svou třídu, když jako jediný z koní ze špice dosáhla v cíli na tabulové umístění. Těžko soudit, jak mohla skončit, kdyby v Praze potkala svou oblíbenou měkkou půdu. "Na tvrdé dráze nemohla úplně prodat, co umí. V závěru už nedokázala zrychlit, ale podala dobrý výkon," komentoval to žokej Radek Koplík.

O pouhý nos za klisnou finišoval šestý New Attack (New Approach), u něhož se lze těžko ubránit dojmu, že si svým hektickým projevem kazí vyhlídky na mnohem lepší umístění. "S výsledkem jsem maximálně spokojen. Myslím si, že kdyby šel dokola tu Velkou červnovou bez karambolu, bojoval by dnes ještě o lepší umístění. Zdenko se s ním nadřel, je to kůň, který se těžko vodí. Chceme ho dostat do koní, musí trochu přijít k rozumu," sděloval trenér František Holčák.

Pro poslední dotaci za sedmé místo si doběhl druhý český odchovanec v poli Vajgaros (Rosensturm), který navázal na slibný výkon z Velké červnové ceny. Opět ukázal vytrvalecké dispozice i táhlý závěr, na nástup favoritů ale nestačil. "Mohl mít lepší průběh dostihu, potřeboval rychlejší tempo. Po cestě měl kontakt s Buonarrotim, pak s New Attackem… Ale nejsme smutní, ukázal výrazně víc než jsme před sezónou doufali. Teď budeme uvažovat o St. Legeru, mezitím zase dospěje a bude mít větší jistotu," přemýšlel zástupce trenérky Jaroslav Myška.

"Všechno špatně"


Osmý Buonarroti se vrátil z dostihu zraněný, přesto po aktivním průběhu v závěru minul několik hasnoucích soupeřů a navzdory okolnostem patřil ke koním, kteří dokázali v cílové rovině zrychlit. "Nebyl jsem si úplně jistý, zda to distančně prostojí, ale v tom to dnes nebylo. Dostih pro nás skončil dost brzy, ještě před prvním obloukem ho zmasakrovali, skočili mu do nohou. Je zaskočený na pravé zadní noze, má přišlápnutou patku. Do slovenského derby ho snad dáme dohromady…" řekl Josef Váňa.

Spokojený byl naopak s devátým místem Tomáš Lukášek, který s Win Frontem (War Front) zpomalil v prvním oblouku a zbytek dostihu absolvoval na čtvrté pozici u bariéry, kde držel své tempo. Prohrál s koňmi, kteří nastoupili za distancí. "V úvodu jsem musel dát pozor, protože náš koník je trochu posera a kdyby dostal v prvním oblouku ty rány, jak jsem předpokládal a jak to taky nakonec bylo, tak bych měl prakticky po dostihu. Kůň dostal trochu jiné uzdění, abych ho pak mohl vzít zpátky. Měl jsem ideální dostih, u 1800 metrů jsem si sedl za Tannhaeusera a hezky jsem odpočíval. 2400 metrů asi není úplně jeho distance, ale na 2000 metrů to může být ideální kůň. Měl jsem z něj dobrý pocit, dnes běhal proti elitě ročníku a ostudu neudělal."

Svěřenci Artura Resulova Jambul (Byron) a Le Conte Noire (Soldier Of Fortune) odskakovali z boxů vedle sebe a v cíli se seřadili na desátém a jedenáctém místě. Výrazně větší šance se dávaly Jambulovi, jenže v dostihu prakticky neměl klid. "V úvodu to málem bylo na pád. Na protilehlé rovině pak už byl z těch karambolů tak zaražený, že už mi ani nechtěl jít do mezery mezi koňmi. Po zbytek dostihu už jsem se jen tak plácal a musel jsem ho honit, neměl už drajv ani chuť závodit. Ten karambol mu prostě vzal chuť. Když běžíte a někdo vás vezme fošnou přes prsa, už se těžko pořádně nadechnete," litoval žokej Jan Rája.

Vůbec se derby nepovedlo ani Tannhaeuserovi (Zafeen), který druhou polovinu tratě absolvoval jedním tempem, v cílové rovině vycouval a nakonec předběhl jen tři koně. "Říkal jsem jezdci, aby se po startu díval kolem sebe, za koho by se mohl zařadit a kam ho zaparkovat, protože je teď takový chtivější a jakmile se dostane dopředu, už ho před sebou poženou. A přesně tak to dopadlo. Hnali ho až k lahovickém oblouku a z toho tempa už se prostě nemohl rozejít. Všechno špatně," hledal slova trenér Tomáš Váňa.

Lepší výsledek se jistě očekával i od třináctého Zakhar Stara (Henrythenavigator). První účastník Českého derby se zkušeností z klasického dostihu ve Francii však byl aktivním účastníkem hned první velké kolize po startu a nakonec zůstal hluboko ve stínu Vainakha. "Je pravda, že jsem víc věřil Zakhar Starovi, ale ten měl prostě špatný průběh. Zároveň to asi nebude úplně vytrvalec," řekl Arslangirej Šavujev.

Castellon (Shirocco) po hektickém začátku patřil ke koním, kteří v cílové rovině nezrychlili ani symbolicky. "Neměl jít takhle zepředu, pak to bylo pomalé, takže po všech těch karambolech ještě puloval. Z rychlého tempa umí zrychlit, ale z pomalého prostě není schopen zrychlení akceptovat. Dnes šlo všechno proti němu a musím říct, že bych dnešní dobré výsledky z celého odpoledne vyměnila za lepší průběh derby," povzdechla si Helena Blažková.

Poslední Navika (New Approach) doběhla do cíle s uctivým odstupem od soupeřů a bez reálné šance zasáhnout do jakýchkoli bojů. Károly Kerekes si asi pokládal otázku, proč jel do Prahy kvůli tomuto jedinému angažmá. Na druhé straně je však nutné přiznat, že i Navika byla do úvodních kolizí zapletena. "Zkusili jsme to, ale derby-kůň to prostě není. S její psychikou jsem se na ni snažil přijít, ale bohužel je velmi náladová," konstatoval Greg Wroblewski na adresu klisny, s níž majitel Jiří Trávníček primárně počítá do chovu.