 |
| Foto: Marcela Klingorová |
K vítězství v derby je kromě třídového koně zapotřebí i kopec štěstí, o tom by mohl Čestmír Olehla dlouze vyprávět. Když před dvanácti lety poslal do modré stuhy Tankreda, musel se sklonit před výbornou Ohne Sorge. Smutný hrdina King Marc měl tu smůlu, že se narodil ve stejném roce jako vítěz grupy jedna Darsalam a jeho nástupce Arcibaldo by si doběhl pro lehké vítězství, nebýt podzimního importu nedostižného Age of Japea z Polska. Po patnácti letech od debutu v derby a třinácti různých koních je teď Čestmír Olehla zpátky s kandidátem číslo čtrnáct. Dlouhé čekání na vavřínový věnec ve Světlé Hoře může ukončit Oriental Sky ze stáje Patrik ČR. Hnědák z chovu německého hřebčína Auenquelle má na první pohled všechno, co by měl šancový kůň pro derby mít. "Když máte vytrvalce, který dokáže v dostihu relaxovat a ještě k tomu umí v závěru drtivě zrychlit, je to úžasná věc," libuje si Olehla, který dosavadní kariéru svého hřebce plánoval s precizností starého lékárníka. Oriental Sky v posledním přípravném dostihu ukázal přesně tu kombinaci dobrého výkonu a viditelných rezerv, která dává naději na další výkonnostní skok. Teď musí svůj potenciál prodat v nejtěžším dostihu kariéry.
Majitel Peter Šedivý byl v dobrém rozmaru. Před čtvrt hodinou Oriental Sky doběhl o půl délky druhý ve Velké červnové ceně a všem jen trochu zorientovaným pozorovatelům bylo jasné, že podnikatel ze slovenské Senice má pro České derby k dispozici ještě zajímavějšího koně než byl loni domácí odchovanec Vajgaros. A tak jsem si dodal odvahy a zeptal jsem se ve vážnici na otázku, kterou mu chci položit už řadu let. "Pane Šedivý, co ten dres?" Koně stáje Patrik totiž dvě desetiletí běhají a vítězí v barvách britské královny Alžběty II. Tedy v dresu, jehož fialovo-červená kombinace se zlatými šňůrami a černou čapkou patří k nejposvátnějším v historii turfu. Stále si vybavuji ten zvláštní výraz ve tváři žokeje Pata Edderyho, když v červenci 2002 vyhrál s tehdejšími Šedivého hvězdami Pat's Music a Royal Sunlight dva jedničkové dostihy v dresu, který nesčetněkrát oblékal někde úplně jinde než v bratislavském Starém Háji. A ještě loni jsem na facebooku četl zaskočené repliky britských a německých turfmanů pod momentkou Vajgarose z loňského Českého derby.
Chvíli čekám, zda jsem svou otázkou neuhodil na citlivé místo, ale jeden z nejúspěšnějších majitelů slovenské historie mě dobrácky plácá po ramenou. "Víte, já jsem měl první dres v zeleno-bílé, připomínalo to dnešní Rabbit. Pak jsme s Lacem Kubištou vymýšleli novou kombinaci, protože jsem měl tehdy jednoho koně, kterého mi sponzorovala Palma. Laco mi ukazoval knihu s dresy a mně se strašně zalíbil tenhle. Chápu, že s tím nemusí každý souhlasit. Kdybych šel běhat do Anglie, tak nevím nevím, jestli by mě tam s tímhle dresem pustili," usmívá se Šedivý. Muž, který po období obrovských úspěchů Stajne Patrik z přelomu století zažil před pár lety výraznou redukci dostihových aktivit a v posledních dvou sezónách se raduje z velkého comebacku. Koně jako Lord Patrick, Diana Rosensturm, Rajči Šimon a samozřejmě Oriental Sky vrátili "královskou" kombinaci opět na nejvyšší scénu.
Zarputilost jako rodinná vlastnost
 |
| Foto: Andrea Zavadilová |
Jakkoli Šedivého barvy dodnes na znalce působí extravagantně, o to serióznější je jeho dostihová filozofie, která je dobře patrná i na příběhu Oriental Skye. "Jsem rád, že mi pan Šedivý dal důvěru a že jsme si vybírali koně na dražbě ročků. Díky tomu to celé prožíváme od samého začátku. On to bere tak, že se chce ještě chvíli bavit, než půjde do důchodu a dívá se i na to letošní derby s nadhledem. Když vyhrajeme, bude to krásné, a když ne, tak se svět nezboří," konstatuje Čestmír Olehla. On i jeho klient jsou už léta zvyklí nakupovat ročky v Baden Badenu. "Historicky jsem začínal s Poláky, později jsme začali jezdit do Německa a musím říct, že tam je to pro mě nejčitelnější. Stejně tak pro pana Šedivého, proto jsme vyrazili do Badenu. Že se podařilo koupit takového koně jako Oriental Sky je úžasné, rozpočet byl přece jen omezený."
Oriental Sky pochází z předposledního ročníku kultovního hřebce Tiger Hilla, otce gr.1 vítězů Ioty, Königstigera, Rewilding a řady dalších šampiónů. Výraznou kvalitu však má také mateřská část původu. Matka Oriental World se na dráze sice jen dvakrát umístila, ale je dcerou šampiónky německých dvouletých klisen Oriental Flower, která dala zejména vítěze gr.2 Oriental Tigera a také na stejné úrovni druhého Oriental Liona, později importovaného do Česka na překážky. Rodina v hřebčíně Auenquelle úspěšně zapustila kořeny, a to i zásluhou samotné Oriental World, jež kromě Oriental Skye zatím dala pět hříbat. Prvorozená dcera Oriental Lady (Doyen) byla druhá v Diana-Trialu (Gr.2), její mladší sestra Oriental Light (Doyen) letos finišovala pátá v listed a mnohé si hřebčín slibuje také od dvouleté Oriental Cat (Tiger Hill), hlášené do německé "zimní králony".
Trenérovi Olehlovi padl lednový hnědák do oka mimo jiné díky zmiňovanému steeplerovi Oriental Lionovi, stojícího krátce i ve Světlé Hoře. "Tahle souvislost tam asi podvědomě sehrála roli. Když přijedeme na dražbu, vybírám si podle plemeníků a samozřejmě podle rodin, musí mě zaujmout. Vyberu si takových 25 koní, pak si udělám rozpis, kde který z nich stojí a po příjezdu to začneme obcházet. Snažím se vidět všechny předvybrané koně, a pokud tam něco nepasuje, škrtám. Dívám se na to tak, aby byl kůň konstitučně v pořádku a nebylo tam nic, co by mu bránilo běhat výhledově do deseti let. Zbytek už je vyloženě o té dražbě, však víte, jak to tam chodí. Buď utratíte peníze brzo, nebo ty ceny postupně vylezou někam jinam, to už je dané pořadím nabízených koní…"
O ročky s takovým původem jako Oriental Sky se obvykle v Baden Badenu svádějí velké souboje. Česko-slovenské výpravě nakonec výrazně nahrálo, že se nacházel v první čtvrtině katalogu. Přišel do ringu s číslem 56 a dražitel ho Šedivému přiklepl za 22 000 eur. "Povedlo se ho koupit relativně brzy. Pak samozřejmě člověk kouká po ostatních koních a říká si, jestli udělal dobře nebo špatně. Dostaví se samozřejmě pochybnosti, ale to je život," dodává Olehla.
Po příjezdu do Světlé Hory si brzy musel vzpomenout na určité paralely mezi novou akvizicí a zmiňovaným Oriental Lionem. "To byl podle mě výborný kůň, k nám bohužel přišel poměrně dost poznačený zdravotně i psychicky. Když k němu člověk přišel do boxu, bylo vidět, že je neustále ve střehu, čeká na cokoli špatného a je připravený si to s člověkem šmahem vyřídit… Naopak Oriental Sky je miminko, nikdy jsme na něj nesáhli a ten kůň ocení, pokud se k němu chováte dobře. Ale taková ta zarputilost a odhodlání nenechat si ubližovat, v něm prostě je. Ve chvíli, kdy je pro něj něco nepřijatelné a on to nechce udělat, musíte to s ním řešit trpělivě a po dobrém, konflikt s tímhle koněm se nedá vyhrát. Asi je to společná vlastnost téhle rodiny," shrnuje zkušenosti ze stáje.
Kdy stoupne nervozita? Když trenér sní klobouk
 |
| Foto: Andrea Zavadilová |
Konstitučně hřebec spíš než otce Tiger Hilla připomíná svého mateřského otce Platiniho. Navzdory své nevyzrálosti a vytrvaleckým dispozicím vyběhl podobně jako většina členů rodiny ve dvou letech. Velké možnosti naznačil už při srpnovém debutu v Karlových Varech – vzhledem k nechuti ke startovacím boxům se v úvodu opozdil o dobré čtyři délky, ale v závěru bojoval s Aldzarbem a podlehl mu jen o půl délky. "To už jsem si říkal, že máme dobrého koně," vzpomíná Olehla. Do konce sezóny pak hřebec už neprohrál. Nejprve v září na měkké dráze jistě ovládl bratislavskou Velkou cenu BBAG na 1400 metrů a v listopadu podobně bez problémů vyhrál o tři sta metrů delší Graf Hugo Henckel Memorial v Ebreichsdorfu. "Bylo jasné, že ty dostihy jsou pro něj moc krátké a že je to ještě děcko. Vyhrál to vyloženě třídou," dodává Olehla.
V klasické sezóně hřebec hodně těžil ze sehranosti se svým stálým jezdcem Milanem Zatloukalem, který ani v některých vypjatých momentech nepanikařil. První nápor na nervy znamenal už debut v rakouském Trial Stakes na 1700 metrů. Dostih, který Olehla se Šedivým vybrali právě proto, aby se hřebec vyhnul kratším distancím, změnil jezdec německé klisny Tuscany Ján Havlík v dokonalou past na vytrvalce a udal tak falešné tempo, že si příznivci Oriental Sky museli na tribuně rvát všechny vlasy. Zatloukal se však nenechal zaskočit, hřebec v cílové rovině pod bičem raketově zrychlil a navzdory všem okolnostem si připsal klasické vítězství. S časem 1:51,7 šlo vstup do sezóny těžko brát jinak než jako práci po trávě se "sešlápnutou" čtyřstovkou.
 |
| Foto: Andrea Zavadilová |
A tak mohl Oriental Sky své reálné vyhlídky před derby odhalit až ve Velké červnové ceně. Na 2200 metrů absolvoval poklidný dostih, během "falešné" první poloviny spokojeně odpočíval v poli a když vedoucí Sirius Shine v cílové rovině vystupňoval tempo, dokázal přijít pod rukama svého jezdce se závěrečným speedem. "Nechtěl jsem na něj zbytečně tlačit, 2400 metrů bude jiné kafe," sděloval po doběhu Milan Zatloukal, na své poměry s netypickou vážností, jako kdyby všechny podněty z posledního trialu teprve zpracovával. "Dnes šel poprvé v životě dokola a je vidět, že mu to sedí. Mám výhodu, že ho jezdím od dvou let a znám některá jeho specifika. On ten konec má, ale chvíli mu trvá, než se do toho dostane. Po počátečním váhání se perfektně rozběhl, příště bude mnohem líp vědět, co po něm chci…"
Oriental Sky část přípravy absolvoval společně se svou vrstevnicí Rajči Šimon a podle svého trenéra se příprava ničím zvláštním nelišila od zaběhaných zvyklostí s koňmi jako Tankred. "Nevím, jak velkou roli hraje fakt, že pracovali spolu, ale kobyla se výrazně zvedla. V té poslední práci to hřebci nandala neskutečným způsobem, ona má na 200 metrech naprosto neskutečné zrychlení, to předvedla už loni a v tom se nic nezměnilo. Jestli kobyla v neděli nevyhraje, tak asi sním svůj klobouk. Pokud by se jí nezadařilo, začnu být před derby asi lehce nervózní," směje se Olehla a mimoděk tak prozrazuje informaci, nad kterou možná budou sázející čtenáři zápisníku během víkendu usilovně dumat.
Samotný trenér si výraznější tlak nepřipouští a na otázku, zda je ve hře nějaká sázka pro případ, že by dlouhé čekání na vítězství v derby skončilo, chvíli hledá odpověď. "Myslíte, že bych si nechal narůst plnovous jako hokejisti? To asi ne, já totiž plnovous nosím celý týden v práci, to by nebylo ono. Skutečně mě nic nenapadá. Chceme v neděli zaběhnout co nejlépe hlavně kvůli panu Šedivému, protože to je člověk, který se v našem sportu pohybuje už léta a moc by si to zasloužil…"
