Návrat k derby: Čtvrtý věnec pro firmu Váňa, bylo v tom něco "geniálního"

Foto: Andrea Zavadilová

Pokud si v paměti přehrajete slavná derby české historie, z odstupu času se chvílemi zdá, jakoby jejich vítězové i výsledky byli vyústěním naprosto logického a předem jasného sledu událostí. Že to mohlo dopadnout jinak a často rozhodovaly štěstí, smůla a vyložené náhody, ustupuje při dnešním pohledu do pozadí. Je pravděpodobné, že velmi podobným způsobem se v budoucnu bude vzpomínat i na České derby z roku 2015. Bude se mluvit o šťastném výběru dvouletého hřebce s hvězdným původem v Irsku, o následném jarním tápání pod vrchem Vladařem a opatrném ladění formy, než přijde pointa v podobně jistého vítězství Touch Of Geniuse s žokejem Jaromírem Šafářem v samotném derby. Působí to jako klasická zápletka ze zlatého fondu modré stuhy. Jen ti nejpozornější posluchači na konci namítnou: Když to bylo v tom roce 2015 tak jasné, proč Touch Of Genius odskakoval s kursem 15:1? A vypravěč bude muset přiznat: ono to tak jasné vlastně vůbec nebylo, šanci bojovat o přední umístění mělo aspoň deset koní… Ale nakonec Josef Váňa přece jen vyhrál své třetí trenérské derby, rodina Váňových čtvrté a Čestmír Olehla byl zase druhý. Prostě jak už to v Českém derby tak bývá…


Velké dostihy často rozhodují maličkosti. Když meteorologové sedm dní před Českým derby předpovídali, že následující týden a nejspíš i víkend nebude moc krásné počasí, mohlo se to jevit právě jako taková maličkost. Zbystřili maximálně chuchelští pořadatelé a pak ta hrstka lidí, která zaplatila poslední splátku přihlášek a chystala se ještě na pondělní uhrazení OSK. V Chuchli se mezitím svědomitě zavlažovalo, "ošklivé počasí" se projevovalo spíše pošmournou oblohou než deštěm, a tak mohly být v relativním klidu i stáje, jejichž koně jsou vyhlášení nechutí k měkčímu podkladu. Přituhlo až ve čtvrtek a pátek, kdy průběžně lehce pršelo a definitivní zvrat přišel v noci ze soboty na neděli.

Poslední noční déšť a další kapky během nedělního dopoledne dost možná pomohly rozhodnout letošní derby. Dráha sice byla oficiálně naměřena 3,3 - pružná, ale jednak se v případě tohoto výpočtu jedná o celkový průměr, jednak žádný číselný ukazatel nedokáže s přesností vystihnout ten zvláštní stav, kdy dráha není vyloženě hluboká, ale je jako houba dokonale nasáklá vodou a dává tak koním výrazně zabrat. Na některých nedělních dostizích byl tento paradox dobře patrný - co opticky vypadalo jako rychle rozběhnutý dostih, vycházelo na základě oficiálního času jako přinejlepším průměrná podívaná. Suverénní Chardonney Tcheque vyběhl na míli 1:43, sprinteři se na 1200 metrů nedostali přes 1:14,63 a klisny se na 2200 metrů doploužily do cíle za 2:29,92. Stranou je třeba nechat Zlatý pohár, kde se nedůstojně pomalé tempo zrodilo na základě jiných faktorů a který měl pro zorientovaného diváka smysl maximálně jako historický exkurs, jak se asi běžely vytrvalecké dostihy v samých počátcích českého turfu po první světové válce. Jestliže nejpomalejší čas historie tuzemského derby je Valčíkových 2:52,7 z roku 1926 na extrémně hluboké dráze, Aztek v neděli zaběhl stejnou distanci za 2:50,25.

Cizinci jako lakmusový papírek

Deštivé víkendové počasí mělo kromě podmínek pro přímé aktéry ještě jeden odraz, a to nižší počet diváků než jsme na derby zvyklí. Právě před nedělním polednem, kdy se většina rodin a výletníků rozhoduje, kam odpoledne vyrazí, visela nad Prahou nejtemnější mračna a největší šero. Tribuna se sice nakonec slušně zaplnila, ale divácká návštěva byla přece jen menší než mohla být za optimálního počasí. "Plný dům" v Chuchli určitě nebyl, pořadatel to oficiálně odhadl na 4360 diváků. Což je škoda hlavně proto, že jsme jinak viděli velmi povedený derby-den.

Práce s novým titulárním sponzorem Mercedes-Benz nesporně ukázala cestu, kudy dál v příštích letech a dala pádnou odpověď na otázku, zda velký rovinový den může být svým vnějším rámcem, prostředím a atmosférou atraktivním produktem i pro prestižní sponzory. A ono k tomu vlastně stačí relativně málo, protože každé derby vždy strhne diváka svou výjimečností. Většina členů dostihové scény přichází slavnostně oblečena, v hledišti je vidět stále více dámských klobouků, fascinátorů a dalších prvků, které byly ještě před pár lety vzácností a někdy až uměle působícím výstřelkem. Je však znát, že se tento rozměr derby mezitím dostal lidem do krve a začíná být zcela samozřejmý. Už to nejsou samoúčelné kreace, ale v mnoha případech se stejným zápalem a vkusem volené modely jako jinde v zahraničí. Jsou to právě tyto sváteční dny s vrcholy sezóny, které dostihový sport dostávají na mapu velkých událostí, které ho posouvají dál a s nimiž lze dál sponzorsky a marketingově pracovat.

Celkově to byl derby-den, jak má být a jak ho Česko už pár let nezažilo. Výrazně k tomu přispěla nebývalá otevřenost samotného derby, kdy se mluvilo o osmi až deseti koních se šancemi zasáhnout do boje o přední příčky, ale i další faktory, které v posledních letech ustoupily do pozadí. Po čase přijeli na derby zahraniční jezdci opravdu zvučných jmen jako čtyřnásobný francouzský šampión Ioritz Mendizabal, dvojnásobný italský šampión Umberto Rispoli a někdejší šampión irských žáků Patrick Cosgrave. "Jsem tady dnes poprvé a závodiště na mě dělá dobrý dojem, je to pěkná velká a korektní dráha. Měl jsem dnes doma volno a pozval mě majitel, který má velmi dobrého koně ve Francii, tak jsem angažmá rád přijal. Derby je všude velkým dnem a je třeba si každé účasti vážit," řekl zápisníku Mendizabal.

Především ale poprvé v historii projevila zájem o České derby francouzská stáj bez českého majitelského pozadí. U Parzivala z tréninku Alessandra Bottiho tuzemská scéna vytrvale zpochybňovala, že by měl s francouzským ratingem 37 patřit mezi favority, už méně se zmiňoval nesporný pozitivní podtext jeho příjezdu. Ať chceme nebo nechceme - a česká scéna obvykle spíš nechce - pravidelné konfrontace s cizinci na domácí půdě jsou pro tuzemské dostihy velmi důležité. Zápisník rozhodně netvrdí, že by do klasických dostihů měli nutně nastupovat čtyři Němci a dva Francouzi, nicméně si přiznejme, že jsme si za poslední léta odvykli v těch pár vrcholech rovinové sezóny měřit síly s jedním, dvěma zahraničními koňmi. Kromě toho, že takové příležitosti pomáhají rozehnat určitou provinčnost a zatuchlost malého rybníka, často se jedná o cenné srovnání, dobrou reklamu pro české dostihy a šanci dát o sobě vědět v zahraničí.

Kouzlo neporažených fungovalo

Foto: Andrea Zavadilová

Po škrtu Icara se v paddocku sešlo čtrnáct koní. V roli favorita nastupoval letos neporažený klasický vítěz Aldar (New Approach), začínající na kursu 2,25:1. Třebaže se při jeho lehké konstituci zákonitě musely vynořit obavy, jak si na ztěžklé dráze poradí s derby-distancí, tmavý hnědák se v paddocku líbil a postupně šel dolů na 1,8:1. Roli sázkové druhé šance si udržel druhý kůň v poli, který v aktuální sezóně ještě neprohrál, třebaže i v tomto případě panovaly pochybnosti o distanční použitelnosti. Dvojnásobná klasická vítězka Dumnonia (Silver Frost) veřejně neběžela nic delšího než 1700 metrů a nepoměřila se s hřebci, přesto nakonec byla k mání v poměru 5:1.

Dolů šly kursy koní, o jejichž vytrvaleckých schopnostech panovala téměř jistota. Dobrým dojmem působil mocně skloňovaný Oriental Sky (Tiger Hill) a také Francouz Parzival (Myboycharlie), jemuž na rozdíl od svěřence Čestmíra Olehly měla měkčí dráha vyhovovat. Svěřenci trenéra Josefa Váni sice vypadali před startem dobře, ale sázející výrazně nezaujali. Touch Of Genius (Galileo) se během poslední půlhodiny před startem derby posunul z 10:1 na 15:1 a Tamarind Cove (Galileo), který letos poprvé nastupoval bez "beránků", dokonce z 8:1 na 15:1. Ještě výraznější nezájem byl mezi sázkaři o dvojici stáje Monte Negro, Dalewari (Desert Style) i Kifaaya (Intikhab) se dali vsadit v kursu 20:1.

Foto: Andrea Zavadilová

Dva koně upoutali svým chováním. Jedinému českému odchovanci Mondego Bayovi (Egerton) tentokrát trenér Petr Juránek nechal v paddocku nasadit stínidla, aby se před dostihem lépe soustředil, ale tak úplně se to nepodařilo. Hřebec sice tentokrát nešel na start tak rozrušen jako obvykle, zato byl celý mokrý. Parzival byl v paddocku po celou dobu klidný, ale jakmile na něj nasedl Umberto Rispoli, začal se vzpínat a nervózně tančit. Podle slov své stáje to dělá před každým dostihem, což byla jen chabá útěcha pro jeho vodiče, neboť Francouz tentokrát musel absolvovat i pro něj nezvyklou slavnostní přehlídku.

Před boxy tentokrát nevládla taková nervozita jako před Velkou červnovou cenou. Ideal Approach (Bushranger) byl zaváděn se speciální dekou, na své poměry nervóznější Dumnonia dostala kapucu a mírně se vzpouzel i Aldzarb spolu s Mondego Bayem. Na Oriental Skye nasedal Milan Zatloukal opět až v konstrukci boxů, teď ovšem bez větších průtahů. A tak se nakonec trochu déle čekalo jen na Gibb’s Beache, který před třemi týdny prorazil box číslo jedna a Josef Váňa raději požádal o nejvyšší číslo.

Hektický začátek, konec pro vytrvalce

Foto: Andrea Zavadilová

Ačkoli ve více stájích panovaly obavy, zda se nebude opakovat loňský kolizní scénář plný karambolů, čtrnáct aktérů odskočilo bez větších problémů. Dobrý start měl z jedničky Henrytheaeroplane (Henrythenavigator) a Radek Koplík na vedle cválajícím Ideal Approachovi se mu snažil dát přednost, ale neměl štěstí. Hřebec zvyklý celou kariéru na dostihy odběhnuté zepředu se hned přestal v sevření mezi Henrytheaeroplanem a Kifaayou cítit dobře a po 150 metrech už byl na špici. Koplík se ho ještě chvíli pokusil přidržet, ale s energickou akcí svého koně nic nezmohl. Při prvním probíhání cílem už měl délkový náskok a dál zrychloval. V tu chvíli si asi oddechl zejména Umberto Rispoli, jehož Parzival na vnější straně dobře odstartoval a jednu chvíli se zdálo, že bude nucen vodit. "Černého Petra" si však nakonec vytáhl zástupce Lokotransu. Už při vbíhání do prvního oblouku bylo jasné, že to nebude další z letošní série falešných dostihů, ale naopak vcelku poctivé derby.

Foto: Andrea Zavadilová

Kromě Ideal Approache se v první vlně nacházeli Kifaaya, Dalewari, Henrytheaeroplane, Parzival a také Aldar, který po dobrém startu na okamžik zapuloval, ale Bajuržanovi Murzabajevovi se ho záhy podařilo uklidit na šestou pozici před stájového kolegu Aldzarba. Vítěze posledního trialu Sirius Shina (Sir Percy) dokázal Jaroslav Línek dobře skrýt uprostřed balíku koní, ve druhém sledu vedle něj našli místo Tamarind Cove, Oriental Sky a také Dumnonia. Ioritz Mendizabal na jediné klisně v poli názorně předvedl, jak se eliminuje nevýhoda startovního boxu dvanáct a díky šikovnému manévru držel po prvních dvou stech metrech vnitřní stopu blízko bariéry. Kompaktní balík koní uzavíral Mondego Bay, za ním už cválali jen dva koně - s mankem dvou délek předposlední Touch Of Genius a poslední Gibb’s Beach.

Kolize se tentokrát neopakovaly i proto, že se jezdci ve svižném tempu dobře poskládali ještě před zatáčkou a prakticky každý měl pozici, kterou potřeboval. Mírně obíhali jen Parzival, Aldzarb a Aldar. Desetinový favorit měl menší problém při točení, ale všechno zvládl. U internátu měl Ideal Approach půldruhé délky k dobru na druhého Kifaayu a Koplíkovi svitla naděje, že bude moci zpomalit a udělat si tempo na míru podobným způsobem jako loni Tomáš Lukášek na Win Frontovi.

Jenže už na metě 1800 metrů mu udělali škrt přes rozpočet dva soupeři - do té doby čtvrtý Dalewari a z hloubi pole zrychlující Aldzarb se razantně vyvezli za lídra a od té chvíle neměl Koplík na špici chvilku klidu. Trojice Ideal Approach, Aldzarb a Dalewari odskočila zbytku o dvě délky a naháněla se na protilehlé rovině právě v místě stoupání, kde je třeba naopak odpočívat a nabírat síly. Chvíli měl namále i Aldar, který se mezi mezníky 1800 a 1600 metrů nebezpečně “chytil” s rychlost nabírajícím Dalewarim, ale Murzabajev ho dokázal přidržet a odolal i ve chvíli, kdy se po jeho levé ruce nedobrovolně prohnal irský kolega Cosgrave na Aldzarbovi.

Ani sázkový favorit to však neměl snadné - jakmile vedoucí koně odskočili, vytvořila se mezi nimi a zbytkem pole díra a byli to právě čtvrtý Aldar spolu s pátým Kifaayou, kdo proráželi vzduch koním za sebou. Šesté místo držel Henrytheaeroplane, za nímž Rispoli pacifikoval pulujícího Parzivala a bylo jasné, že ani francouzský valach nemá svůj preferovaný průběh na pozici schovaný za koněm. Vlivem zrychlení zmiňovaných soupeřů se propadl z páté pozice na devátou Oriental Sky a na pár okamžiků bylo napínavé sledovat, zda Milan Zatloukal svého “spícího prince” nadále udrží v klidu navzdory ruchu okolo. Při naději stáje Patrik ČR však stálo štěstí a za mezníkem 1600 metrů už zase odpočíval schovaný v poli. Podobně ideální průběh měli i Dumnonia a Sirius Shine, na chvostu pole se kromě Mondego Baye pohybovali všichni tři svěřenci Josefa Váni. Zatímco Jan Verner s Tamarind Covem ukořistil místo u bariéry kolem desáté pozice, Šafář se nacházel zhruba délku za ním na opačné straně ve vnější stopě.

Opticky vše nasvědčovalo rychle rozběhnutému derby. 1200 metrů před cílem bylo pole roztaženo do deseti, dvanácti délek a také podle mezičasů byla druhá polovina protilehlé roviny nejrychlejší částí celého dostihu. Trojice uprchlíků v této fázi dokonce navýšila svůj náskok na čtyři délky. Vedoucí Radek Koplík měl nadále oba soupeře v zádech, ale kilometr před cílem se přece jen naskytl moment, kdy našel prostor k mírnému zpomalení. Druhý Aldzarb cválal při točení do lahovického oblouku o délku za ním, třetí Dalewari začal ztrácet a byl Janem Rájou stále energičtěji upozorňován na potřebu zrychlit. Při vbíhání do cílové roviny už byli dva ze tří uprchlíků pohlceni polem. Optimální pozici k útoku si chystal Murzabajev na Aldarovi, vedle něj hledali prostor obíhající Parzival, Sirius Shine a Touch Of Genius.

Foto: Andrea Zavadilová

Častým obrázkem většiny derby je vyrovnání situace po vběhnutí do cílové roviny, pole se 500 metrů před cílem obvykle roztáhne do jedné linie a rozložení sil bývá ještě pár okamžiků nepřehledné. Letos se však koně s plnými šancemi nezvykle brzy oddělili od těch poražených. Už před polovinou cílové roviny byli mimo hru oba koně stáje Monte Negro i Dumnonia, kterou musel Mendizabal už v polovině posledního oblouku výrazně pobízet. V cílové rovině zůstali prakticky stát Henrytheaeroplane, Mondego Bay, po hektickém průběhu nedokázal výrazněji zabrat Aldzarb a 300 metrů před cílem odevzdal své vedení i Ideal Approach.

Z útočící vlny se ještě před distancí oddělil Aldar a podobně jako ve Velké jarní ceně začal většině soupeřů unikat. Na rozdíl od mílové klasiky však tentokrát ani na okamžik nevypadal jako vítěz. Na vnější straně totiž dokázala na jeho zrychlení zareagovat dvojice Oriental Sky a Touch Of Genius. Na distanci srovnali s klasickým vítězem krok a několika cvalovými skoky se dostali před něj. Krátce vypadal jako vítěz Oriental Sky, ale na měkké půdě neměl jeho táhlý finiš potřebnou razanci, aby setřásl útočícího Touch Of Geniuse. Energicky cválající Váňův svěřenec dostal už 100 metrů před cílem hlavu dopředu a v posledních metrech od srdnatě bojujícího soupeře odešel o délku a půl. Ke svému prvnímu klasickému vítězství mířící žokej Jaromír Šafář položil ruce až v samém závěru, předtím rozdal množství ran bičíkem, za které dostal od rozhodčích sankci 500 korun (záznam nezachycuje Touch Of Geniuse po celou rovinu, zápisník napočítal jedenáct až dvanáct úderů).

Kliknutím zobrazíte velkou verzi.

Oriental Sky musel v samém závěru ještě bránit své druhé místo před dotírajícím Tamarind Covem, ještě na distanci ztrácejícím na Olehlova hnědáka dvě délky, ale v cíli poraženým o pouhou hlavu. Čtvrtý finišoval Aldar a v uctivé vzdálenosti za ním se odehrál souboj o páté místo. Jedním tempem jdoucí Sirius Shine ho prohrál až na cílové čáře, když měl Parzival přece jen navrch díky své vytrvalosti. Podobná "krádež" na cílové čáře byla k vidění ještě v boji o poslední sedmé peníze - už se zdálo, že si je "za statečnost" odnese Ideal Approach, ale nakonec je získal mocně finišující Gibb’s Beach. Trojka trenéra Váni v sedle s Jiřím Chaloupkou se před distancí zdála být mimo hru, ale v závěru solidní koncovkou přelétla všechny zesláblé soupeře a v cíli ztrácela na vítězného tréninkového kolegu devět délek. Dumnonia doběhla devátá, za desátým Aldzarbem skončili už jen Mondego Bay a velkokarlovická trojice v pořadí Henrythenavigator, Kifaaya a Dalewari.

Čas 2:36,97 je nejpomalejší od dob Ready For Life a třetí nejpomalejší za posledních dvacet let. Spíše než o reálném tempu dostihu vypovídá hlavně o víkendovém počasí a podmínkách.

Šafář dostal volnou ruku 

Foto: Andrea Zavadilová

Touch Of Genius plně dostál renomé, které ho už od jarních měsíců předcházelo v centrále Mlýnce - Bohuslav. Sezónu začínal koncem dubna rovnou na distanci 2000 metrů, následně prošel testem na 2400 metrů a ve Velké červnové ceně doběhl po solidním výkonu čtvrtý. Trenér Josef Váňa, pro něhož je to oficiálně třetí a fakticky čtvrté vítězství v derby, načasoval formu dokonale na minutu. "Dnes mu sedla půda, ale i distance. Ordre Jarkovi bylo jasné, hřebec mu posledně puloval a teď jsme mu říkali: Běž kde chceš, ale hlavně ať máš prověšené otěže a ať ti netahá, protože pak z toho může přidat," vysvětloval Josef Váňa.

Žokej Jaromír Šafář i stáj Statek Blata Český Ráj manželů Jany a Josefa Dufkových jsou na listině vítězů novými jmény. Šafář v dostihu dokonale zúročil informace od Josefa Váni mladšího, který se na hřebcově výběru v Irsku podílel a velkou část jara ho jezdil v práci. To se ukázalo jako rozhodující hlavně v úvodu, kde Touch Of Genius oproti plánům zaostal a odskakoval jako předposlední. "V té chvíli jsem si přehrával slova mladého Pepči, jak by na tom koni jel on. Všechno nechat na něm, udělat mu příjemný dostih, aby netahal, a nechat to na něm. Viděl jsem, že mám kolem sebe Oriental Sky a Sirius Shine, tak jsem zůstal klidný," řekl Šafář, který se půl hodiny před derby bolestivě zranil ve startovacích boxech (celý rozhovor s jezdcem najdete ZDE).

Druhý Oriental Sky smolnou sérii trenéra Čestmíra Olehly v derby neprolomil. Realizační tým avizoval už po Velké červnové ceně, že měkko není hřebcovým oblíbeným podkladem, nakonec však bojoval o vítězství a ztroskotal spíše na své nezralosti. "Neseděla mu měkká půda. U dvanáctky měl trošku krizi, trochu jsem ho přistrčil a pobídl bičem po pleci, v půlce oblouku se pak chytil. V závěru zabojoval, ale on zatím stále neví, ještě těsně před cílem hodil nějakou myšku… Napřesrok to může být hodně dobrý kůň, ale musí vyzrát. Na průběh dostihu si nemůžu stěžovat. Kdybych jel víc zepředu, tak bych ho utavil," přemítal Milan Zatloukal. "Nemyslím si, že by jezdec udělal nějakou chybu. Udělal to dobře, nechal ho v klidu cválat a v oblouku už byl tam, kde měl být. Vyloženě špatně asi nebylo nic, akorát to na té trochu zrádné dráze neutáhl," dodal Čestmír Olehla a zasmál se nápadu zápisníku, zda by se nedalo derby-smůle odpomoci přepsáním tříletých koní na bratra Milana.

Tamarind Cove v závěru nebyl ve hře o vítězství, ale jeho stíhací jízda na třetí místo byla působivá. "Honzík Verner to odjel skvěle, tam jsem si hlavně přál, aby nenaběhal metry navíc jako ve Velké červnové ceně, a že je to dobrý kůň, to ukázal taky. Typově bych ho srovnal s Roches Crossem. Já ho dám příště na míli a počkej, jak poletí. Tu vytrvalost jsem s ním natrénoval v těch terénech a pracemi, ale doma je jinde. Škoda, že nepřišel do stáje o měsíc dřív, už by ten projev byl jiný. Ale všechno zlé je na něco dobré," hodnotil Josef Váňa.

Aldar podal statečný výkon, přesto odešel poprvé letos i ve střední Evropě poražen. Oficiální struktury českého turfu si nepochybně oddychly, že se publicita kolem spojení pojmů derby a Kadyrov nakonec nekoná. Vzhledem k tomu, že ministerstvo financí den po dostihu zveřejnilo informaci o důsledném zmrazení veškerých zisků a výdělků koní Ramzana Kadyrova nad rámec pokrytí provozních nákladů, zůstává otázkou, zda má být trenérovi Arslangireji Šavujevovi a žokeji Bajuržanovi Murzabajevovi čtvrté místo líto. "Bylo to na něj dnes moc dlouhé a také příliš měkko. Strašně se trápil, ale derby je jednou za život," povzdechl si ve vážnici Murzabajev. "V cílové rovině se chytal, snažil se, ale bylo vidět, že se trápí. Neměl jsem na něm tentokrát ten pocit jako při dřívějších startech…"

Velká spokojenost panovala v realizačním týmu pátého Parzivala. Ačkoli ve stáji trenéra Bottiho panuje přesvědčení, že strop valachových možností by mohl být na úrovni francouzské známky 40 - 41, z pátého místo v derby s handicapovým koněm měli členové majitelského syndikátu radost. "Trochu mě zaskočilo, že po startu nikdo nechtěl jít dopředu, a já jsem vodit opravdu nechtěl. Naštěstí se koně na vnitřní straně dostali přede mě. Nemůžu si na nic stěžovat, měl jsem dobrý dostih, ale když jsme 600 metrů před cílem přeskočili cestu, kůň trochu ztratil balanc a vypadl z rytmu. To mě možná stálo o něco lepší výsledek. Asi na něj dnes také bylo moc měkko, on potřebuje dráhu ,good to soft’, ne až takhle měkkou. Nakonec v závěru ještě zabojoval a stihl páté místo. Byl to zvláštní dostih - šli jsme pomalu, pak rychle, pomalu a zase rychle. On není typem koně, který by takový průběh dokázal pobrat," líčil Umberto Rispoli. Na otázku, zda vidí od své osm let staré účasti v derby nějaký posun v českých podmínkách, nemusel dlouho přemýšlet: "Dostih mi přišel čistší než tenkrát, jezdci si v dostihu vyšli vstříc a nenechali se tak ovlivnit tím tlakem, že by v průběhu dostihu bláznili. Bylo to velmi korektní derby."

Foto: Andrea Zavadilová

Sirius Shine potvrdil to, co se v souvislosti s ním tak trochu čekalo. Derby-distance už je nad jeho optimem a tak dlouhý dostih jako derby už nepoběží. "Línek ho odjezdil dobře. Byla těžká půda, všechen předek zůstal stát a on byl šestý o hlavu. V rovině přišel v pohodě k soupeřům, měl náznak progresu a zabral, ale posledních 200 metrů zůstal stát. Domluvili jsme se s majitelem, že ho škrtáme ze St. Legeru a bude běhat dostihy kolem 2000 metrů. Aspoň teď s jistotou víme, že není vytrvalec," konstatoval Allan Petrlík.

Jedním z překvapení dostihu byla sedmá příčka Gibb’s Beache. Koně, který začátkem června laboroval se zraněním a svou třídou neměl na tak těžký úkol stačit. Nakonec pečetil úspěch Josefa Váni, jehož svěřenci všichni skončili na dotovaných pozicích. "Věřil jsem, že bude do sedmého místa. Je to pro mě velké zadostiučinění a s výkonem Jirky Chaloupky jsem navýsost spokojený. Věděl jsem, že si s ním poradí. Ve Velké červnové ceně se zranil a měl zdravotní problémy, ale v pondělí šel normálně práci, tak jsem mu věřil." usmíval se Váňa. Neméně spokojený byl Jiří Chaloupka, po Velké červnové ceně sesazený z Dalewariho. "Kromě Dalewariho jsem mohl jezdit ještě Mondego Baye, nakonec jsem tedy dopadl nejlíp," řekl dvojnásobný vítěz Českého derby.

Hořký konec vítězné série

Smůlu od začátku až do konce měl Ideal Approach, který přišel o sedmé peníze doslova v posledních cvalových skocích. "V dostihu jsem se chtěl trochu schovat, ale vůbec se to nepovedlo. Nejdřív jsem se dostal na špici, pak mi seděli skoro u sedla a pořád mě tlačili, tak jsem neměl moc možností. U Lahovic jsem brzdil, aby se kůň zkusil nadechnout, on pak za cestou vystřelil, ale pak už šel jedno tempo a za distancí žádné zrychlení nepřišlo," litoval Radek Koplík.

Dumnonia ani na chvíli nebyla ve hře o dotované příčky, když byla po klidném průběhu dostihu Ioritzem Mendizabalem viditelně pobízená už 800 metrů před cílem a v cíli ztrácela na vítěze 13 délek. Ze skloňovaných koní porazila prakticky jen Aldzarba, který rozdal většinu sil už po cestě. "Působil na mě dobrým dojmem a věřil jsem si, ale je to hodně silový kůň, místy do toho dal víc energie než bylo třeba a pak to chybělo. Nepodařilo se mi ho bohužel schovat za koně a nechat ho odpočívat. Dostal jsem se moc brzo dopředu a to byl konec," krčil rameny Patrick Cosgrave.

Mondego Bay v cílové rovině opět cválal u bariéry, ale tentokrát nedokázal zrychlit ani o píď a jeho akce působila na měkkém terénu dost těžkopádně. Henrytheaeroplane měl bezproblémový dostih, ale jakmile začalo jít do tuhého, nepřišla na pobídky Jiřího Palíka žádná reakce.

Rozčarováním skončil pokus stáje Monte Negro o čtvrté vítězství v derby za sebou. Kifaaya a Dalewari obsadili dvě poslední místa, druhý jmenovaný bezmála 29 délek za vítězem. "Kifaaya nemá tu třídu, to se dnes ukázalo. Rating 75 nestačí, myslel jsem, že se trochu posune, ale neposunul. On je srdcař, vydal ze sebe to, co v něm bylo. Pokud jde o Dalewariho, z takového dostihu se moc nedá kouzlit. Jsem z něj hodně zklamaný, protože v práci chodil o třídu líp. Jenže v dostihu přijde do roviny a hodí brzdu. Jeho problém se prohlubuje start od startu, je otázka, zda ho ve dvou let nepřepínali a jestli si to stále nepamatuje," poznamenal Radek Holčák.