 |
| Foto: Václav Volf |
Cílevědomost, odhodlání a maximální soustředěnost. Není vždy snadné číst v tváři žokeje poslouchajícího v paddocku trenérovo ordre, ale v překážkových dostizích je to trochu jiné. Tam vídáme podobné výrazy i povědomé tváře řadu let. Ta hrstka obdivuhodných mužů, kteří si pravidelně lámou kosti v Pardubicích i na provinciích, aby se v minimálním čase zase vždy vrátili do akce, je mimořádně vzácná sorta. Už jsme si na jejich tvrdost za ta léta tak zvykli, že si navzdory všem rizikům této profese a životního stylu jen málokdy připouštíme, že by se jednou někdo z nich vrátit nemusel. Michal Köhl, který včera ve věku 36 let skonal na následky tragického pádu v brněnské steeplechase, byl jedním z nich. Podobně jako většina svých souputníků odjel první dostih ještě jako teenager a v devatenácti letech se poprvé objevil na překážkách. Jako stájový jezdec trenéra Josef Váni jezdil na přelomu tisíciletí tehdejší hvězdy z centrály Bohuslav jako Sankt Moritz, Pas Perdu či St Roger, pozdějšího vítěze Velké pardubické Decent Fellowa dovedl k vítězství v Iffezheimer Jagdrennen v Baden Badenu. Dvakrát byl třetí v překážkovém šampionátu a jako jeden z prvních Čechů dostal šanci jezdit na britských překážkách. V sezóně 2005/2006 dokonce na ostrovech dvakrát zvítězil. Celkem získal v kariéře 64 překážkových a sedm rovinových vítězství, ale jeho kariéru postupně brzdila těžká zranění a zdravotní potíže. Nakonec zakotvil u pardubické jízdní policie a dostihové ježdění pro něj zůstalo koníčkem ve volném čase. Poslední vítězství získal v polovině září 2013 s hnědákem Orixem v rodných Pardubicích. Nepatřil k těm, kteří jsou na závodištích centrem pozornosti, ale znalci scény si ho cenili právě pro jeho skromnost a poctivost. Svou osmou Velkou pardubickou v sedle Ter Milla už Michal Köhl nepojede, český turf želí citelné ztráty. Čest jeho památce.
