 |
| Foto: Andrea Zavadilová |
Dostihy jsou ze své podstaty těkavou disciplínou. Neustále se v nich vyhlížejí nové tváře a šampióni na vrcholu sil – kdo právě táhne vítěznou sérii, jak se povedli tříletí, zda jsou na obzoru nadějní dvouletí a hlavně, kdo z těch všech by už brzy mohl nahradit současné hvězdy. V obdivu publika se nejčastěji sluní právě ti, kdo se zrovna škrábou na vrchol nebo na něj už dosedli. Méně pozornosti už vyvolává spolehlivost a konzistentní poctivost, jakou prokazují různí veteráni a dlouholetí členové špičky. Ne nadarmo se často mluví o "bývalých Koních roku" nebo "někdejších šampiónech", jakoby se tyto pocty odebíraly hned poté, co se špičkový kůň ocitne za zenitem své kariéry. Minulou neděli se všechny tyto perspektivy protnuly v nečekaně silném momentu, kdy v závěru Velké ceny Prahy přilétl drtivým finišem devítiletý Shamalgan, zdolal o generaci mladší soupeře a přesně po třech letech vybojoval vítězství "Neskutečný kůň, chtěl bych ho ještě jezdit. Jestli vydrží zdravý, může takhle běhat klidně ještě dva, tři roky," radoval se žokej Milan Zatloukal, který se do ryzákova sedla vrátil poprvé od triumfu v Ceně zimního favorita před dlouhými sedmi lety.
Bývaly doby, kdy barvy majitele Ardaka Amirkulova vyvolávaly respekt na evropské grupové scéně. Osudy obou koní, kteří na tom měli největší podíl, jsou v některých ohledech až nečekaně podobné. Darsalam i Shamalgan dokázali pro kazašského filmového producenta vyhrát grupu 1 a dlouho úspěšně běhali v západní Evropě, ale když se jejich kariéry nachýlily k závěru, nedostali větší šanci osvědčit se podobným způsobem v chovu. Účastník britského St. Legeru a Ascot Gold Cupu Darsalam ztratil několik cenných připouštěcích sezón na nic neříkajících štacích v Německu a ve Francii, kde po něm nezůstala prakticky žádná hříbata, a větší příležitost dostal až v Česku u Vítězslava Vandy. Mezitím už působí v Kazachstánu. U Shamalgana se podobná chyba už neměla opakovat. Ryzák začal v roce 2014 připouštět ve francouzském Haras du Lion, kde se mu letos a loni podle databáze France Galop narodily zhruba tři desítky hříbat, z toho 24 plnokrevných. Amirkulov však nebyl spokojen s příležitostí, kterou Shamalgan dostal. Položil si otázku: "Kam s ním?" a vrátil hřebce po dvou letech na dráhu.
Bývaly doby, kdy barvy majitele Ardaka Amirkulova vyvolávaly respekt na evropské grupové scéně. Osudy obou koní, kteří na tom měli největší podíl, jsou v některých ohledech až nečekaně podobné. Darsalam i Shamalgan dokázali pro kazašského filmového producenta vyhrát grupu 1 a dlouho úspěšně běhali v západní Evropě, ale když se jejich kariéry nachýlily k závěru, nedostali větší šanci osvědčit se podobným způsobem v chovu. Účastník britského St. Legeru a Ascot Gold Cupu Darsalam ztratil několik cenných připouštěcích sezón na nic neříkajících štacích v Německu a ve Francii, kde po něm nezůstala prakticky žádná hříbata, a větší příležitost dostal až v Česku u Vítězslava Vandy. Mezitím už působí v Kazachstánu. U Shamalgana se podobná chyba už neměla opakovat. Ryzák začal v roce 2014 připouštět ve francouzském Haras du Lion, kde se mu letos a loni podle databáze France Galop narodily zhruba tři desítky hříbat, z toho 24 plnokrevných. Amirkulov však nebyl spokojen s příležitostí, kterou Shamalgan dostal. Položil si otázku: "Kam s ním?" a vrátil hřebce po dvou letech na dráhu.
Příchod do severočeského tréninku Artura Resulova byl zatím posledním z mnoha zvratů v hřebcově kariéře. Odchovanec Matthieua Daguzan-Garrose a Rolling Hills Farm až dosud absolvoval 39 startů, sedmkrát dokázal zvítězit a na dotacích vyběhal v přepočtu kolem 10 milionů korun. Ve třech letech se stal prvním koněm v českém tréninku, který se zúčastnil Prix du Jockey Club v Chantilly, především ale doběhl dobře třetí v klasickém Poule d'Essai des Poulains (Gr.1) a po boji o krk druhý v Prix Eugene Adam (Gr.2). Jako čtyřletý vyhrál největší mílařský dostih v Německu Darley Oettingen-Rennen (Gr.2) a s tréninkem Arslangireje Šavujeva se coby dvojnásobný Kůň roku v ČR rozloučil pátým místem v Premio Vittorio di Capua (Gr.1) v Miláně.
Po prodeji francouzské stáji Prime Equestrian S.A.R.L. přešel Shamalgan do tréninku Xaviera Nakkachdjiho a absolvoval další náročnou mezinárodní kampaň, která začala zimou v dubajském Meydanu. Hřebec sice finišoval o půl délky druhý v Prix de la Porte Maillot (Gr.3) a posbíral ještě další dvě grupová umístění, ale vítězství se nedočkal. Po sezóně 2012 ho proto mohl koupit zpět Amirkulov, který Shamalgana nechal ve Francii u trenéra Thomase Demeaultea. Ten hřebce v roce 2013 vrátil zpět na vítěznou cestu. Po triumfu v listed Grand Prix de Bordeaux následoval na sklonku sezóny vrchol kariéry v podobě vítězství v gr.1 Premio Vittorio di Capua. Svou poslední sezónu Shamalgan zakončil druhým místem v Premio Roma (Gr.1) a startem v hongkongském Sha Tin.
Návrat do tréninku po dvou letech připouštění nebyl snadný. Začal porážkou v Memoriálu Jaroslava Maška a dvěma umístěními na konci tabule v Compiegne. Už červencové druhé místo v Bratislavské Míli za Tamarind Covem ale signalizovalo, že Shamalgana ve střední Evropě stále nelze odepisovat a minulou neděli se po letech konečně dočkal vítězných ovací. Jak to bude s tímto obdivuhodným koněm dál, se uvidí. Ostatně dlouhověkostí a neměnnou třídou se na stará kolena může pochlubit i jeho o rok mladší polobratr Chardonney Tcheque. Přesto by bylo krásné, kdyby se Shamalgan jednou mohl přece jen do chovu vrátit - třeba "jen" do toho českého. Klíč ke všemu ovšem drží starý muž, který si v neděli nějakých 6000 kilometrů na východ od Prahy stejně jako mnoho čtenářů zápisníku zapnul on-line přenos na stránkách chuchelského závodiště...
