O vítězství v derby sníte mnoho měsíců, ale ta cesta je pak krátká a překotná. Vždycky, když se vám kůň dostane do Českého nebo Slovenského derby, je to nádhera. Ale ty obrovské nervy v posledních týdnech snáším hodně těžko. O účasti rozhoduje jediný dostih, Velká červnová cena. Kdyby ji loni Timekeeper nevyhrál, zřejmě by se nakonec do žádného ze svých derby nepodíval. Letos jsme vlastně byli v podobné situaci. Jen s tím rozdílem, že Aeneas zdaleka nebyl tak sledovaný. V jednu chvíli se dokonce zdálo, že to derby je pro něj příliš ambiciózní cíl. Otočilo se to v pravý čas. A já jsem teď moc zvědavý, zda nás Aeneas znovu překvapí. Až do Velké červnové ceny to s ním bylo takové zvláštní, do tříleté špičky mu scházelo poměrně dost. Samozřejmě mi občas bleskla hlavou myšlenka, jestli jsme udělali dobře. Oproti předchozím sezónám jsme byli zdrženlivější a vsadili jsme na jediného koně. Jak už to v takových případech bývá, buď si vyberete líp, nebo hůř. Počítat musíte se vším.
Aeneas dlouho působil zeleným dojmem. Ve stáji je to takový šmudla, neuvěřitelně hodný hřebec. Člověk mohl na začátku lehce podlehnout dojmu, že je poněkud nevýrazný. Pak jsem viděl jednu z prvních prací, které absolvoval před dubnovým debutem v Lysé. Šel s Tamarind Covem a Timekeeperem v Mostě a bylo cítit, že v něm něco je. I Pepa Váňa mladší říkal, že ho strašně překvapil. Na dráze to ale dlouho nebylo ono. Trochu mi to připomínalo začátky Tamarind Covea, ten zpočátku taky vypadal, že se nedostane z nižších kategorií a hloubali jsme, jaké jsou jeho možnosti. V Lysé měl Aeneas jen čtyři soupeře, byla to spíš tréninková práce než dostih. Ani v Karlových Varech nešel vyloženě špatně, něco tomu však chybělo.
Dvakrát ho jel Vašek Janáček, potřetí Milan Zatloukal a vždy, když z něj seskočili, tak opakovali, že ten kůň ještě neprodal všechno, co v něm je. Lámali jsme si nad tím hlavu a zkoušeli různé věci od fixace jazyka až po beránky… Jenže na cestě k derby je málo času. I na to pořádně poznat svého koně. Ve Velké červnové ceně odvedl skvělou práci Jirka Chaloupka. Díky tomu třetímu místu se Aeneas dostal do derby a teď už je na něm, aby ukázal, co umí... Dlouho jsme přemýšleli, jak vyřešit jezdeckou otázku, ale nakonec se přihlásil Tomáš Lukášek, že v tom koni vidí další potenciál, a tak to dopadlo nejlépe, jak mohlo.
Aeneas dlouho působil zeleným dojmem. Ve stáji je to takový šmudla, neuvěřitelně hodný hřebec. Člověk mohl na začátku lehce podlehnout dojmu, že je poněkud nevýrazný. Pak jsem viděl jednu z prvních prací, které absolvoval před dubnovým debutem v Lysé. Šel s Tamarind Covem a Timekeeperem v Mostě a bylo cítit, že v něm něco je. I Pepa Váňa mladší říkal, že ho strašně překvapil. Na dráze to ale dlouho nebylo ono. Trochu mi to připomínalo začátky Tamarind Covea, ten zpočátku taky vypadal, že se nedostane z nižších kategorií a hloubali jsme, jaké jsou jeho možnosti. V Lysé měl Aeneas jen čtyři soupeře, byla to spíš tréninková práce než dostih. Ani v Karlových Varech nešel vyloženě špatně, něco tomu však chybělo.
Dvakrát ho jel Vašek Janáček, potřetí Milan Zatloukal a vždy, když z něj seskočili, tak opakovali, že ten kůň ještě neprodal všechno, co v něm je. Lámali jsme si nad tím hlavu a zkoušeli různé věci od fixace jazyka až po beránky… Jenže na cestě k derby je málo času. I na to pořádně poznat svého koně. Ve Velké červnové ceně odvedl skvělou práci Jirka Chaloupka. Díky tomu třetímu místu se Aeneas dostal do derby a teď už je na něm, aby ukázal, co umí... Dlouho jsme přemýšleli, jak vyřešit jezdeckou otázku, ale nakonec se přihlásil Tomáš Lukášek, že v tom koni vidí další potenciál, a tak to dopadlo nejlépe, jak mohlo.
Zažíváme to velké napětí před derby už potřetí. Před pár lety jsme spolu s manželkou Janou skočili do dostihového sportu rovnýma nohama. Chvíli jsme se rozkoukávali a teď cítíme, že se chceme vydat vlastní cestou. Zpočátku jsme kupovali "hotové" koně v zahraničí, teď bychom se chtěli posunout dál. Loni jsme v Baden Badenu poprvé vydražili dva ročky. Květnového ryzáka Mahe Kinga (Adlerflug) a bělouše Forever Dry (Jukebox Jury), oba z hřebčína Etzean. Mahe King je už ve svých dvou letech obrovský jako slon, v kohoutku má 175 centimetrů. Forever Dry patří do velmi dobré rodiny, jeho máma byla druhá v listed a je polosestrou klasické vítězky Feodory.
 |
| Aeneas, foto: Andrea Zavadilová |
Doma na statku jsme rozšířili stáje i pastviny, pořídili jsme kolotoč a další věci. Průběžně si bereme koně z Mlýnců domů na odpočinek. Pár měsíců tady strávili po zranění Journey a Hudson Canyon, teď se vrací z dovolené Le Cirque. Další fází by měl být na podzim příchod 3 - 4 odstávčat, která bychom si chtěli odchovat, aklimatizovat a připravit ve zdejším prostředí, než odejdou do tréninku k Josefu Váňovi. To je teď vize naší stáje. Časem možná zkusíme i vlastní chov, ale takové věci se musí promýšlet postupně, nelze je spustit z roku na rok.
Z Tamarind Covea a Timekeepera jsou od letoška valaši. My jsme do tohoto prostředí přišli prvotně s tím, že bychom se chtěli bavit samotnými dostihy. Jak Tamarind Cove, tak Timekeeper měli své problémy, v rámci prodloužení jejich kariéry jsme se nakonec rozhodli pro toto řešení. Chceme je dál vidět na dráze. Oba jsou teď zdraví a měli by vyběhnout v sobotu před derby v Compiegne… Vím, co chcete namítnout. Z těch irských importů ale mají zajímavé původy všichni. Jen se v těch českých podmínkách těžko hledá způsob, aby to dávalo určitý smysl...
Z hlediska budoucí kariéry v chovu je pro nás prioritou Touch Of Genius, dvojnásobný derby-vítěz. Radujeme se, že se teď vrací na dráhu. Vypadá úžasně a jsme zvědavi, v jakém světle se předvede. Pokud to půjde dobře, chtěli bychom mu zkusit před odchodem do chovu ještě trochu "vylepšit" kariéru, přemýšlíme o dostizích blacktype v Itálii a Německu. Ale to všechno se uvidí. Na prvním místě je zdraví.
