Potkali se v Deauville. Pohádka o Black Canyonovi a jeho družině

Foto: Andrea Zavadilová

Příběh favorita letošního derby se dá vyprávět jako pohádka. O koni, který se od prvního okamžiku líbil každému, kdo ho potkal. Nádherně stavěném hřebci výrazného zbarvení, který vyvolal rozruch mezi diváky už ve chvíli, kdy se loni na svatého Václava poprvé objevil v paddocku karlovarského závodiště. Koni, který od prvního okamžiku ze všech sil popíral staré dostihové klišé "krása neběhá", dvakrát v kariéře poztrácel soupeře už daleko před cílem a dodnes nenašel přemožitele. Pokud svým dětem budete tuto pohádku v předvečer derby vyprávět (koneckonců se z nich snažíte vychovat turfmany), připojte ještě pár důležitých detailů. Že ten kůň zvaný Black Canyon stojí ve stájích bohatého a mocného krále s červeným Pegasem na bílém erbu (dětem ještě koncept miliardářství nic neříká), jezdí ho mlčenlivý rytíř Petr a na startu ho bude provázet početná družina, ve které nechybí "chytrý Honza" (Jan Rája v sedle Felixe) a "urozený Jack" (Jack Mitchell na Noble Cliffsovi). A pokud děti mezitím už neusnuly, nakonec jim prozraďte to nejdůležitější: celou družinu vede Dalibor Török, který si před rokem myslel, že se k trénování koní snad už nikdy nedostane.


Že má majitel Jiří Trávníček a stáj Pegas k dispozici velmi slibný ročník, bylo jasné nejpozději na sklonku loňské sezóny. Zatímco v jiných stájích směřovali do vrcholných dostihů dvouletých jednoho, dva koně, trenér Michal Lisek chystal ve Zhoři u Jihlavy celou flotilu: Felix, Gold Evasive, Noble Cliffs, Black Canyon, Polyanta… O to větším překvapením pro mnohé bylo, když Lisek po sezóně na vlastní žádost v Pegasu skončil a silná sestava klasických nadějí pro příští rok se ocitla bez trenéra. Trávníček nakonec přivedl do Zhoře Dalibora Töröka. Muže, který navzdory úspěchům ve stájích Martin Wolf – Clint nebo Rabbit Trhový Štěpánov postupně dostával do tréninku stále méně koní, až nakonec musel samostatnou činnost ukončit. Dostihoví příznivci ho tak v poslední době znali hlavně jako experta z dostihových přenosů České televize.

Meta, které chce člověk dosáhnout

"Nabídka z Pegasu je pro mě velká šance, za kterou jsem panu Trávníčkovi strašně vděčný," říká Dalibor Török. Už před polovinou sezóny je jasné, že se mu comeback podařil na výbornou. Prostřednictvím koní jako Black Canyon a Polyanta bodoval ve velkých ročníkových testech a jen těsně mu unikla vítězství v obou jarních klasických dostizích. Zároveň si připsal dvě vítězství a několik cenných umístění ve Francii. Tedy v zemi, v níž patřil mezi české trenérské průkopníky, když v roce 2009 pro majitele Martina Wolfa připravil The Joe McArdlea k vítězství v pařížském Longchamp a s dvouletkem Ramble On se dvakrát umístil na úrovni listed v Paříži a Fontainebleau. Dá se tedy říci, že Dalibor Török zase navázal tam, kde před několika lety přestal a vrátil se na pozici jednoho z nejúspěšnějších trenérů mladé generace.

Foto: Andrea Zavadilová

Jedna meta se mu ale zatím dokonale vyhýbala – derby. Jako trenér v něm startoval jen s jedním koněm, narostlým Simonem des Champs, který před osmi lety doběhl pod Janem Rájou devátý. Napodruhé pošle do vrcholu sezóny hned tři svěřence. "Derby byl můj velký sen už v době, kdy jsem jezdil dostihy. Taková meta, které chce člověk dosáhnout. Žokej se může se správným koněm pro derby potkat třeba každý druhý rok, ale trenér to má těžší. Tím, že jsem přišel do této stáje, jsem dostal obrovskou příležitost. Jsem rád, že naši koně na jaře potvrdili své kvality. Vnímám jako velký úspěch stáje už to, že máme v derby tři zástupce, kteří si o tento dostih řekli a dostali se do něj. Všichni jsou v pořádku a teď už je to na nich a na jejich jezdcích," komentuje to samotný trenér.

Se svou hlavní nadějí Black Canyonem se paradoxně potkal už před dvěma lety. Tmavého hnědáka totiž z Deauville, kde ho pro Jiřího Trávníčka vydražil Tomáš Janda za 29 000 eur, přivezl do Česka tehdejší Törökův zaměstnavatel Luka Racing. "Black Canyona jsme nakládal jako ročka v Deauville. Když jsem ho přivezl, říkám Vaškovi Lukovi – Podívej se na něj, to je kůň! Krásně stavěný, specificky zbarvený se čtyřma bílýma nohama. Líbil se mi už tenkrát. To jsou takové shody náhod. Snad osud, na ten ale jako realista moc nevěřím,“ směje se Török, který ale musel Black Canyona odevzdat tehdejšímu týmu Pegasu.

Zadrženě dvanáct

Black Canyon s Michalem Liskem, foto: A. Zavadilová

Trenér Michal Lisek rozpoznal v synovi někdejšího nejlépe hodnoceného koně Evropy Mandura a dvojnásobné francouzské vítězky Bhaylani možnou hvězdu už od prvních krůčků. I proto mu přidělil jako stálou ošetřovatelku a pracovní jezdkyni svou manželku Kláru, která se mu intenzivně a trpělivě věnovala. Zároveň načasoval hřebcův dostihový debut na konec září v Karlových Varech. V malém, ale kvalitním poli (Coffola, Silver Ball) se nikdo nechtěl chopit tempa, a tak Petr Foret poprvé nasměroval hřebce k průběhu, který se pro něj posléze stal typickým. Nasměroval ho na špici, kde svou zelenou, ale prostornou cvalovou akcí začal ukrajovat metry v tempu podle Foretova odhadu. Už v posledním oblouku se na něj dotáhli soupeři, ale debutant neochaboval a nakonec se nechal klisnou Coffolou dotlačit k těsnému vítězství o hlavu.

To už probleskovaly první zvěsti o talentovaném dvouletkovi v barvách Pegasu a souběžně s tím začala sílit hřebcova fanouškovská obec, diskutující na sociálních sítích o nádherném plnokrevníkovi. Celý rozruch kolem Black Canyona pak nabral na obrátkách v polovině října, kdy opět stylem start-cíl opanoval nově vypsaného Pražského zimního favorita, jemuž dal Lisek kvůli distanci 1800 metrů a chuchelskému dějišti přednost před Cenou zimního favorita. Zpětně se ukazuje, že oproti tehdejším předpokladům zde Black Canyon opět nepotkal špatnou společnost (Riverton, Lodgia Rock, Silver Ball, Darien...).

Foto: Andrea Zavadilová

Mnohem víc se ale řešil způsob, jakým svého druhého vítězství dosáhl. První polovinu dostihu si odtáhl v nijak rychlém tempu těsně před soupeři, ale 400 metrů před cílem vyrazil a odskočil ve stylu "zadrženě 12". Foret si mohl být jistý úspěchem už za distancí a mohutně pozdravoval tribunu.

"Od Velké červnové ceny se ještě zvedl" 

V zimě Black Canyon výrazně zesílil a zmohutněl, na svém dostihovém stylu ale mnoho nezměnil. Lépe řečeno - nikdo ze soupeřů ani průběhy obou jarních startů ho nepřiměli k tomu, aby šel jinak než start-cíl. To svádí k mnoha teoriím a dohadům, které však může potvrdit nebo vyvrátit pouze jiný průběh dostihu. Koncem dubna v Karlových Varech na 2000 metrů nechali zbylí jezdci Foreta, aby si tempo zrežíroval na míru a připustili, aby pečlivě dávkoval postupné zrychlení, což nakonec vyvrcholilo raketovou závěrečnou čtyřstovkou. V ní byl progresivní Nagano Gold favoritovi velkým soupeřem, ale Black Canyon poprvé v kariéře naznačil, že pokud je přinucen, má v záloze ještě dovednosti, které dosud nemusel ukazovat. V tomto případě enormní zrychlení z místa a bojovnost.

O moc více informací jsme se o tomto koni během jara už nedozvěděli, Velká červnová cena totiž proběhla přesně v duchu loňského Pražského zimního favorita a skončila druhým zadrženým vítězstvím v hřebcově kariéře, tentokrát o 4 délky.

Foto: Andrea Zavadilová

"Některé vlastnosti jako svou obrovskou bojovnost zkrátka dosud neměl možnost naplno předvést," myslí si o tom Török. "V práci je poměrně flegmatický, není to žádný dříč a dokáže se pošetřit tak, jak to dělá většina dobrých koní. Jakmile se ale po něm něco chce, dokáže zabojovat a zařadí šestku. Je tam prostě to dostihové srdce. Rychlost má a co se týká jeho vytrvalosti, toho se nebojím. Nikdo samozřejmě v tuto chvíli nevíme, jaký bude mít derby průběh, ale Black Canyon má tu výhodu, že si to případně může odvodit. Stejně tak ale může jít na pozici, to by pro něj skoro bylo lepší. Když se někdo zhostí tempa, my budeme jenom rádi. Každopádně si myslím, že od Velké červnové ceny šel s formou ještě nahoru a je v pořádku. Teď uvidíme, co předvedou ostatní. Otazníkem samozřejmě zůstává, jak si poradí s případnou skrumáží nebo kolizí. Zároveň poběžíme na tvrdší dráze, což pro nás není úplně ideální. Je to těžký velký kůň, který se nejlépe cítí na měkku."

Trenérova slova o tom, že Black Canyon podle všeho není kůň, který by vyloženě musel jít ze špice, (ba možná naopak) mimoděk potvrzuje i v Německu působící žokej Filip Minařík. Toho se zápisník zeptal, jaký vlastně byl hřebcův otec Manduro. "Neskutečný dostihový kůň se vším všudy. Muselo se s ním čekat na pozici, zároveň se s ním člověk nesměl dostat moc brzy dopředu, pak považoval dostih za vyhraný a začal se dívat kolem sebe..."

Tendenci rozhlížet se v dostihu má i samotný Black Canyon, ale jeho stálý jezdec Petr Foret s ním tráví hodně času a je na tyto věci připraven. Black Canyon stíhá pozorovat své okolí i během tréninku. "Jeho povahu trochu prozrazuje to jeho ,vytřeštěné bílé oko'. Nové věci si musí vždy pořádně prohlédnout, občas trochu panikaří a pořád se všemu diví. Na veškerou manipulaci je hrozně hodný a mazel, naprosto bezproblémový kůň. Navíc hrozně rád žere. Pokaždé, když do jeho boxu přijdeme s kýblem, nadšeně řehtá a vítá nás," poznamenává ošetřovatelka Eva Kopečná, která Black Canyona vodí do dostihů.

Přímé srovnání všech tří až v neděli

Black Canyon půjde navzdory vyrovnanosti letošní tříleté špičky do derby jako horký favorit. Na tom se zápisník shoduje s veřejným míněním. Nejde ani tak o hřebcův čistý štít po čtyřech startech nebo suverénnost vítězství v posledním trialu před derby. Víc než papírová forma jsou tady ve hře těžko měřitelné faktory jako obrovská lehkost jeho cvalové akce, flegmatičnost a záblesky brilantnosti, které v některých fázích svých dostihů předváděl.

Teď jde o to, jak tento potenciál prodat v neděli. Stáj Pegas se dušuje, že týmovou taktiku nechystá. "Nejdeme do derby s tím, že by jeden z naší trojice měl vodit ostatním, protože všichni tři jsou kvalitní a pokud budou mít dobrý průběh, můžou bojovat o nejvyšší příčky. Osobně si myslím, že máme ve stáji ještě další koně, kteří dokázali v derby udělat dobrý výsledek - Gold Evasive, byť o jeho vytrvalosti nejsme přesvědčeni, a hlavně Polyanta. Ta svou velkou třídu naposled demonstrovala umístěním ve Francii a myslím si, že by za určitých okolností dokázala hřebcům konkurovat. Ovšem pět koní v derby by už asi bylo příliš..." konstatuje Török.

Mimochodem - poslední práci šel Black Canyon jako obvykle s Felixem. "My tady chodíme práce po dvou, takže to absolvovali jako vždycky. Noble Cliffs šel trochu jinou cestou, protože neměl dostih v nohou, tak musel trochu víc pracovat. Nemám tedy mezi nimi třemi přímé srovnání z práce, ale nijak mě to netrápí. Uvidíme v neděli!"