Nikas přijde o vítězství, ne o kredit. Dostihový řád ale platí dál

Foto: Václav Volf

Když loni v říjnu hnědák Nikas s žokejem Markem Stromským proběhl vítězně cílem Velké pardubické v novém časovém rekordu, mnozí lidé na dostihové scéně v tom viděli jakési podobenství, že spravedlnost není slepá. Stromskému – jednomu z nejpopulárnějších překážkových žokejů v zemi – vítězství ve slavném dostihu dlouho a krutě unikalo, a to samé se dá říci také o zkušeném trenérovi Stanislavu Popelkovi. Životní triumf se však po měsíci změnil v obrovskou hořkost – v Nikasově dopingovém vzorku byly nalezeny stopy kofeinu a theobrominu. Od úterního zveřejnění analýzy vzorku B je potvrzeno, že v Nikasově těle zakázané látky skutečně byly, a přestože povolená hranice byla překročena jen nepatrně, Nikase podle dostihového řádu čeká diskvalifikace.


Obrovská sportovní tragédie nejen pro čtyřicátníka Stromského, který jako jezdec nemá s porušením pravidel nic společného, ale také pro Popelku. Muže s velkým profesním kreditem, lámajícího si poslední dva měsíce hlavu, jak a kde došlo v jeho stáji k pochybení. Experti včetně šéfa antidopingové komise Jockey Clubu ČR se totiž vzácně shodují na tom, že se nejedná o klasický doping za účelem ovlivnění výkonu koně, ale nejspíš o stájí nezaviněnou kontaminaci krmení. Podobnou kauzu v minulosti zažilo několik renomovaných evropských trenérů včetně Sira Michaela Stouta, jehož klisna Estimate v barvách britské královny Alžběty II. přišla o druhé místo v Ascot Gold Cupu kvůli dopingovému nálezu. Jak se později ukázalo, stejný problém mělo více stájí a stopa nakonec vedla ke kontaminované šarži krmiva. Stoute a královnina stáj se dočkali morální satisfakce a potvrzení čistého štítu, nicméně o cenný výsledek v duchu pravidel přišli.

S takovým scénářem je smířen i Popelka, který v úterý spolu s Nikasovým majitelem Petrem Kupkou v sobě nalezli sílu, aby předstoupili před novináře se sympaticky osobním prohlášením. Oba na okraj tiskové konference v pražském hotelu Paříž přiznali, že počítají s diskvalifikací, chtějí však očistit svou pověst podobně jako zmiňovaní britští trenéři a stále jen těžko dokáží uvěřit, co v posledních týdnech prožili. Dosavadní analýzy v Popelkově centrále Srdéčko na Olomoucku podle nich ukázaly, že také zde bylo zdrojem potíží krmivo. Majitel s trenérem proto chtějí vyvodit právní důsledky vůči výrobci.

Otazníků kolem případu však není málo a vůbec není jisté, zda se je podaří uspokojivě zodpovědět ať už soudu, nebo komukoli jinému. Na zmiňovanou kontaminaci krmiva ukazuje skutečnost, že kromě Nikase byl na stejné látky pozitivně testován také další kůň z Popelkova tréninku Čáriray. Deset dní před startem se však Nikas podrobil testu v rámci "přepadových" prohlídek účastníků Velké pardubické a tehdy byl jeho vzorek negativní. Záhadou je také skutečnost, že zakázané látky jsou hned dvě – kromě analýzou vzorku B potvrzené zvýšené hodnoty theobrominu se jednalo ještě o kofein, u něhož panuje v dostihovém sportu nulová tolerance, a tudíž nebyl podroben kvantitativní analýze.

Problematika dopingu v dostizích má oproti sportu lidí svá specifika. Spíše než o dopingu je v těchto případech na místě mluvit o přítomnosti zakázaných látek. Častější než klasický doping za účelem ovlivnění výkonu jsou totiž různé nezáměrné kontaminace krmení nebo prostředí. Mnozí trenéři se "off record" shodují, že podobné situace jsou jejich noční můrou – koně se opakovaně přesouvají ze svých domovských stájí do dočasného ustájení na závodištích a na řadě tuzemských i zahraničních drah není pro nepovolané až tak složité proniknout alespoň na okamžik do bezprostřední blízkosti koní. Primárním úkolem Jockey Clubu však v takových kauzách není rozhodování, zda došlo k záměrnému podání či nikoli – bdí především nad dodržováním pravidel a postihuje prohřešky vůči mezinárodně platnému seznamu zakázaných látek.

Tuzemský dostihový sport za poslední rok zažil obě varianty takového pochybení. Protipólem kauzy Nikas, kde mělo dojít k nezáměrné kontaminaci, je výrazně méně medializovaný případ klisny Sky Arrow. Pětiletá hnědka měla na sklonku léta při vítězství v severočeském Mostě pozitivní test na furosemid a clenbuterol. Pořádková komise Jockey Clubu došla k závěru, že zmíněné látky byly s největší pravděpodobností podány za účelem ovlivnění výkonu koně. Trenér byl potrestán odnětím licence na deset měsíců, startovat nesmí ani samotná klisna, která je mezitím nabízena k prodeji na internetovém bazaru. Kauzy Nikas a Sky Arrow se tedy zásadně liší, ale zatímco hnědka startovala v bezvýznamném dostihu, valachova kauza se odehrála v nejpopulárnější české steeplechase, a tak okupuje titulní strany. Obrovský kapitál, který Velká pardubická pro celé odvětví představuje, se v tomto případě obrátil proti jeho aktérům.

Zatímco ještě v listopadu byl Jockey Club zjevně zaskočen rychlostí mediálního sdělení a trváním na platných řádech a lhůtách se dostal do těžké informační defenzívy, analýzu vzorku B zvládl dostihový sport bezchybně a na úrovni. Oficiální tiskovou konferencí zamezil spekulacím a různým konspiračním teoriím, navíc se mu podařilo udržet profesionální a věcný tón. To by mělo ve výsledku pomoci také Popelkovi a Kupkovi. Stromského se chystaná snaha o očištění u soudu netýká, případ však na něj dopadl zvlášť nelítostně a v tuto chvíli není jasné, zda v příští sezóně bude vůbec chtít pokračovat v jezdecké kariéře.

Za daných okolností je dobrou zprávou, že nedošlo k žádnému honu na čarodějnice. Nikasův realizační tým se mezi dostihovými příznivci naopak těší velké podpoře a sympatiím. Mnozí uživatelé na sociálních sítích dokonce volají po zachování původního výsledku a případné změně pravidel, která by to umožnila. Jak je na internetu zvykem, vznikla i petice na Nikasovu podporu. "Komu není osud Marka Stromského a Nikase lhostejný, podepište prosím tuto petici a pomozte tak změnit rozhodnutí dostihového spolku o jeho diskvalifikaci! Čím více nás bude, tím větší šance je na úspěch! Marek Stromský si takové rozhodnutí nezaslouží," píší autoři, jejichž iniciativa za úterní večer nasbírala přes 1200 virtuálních podpisů.

Tady však dochází k zásadnímu nedorozumění. Dostihy, jako obecně každé sportovní a výkonnostní odvětví, podléhají pevně daným pravidlům, která lze těžko svévolně měnit jen na základě osobních sympatií ke konkrétním aktérům. Velká pardubická ani jakýkoli jiný dostih prostě není koncertem na přání a nejde v nich o spravedlnost ani zásluhy. Vítězí prostě ten, kdo jako první proběhne bez porušení pravidel cílem - a tak to má zůstat dál.

(napsáno pro Aktuálně.cz)