Fotoblog VV: Příběhy z deště a tmy. Dvacetkrát 127. Velká pardubická

Foto: Václav Volf

O Velké pardubické bylo v uplynulých dnech napsáno snad už úplně všechno. Sám jsem slavné vítězství No Time To Lose a Jana Kratochvíla, ale i některé další aspekty našeho nejslavnějšího dostihu vylíčil na Aktuálně.cz. Jednu věc jsem si ale schoval pro zápisník, a to fotoreportáž svého dlouholetého kamaráda a spolupracovníka Václava Volfa. Na rozdíl ode mě je Vašek odkojený pardubickými překážkami, druhou říjnovou neděli naposledy chyběl v roce 1984. Jako fotograf zachycuje Velkou pardubickou nepřetržitě 27 let, má tedy trávu i oranici kolem Cvrčkova skrz naskrz prochozené. Zatímco jezdci dostávají před "Velkou" ordre od trenérů, fotografové si ho každoročně musí vymyslet sami. Zvolit správnou strategii, které překážky během zhruba devíti minut dostihu zachytit, vyžaduje dobrý odhad a zkušenost, zbytek je boj s časem. A tentokrát také s deštěm, bahnem a šerem... Zápisník vybírá dvacet záběrů z nejdramatičtější Velké pardubické posledních let.

Risk of Thunder: Rekordman z Punchestownu, který oživil cross-country

Foto: JJ Clark

Následující text vyšel 4. února v renomovaném německém newsletteru Turf Times. Napsali jsme ho spolu s Catrin Nack z Hamburku, a třebaže je to jen malá vzpomínka dvou dostihových příznivců na jednoho obdivuhodného koně, možná najde své čtenáře i u nás. Proto s povolením vydavatele a spoluautorky vkládám českou verzi.

Disciplína cross country v minulých dnech přišla o jednu ze svých veličin. Ve věku 27 let podlehl v irském hřebčíně Martinstown srdečnímu kolapsu hnědák Risk Of Thunder. Jméno, které v západní Evropě znají zřejmě jen dlouholetí a nadšení překážkoví fanoušci, a přesto byl "Risky", jak mu doma s láskou říkali, koňský hrdina. Irské noviny dokonce mluví o legendě. Pokud byla Quevega "Queen of Cheltenham", tak Risk of Thunder musí být uznáván jako "King of Punchestown". A pokud zajdeme ještě dál, není vůbec od věci vyslovovat jeho jméno jedním dechem s Red Rumem. Jestliže tento svého času udělal tolik pro obnovení popularity Velké národní, byl to právě Risk of Thunder, kdo podobným způsobem a skoro sám zpopularizoval na ostrovech dostihy cross-country.

Nikas přijde o vítězství, ne o kredit. Dostihový řád ale platí dál

Foto: Václav Volf

Když loni v říjnu hnědák Nikas s žokejem Markem Stromským proběhl vítězně cílem Velké pardubické v novém časovém rekordu, mnozí lidé na dostihové scéně v tom viděli jakési podobenství, že spravedlnost není slepá. Stromskému – jednomu z nejpopulárnějších překážkových žokejů v zemi – vítězství ve slavném dostihu dlouho a krutě unikalo, a to samé se dá říci také o zkušeném trenérovi Stanislavu Popelkovi. Životní triumf se však po měsíci změnil v obrovskou hořkost – v Nikasově dopingovém vzorku byly nalezeny stopy kofeinu a theobrominu. Od úterního zveřejnění analýzy vzorku B je potvrzeno, že v Nikasově těle zakázané látky skutečně byly, a přestože povolená hranice byla překročena jen nepatrně, Nikase podle dostihového řádu čeká diskvalifikace.

Momenty: Velký den věčného smolaře

Foto: Václav Volf

Foto: Václav Volf

Foto: Václav Volf

Mediální zkratky sice mají nicotnou trvanlivost, ale pokud jde o Marka Stromského, zdálo se, že mu je nálepka smolaře a "pechvogela" navždy souzena. Jednačtyřicetiletý žokej ze Štěpánkovic už vyhrál celou řadu velkých dostihů,  ale jeho bilance ve Velké pardubické působila dojmem, že i kdyby si  snad sedl na Železníka kříženého s Korokem, osud by si stejně našel nějaký důvod, proč nemá zvítězit. Neúprosná logika posledních let se definitivně prolomila až v neděli, kdy Stromský projel vítězně cílem 125. Velké pardubické s podceňovaným Nikasem z tréninku Stanislava Popelky. Vztyčil se ve třmenech, pokřižoval se a začal slavit vítězství, ve které už pomalu přestával doufat. Po doběhu ho věnoval své manželce a štěpánkovickému faráři Alfrédu Volnému. "Pan farář mi řekl, že mi to letos vyjde. A manželka mi radila, ať ještě počkám, když jsem chtěl skončit s ježděním," vysvětloval šťastný Stromský. Nikas časem 8:55,29 stanovil nový časový rekord a stal se po bělce Sixteen teprve druhým koněm, který běžel Velkou pardubickou pod devět minut, nepočítáme-li žokejova diskvalifikovaného životního koně Amant Grise. Krásný příběh vítězů však nemění nic na tom, že jsme viděli dostih plný kolizí a zbytečných pádů. Jestliže se před 125. ročníkem Velké intenzivně mluvilo o tom, že má najít nové hvězdy pro budoucnost, hledání bylo úspěšné jen napůl. Velkým příslibem je skvěle běžící Ribelino a je třeba počítat i se Zarifem, Universe Of Gracie, Rabbit Wellem či Lorainem. Jak velký je hvězdný potenciál této sestavy, se však teprve ukáže. Další podrobnosti o průběhu Velké najdete v referátu pro Aktuálně.cz - ZDE.

Výzva jménem Rabbit Well. Váňova cesta do hlubin koňské duše

Foto: Václav Volf

Skupina koní a jezdců už mizela v dáli, ale jedna dvojice se ani nehnula. Znovu a znovu se žokej Josef Bartoš snažil navést ryzáka s výraznou lysinou na zkušební skok, ale všechny pokusy selhávaly. Někdejší vítěz Zlatého poháru Rabbit Well, jehož nadějnou kariéru dávno zastínila extempore v blízkosti startérova praporku, toho dne usoudil, že nemá smysl ani dorazit na start. Bartoš postupným manévrováním skončil v lesíku uprostřed závodiště a tam nakonec rezignovaně odsedlal. Kdesi na tribuně mezitím majitel Zdeněk Jandejsek vztekle mávl rukou a usoudil, že jméno Rabbit Well už nikdy nechce slyšet. Psal se 8. květen 2013 a zdálo se, že právě končí příběh další vyhaslé naděje. Zatímco se sedmiletý ryzák spokojeně vracel do stáje, upřeně ho sledovali dva muži, kteří se rozhodli, že to tak nenechají. Jedním z nich byl valachův stávající trenér František Zobal a tím druhým budoucí opatrovatel Josef Váňa. O dva roky později je Rabbit Well favoritem 125. Velké pardubické s Českou pojišťovnou. "Složitých koní běhá na světě plno, ale přímo takového jako je on, co spojuje takovou třídu a svéhlavost, potkáte málokdy..." říká Josef Váňa a potutelně se usmívá. On i jeho tým za poslední dva roky vložili do Rabbit Wella víc práce než do většiny jiných koní. Teď je na čase vybrat zisky - a mnohonásobný vítěz Velké pardubické si nemůže být o nic jistější než jeho předchůdci, že se to v den D podaří.