 |
| Foto: Jan Schejbal |
Bojovali spolu půlku cílové roviny a nedarovali si ani metr. Nakonec byla domácí hnědka Blessed Kiss v 98. CPI PG Českém derby o krk šťastnější než německý host Poldi's Liebling. V dostihu, který byl před startem považován za jedno z nejotevřenějších derby posledních let, se nakonec na prvních dvou místech seřadili nejlepší koně v poli. Svěřenkyně trenéra Igora Endaltseva se stala čtrnáctou úspěšnou klisnou v historii modré stuhy a také padesátým vítězem derby připravovaným přímo ve Velké Chuchli. Po loňském šoku 50:1 jménem Joseph se tentokrát vyplácelo na vítězku podobně lákavých 30:1. Letošní derby však mělo i svou temnou stránku. Po dalším ročníku plném strkanic a nebezpečných kolizí už nelze popřít, že si největší klasický dostih zadělává na vážný problém. Pokud elitní stáje a jejich jezdci do budoucna svůj přístup k němu nepřehodnotí, můžeme se při troše smůly dočkat podobného dne jako bylo Lakmusovo derby 1974. Což snad nikdo nechce.
Bývají to magické okamžiky. Vítěz derby se vrací před tribunu, lidé v hledišti mu připravují bouřlivé ovace a správce závodiště přichází s vavřínovým věncem, ozdobeným modrou stuhou. V tu chvíli jsou zapomenuty všechny prognózy, útrapy zúčastněných i předstartovní nejistota. Nejinak tomu bylo v případě Blessed Kiss, která se odmítla nechat dekorovat věncem a publikum ji vyprovodilo k odsedlání o to srdečnějším potleskem. Pro České derby 2018 ale byla mnohem charakterističtější jiná scéna, která se odehrála prakticky ve stejné chvíli, ale mimo dohled diváků. Chuchelská vážnice už byla dějištěm mnoha vypjatých debat po všemožných poškozeních a nedorozuměních, ale jen málokdy předtím se žokejové vraceli po vrcholu sezóny v tak vypjaté atmosféře jako v neděli podvečer.
Rozčilené výměny názorů, které neměly daleko ke rvačce, přitom nebyly namířeny proti jedinému viníkovi. Mnohem spíš se vážnice otřásala kolektivním hněvem, vzájemným obviňováním a znechucením z nepodařeného průběhu dostihu. Někteří žokejové zuřivě mrštili svým sedlem do rohu a snažili se bleskově zmizet v šatně, další ostře diskutovali před váhou, jiní frustrovaně seděli v rohu. Záznam dostihu provázely zuřivé gestikulace, nadávky a kroucení hlavou. A zdaleka tentokrát nešlo jen o obávaný první oblouk.
"Z mého pohledu to byl šílený, bláznivý dostih. V prvním oblouku se řítila spousta koní bez kontroly. Všichni si teď stěžovali jeden na druhého. Z mého pohledu absolutně neprofesionální dostih, jako když jedou Tataři ve stepi," hledal slova trojnásobný šampión Jan Rája. "Ještě bych pochopil, že dojde k nějakým kolizím u internátu, ale na druhé straně už to přece musí vypadat jinak. Mezi osmnáctkou a šestnáctkou na sebe jezdci stále řvali. U nás chybí ta rutina: tady mám místo, na něm sedím a až se to začne rozjíždět, začnu něco dělat... To v Česku chybí. Všichni mají nervy na pochodu a řeší situace v dostihu zbrkle, což je škoda," dodal další ze zkušených žokejů Jiří Palík.
Podobně mluvil i Jiří Chaloupka: "Spolu s Jirkou Palíkem jsme ze zadních pozic pozorovali, co se to před námi děje. Po startu jsem krátce uvažoval, zda se nedostat někam víc dopředu, ale hned jsem si to rozmyslel. Viděl jsem, že by mě srazili, tak jsem je radši pustil před sebe."
Pro pravidelné čtenáře zápisníku to není žádné překvapení. V souvislosti s průběhem derby jsem v minulosti už psal o kulečníkové partii, šíbování vagónů a padly i mnohé další příměry. Čím zajímavěji se České derby v posledních letech jeví papírově, tím ošklivější průběh pak diváci musí sledovat na dráze. Nebezpečných situací přibývá a opakují se s takovou pravidelností, že to už nelze označit za pouhou shodu okolností. A bylo by chybou to přehlížet.
Co je hlavní příčinou? Mnozí pozorovatelé v neděli večer mluvili o přemíře adrenalinu v šestnáctičlenném poli, ale nelze vše svádět jen na zúčastněné jezdce. Podle názoru zápisníku je problém širší. České derby je v současné době se svou dotací 2,5 milionu korun jedním ze dvou rovinových vrcholů sezóny, tím druhým je zářijový Evropský pohár žokejů. Pokud jde o prestiž a finanční lukrativnost, veškeré zbylé události sezóny následují za těmito dvěma mítinky v uctivém odstupu. Specifikem derby je navíc fakt, že je nejspíš jediným tuzemským dostihem, kvůli němuž majitelé pravidelně pořizují drahé akvizice v zahraničí. Pokud k tomu přidáme horečný boj o dostatečně vysoké handicapové známky během jara, výsledkem je tak enormní dávka emocí na všech stranách, jakou kromě derby vyvolává snad už jen Velká pardubická. A kterou přímí aktéři chvílemi už nemají pod kontrolou.
"V dnešní době majitelé vyvíjejí na jezdce obrovský tlak. Každý má sedět na třetí, čtvrté pozici a ti kvalitní koně jsou natočení," souhlasí trenér Dalibor Török. "Top žokejové, kteří sedí na nejlepších tříletých koních v zemi, by měli udělat regulérní dostih. Je jasné, že v prvním oblouku bude boj o pozice, ale pak by si za sebou měli posedat, udělat regulérní tempo a rozdat si to v cílové rovině. Jenže oni tam vlítnou, pak zase začnou brát zpátky. Najednou to nejde, pak se to zastaví, vpředu koně pulují - a už je tam karambol. V takové situaci není řešením ani zkusit jít ze špice, jakmile totiž jezdec vedoucího koně chce vzít trochu zpátky, ti za ním ho přejedou zezadu. Jediná šance je sednout si hodně dozadu a čekat, jako to dělá třeba Jirka Chaloupka. Ale pak zase člověk riskuje, že potrvá déle, než najde v cílové rovině pozici k útoku a chytat ty třídové koně zezadu je pak těžké... Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale mnoho nechybělo. Přitom ta cílová rovina je dost široká na to, aby se tam všichni pohodlně vešli, když se roztáhnou po celé dráze..."
Viděno touto optikou může ke korektnějšímu průběhu svou troškou přispět kdekdo. Jezdci, kteří navzdory veškerému tlaku zachovají po otevření startovacích boxů chladnou hlavu. A to i pod vlivem zkušených osobností mezi nimi, jež si v šatně před dostihem vezmou slovo a ti mladší zase akceptují jejich autoritu. Stáje investující více času a úsilí na lepší promyšlení taktického plánu a rezignující na věčnou tuzemskou improvizaci. Osvícení trenéři tlumící napětí uvnitř stájí a odklánějící tlak od svých jezdců. Rozhodčí nejen pokutující ex post prohřešky na dráze, ale také předem vysílající signál o korektním průběhu dostihů jako nejvyšší prioritě dne. A v neposlední řadě promyšlení a případná revize stávající logiky jarních trialů tak, aby se i na této cestě odbourala aspoň část zbytečného tlaku na stáje.
V sázce není málo. Derby si musí i do budoucna udržet svůj status výkladní skříně. Bez zlepšení jeho sportovní kvality lze jen stěží uvažovat o dalším růstu prestiže tuzemských dostihů. Ať už směrem do zahraničí, ale i před laickou veřejností.
Což mimoděk potvrdil společenský rámec nedělního odpoledne. V ochozech se nenacházel jen třetí nejbohatší Čech Radovan Vítek s manželkou Marií, kteří se poprvé veřejně prezentovali jako noví majitelé závodiště, a početně zastoupený management sponzorské firmy CPI PG. Na České derby přijela skupina britských turfmanů a bývalých žokejů vedená Garym Hindem a Paulem Edderym, v chuchelském zázemí bylo možné potkat bývalého šéfa irské asociace chovatelů a bloodstock agenta Tonyho Watkinse nebo člena vedení ruského turfu Jevgenije Kapuševa.
V osobě Andrease Wöhlera byl navíc přítomen aktuálně zřejmě nejrespektovanější německý trenér, zvyklý sbírat úspěchy od Ascotu po Melbourne. A spolu s ním se v Chuchli objevil také trojnásobný šampión Bauyržan Murzabajev, kvůli trestu netradičně v civilu.
V roli favorita 40:10 sázející nakonec vyslali vítěze Starohájskeho kritéria Thisisthekey (Authorized), který se v paddocku prezentoval výrazně nervóznějším projevem než minule a navzdory ucpaným uším působil hodně nabuzeným dojmem. Mnoho příznivců našel také vítěz Velké červnové ceny Saul (Champs Elysees). S podivem bylo, že se výrazněji nepohnul kurs německého Poldi's Lieblinga (Tai Chi), který setrval na úrovni 50:10 jako třetí šance dostihu. Zde evidentně zaúřadovala nedůvěra vzhledem k absenci letošních startů, drobný ryzák přitom vypadal výborně a byl jedním z nejklidnějších koní v paddocku. Třebaže v posledních dnech nakonec tolik nepršelo, trenér Wöhler byl s výslednou pružnou dráhou na hodnotě 3,8 spokojen.
Dobrý dojem zanechali také Carmella (Campanologist), Cape Freedom (Cape Cross) či Mon Cheri (Makfi), který opět pořehtával po svých soupeřích. Několikrát mu odpověděl francouzský Dragon (Planteur), narostlý a přitom poměrně subtilní hřebec. S přibývajícím časem v paddocku začal být stále nespokojenější King Heart (Nathaniel), jehož nervovému ustrojení příliš nedodala ani slavnostní přehlídka. To ale zřejmě nikomu z nás, neboť závodiště nechalo nejlepším tříletým hřebcům a klisnám zahrát Radeckého pochod v dechovkové úpravě.
Z boxů nejlépe odskočili Golden Alighieri (Durante Alighieri), Poldi's Liebling, Black Bard (Big Bad Bob) a Saul, ve vnitřní stopě se okamžitě ocitli blízko špice také hektický Thisisthekey a Darkolva (Dark Angel). Naopak vzadu začínali Cape Freedom, Forever Dry (Jukebox Jury) a také tempař King Heart, kterého se Jarovi Línkovi v souladu s ordre podařilo na startu ukázkově přidržet a hned si začal hledat vnitřní stopu na chvostu pole.
Sotva se koně poprvé dostali k cílové podkově, začala většina jezdců vydatně brzdit a tím předznamenala věci příští. Do prvního oblouku nabíhaly vedle sebe dvě velké a do šíře roztažené hradby koní. Což mělo za následek, že se většina aktérů v kritickém místě ocitla bez toho, aby kolem sebe měla byť jen píď volného prostoru. Souběžně s bržděním navíc mnozí začali měnit stopu. To se samozřejmě ukázalo jako problém. Začalo docházet k prvním kontaktům a více jezdců v této situaci působilo dojmem, že nemá své svěřence plně pod kontrolou. Doplatili na to hlavně jezdci uprostřed balíku, kteří neměli valné možnosti vyhnout se výsledným kolizím.
Řešením by bylo zrychlení, jenže ani u internátu se tempo výrazněji nezvýšilo. Na špici se Jan Verner na Golden Alighierim snažil dál brzdit a čelil problémům s vytočením oblouku, těsně za ním se neméně chtivý Thisisthekey pral s Ingrid Janáčkovou Koplíkovou. Z koní v první vlně měl relativně největší klid třetí Poldi's Liebling pod soustředěně působícím Eddym Hardouinem, ale už délku za ním se to hemžilo srážkami. Bejsim Ferhanov nedokázal úplně držet Saula a ke konci oblouku se dostal do kontaktu s Dragonem. Právě v těch chvílích hnědák zřejmě utrpěl zranění zadní nohy, které ho vyřadilo z další fáze dostihu.
Už v oblouku se někteří koně začali zezadu tlačit na střed pole. Zejména King Heart, který už u internátu opticky vyhrával souboj s tak silným žokejem jako je Jaro Línek a vnitřní stopou postoupil až někam k sedmému, osmému místu. V jedné chvíli se prostor v zadní části pole zúžil tak dramaticky, že divák i při pohledu volným okem musel trnout, zda se něco ošklivého nepřihodí. Na protilehlou rovinu vbíhalo pole poměrně roztažené a lehce se začalo zrychlovat, ale stále ne natolik, aby to vedlo k uklidnění situace. Zadní koně byli v této fázi rychlejší než ti před nimi, což vedlo opět ke kolizím. V neklidném středu dál válčil King Heart, který spolu se Saulem výrazně komplikoval situaci prostorně cválajícímu Dragonovi. Jezdec francouzského koně Petr Foret se v jedné chvíli musel zaklonit dozadu a korigovat dráhu svého hřebce, aby se nedostal do ještě větších problémů.
Zcela ušetřeni turbulencí v této fázi zůstali pouze Mon Cheri, na němž Jiří Chaloupka dobře využil boxu číslo 2, dále Cape Freedom, Blessed Kiss (Kentucky Dynamite), Oriental Glory (Soldier Hollow) a Forever Dry - tedy koně cválající na samém konci pole.
U mezníku 1600 metrů razantně přešel na špici kolizemi již notně "obouchaný" Black Bard, který měl spolu s Janem Rájou všeho už dost, a vzdálil se poli zhruba o délku. Za ním cválali Poldi's Liebling, Golden Alighieri, Dragon a Saul. Konečně se zrychlilo, ale už v lahovickém oblouku se tlačenice mezi vedoucím Black Bardem a posledním Mon Cherim opět zhustila do necelých deseti délek. Do cílové roviny tudíž točila stejně neproniknutelná hradba jako do prvního oblouku. Někteří jako King Heart, Top One (Mikhail Glinka), Cape Freedom a Blessed Kiss v této fázi neváhali výrazně obíhat.
Přesto se pole v cílové rovině neroztáhlo po celé šíři dráhy a 400 metrů před cílem došlo k poslední velké kolizi tohoto derby. Vedle bariéry bylo vedle sebe nalepeno sedm koní a když zvenčí jdoucí Blessed Kiss zavelela k finiši, začal se těsný prostor povážlivě zužovat. Kolize dominovým efektem dorazila k bělouši Darkolvovi, jehož ostřílený žokej Jimmy Quinn nechtěl soupeřům darovat ani metr, a narazil do Thisisthekey. Sázkový favorit se během zlomku vteřiny dostal do sevření mezi Darkolvu a u bariéry cválajícího Res Judicatu (Jukebox Jury), který byl takřka hokejovým způsobem přimáčknut na bariéru. Thisisthekey to odmrštilo jako míček a dostih pro něj skončil, kolize se dotkla i končícího Golden Alighieriho.
V těch chvílích se Poldi's Liebling dostal před vedoucího Black Barda a sahal po vítězství. To už ale velkými cvalovými skoky zrychlovala i Blessed Kiss, jejíž žokej Vladimir Panov byl za svůj podíl na zmíněné skrumáži potrestán sankcí 1000 korun. Před distancí svěřenkyně Igora Endaltseva vypadala jako vítězka, ale Poldi's Liebling se odmítal vzdát, a tak spolu bojovali až téměř do cíle. Nikdo jiný už do souboje o vítězství nepromluvil, ve prospěch Blessed Kiss nakonec rozhodl pouhý krk.
Dvě délky za nimi finišoval třetí Mon Cheri před Carmellou, za níž zela více než třídelková díra ke koním zapleteným do kolize v cílové rovině. Nejlépe dopadl pátý Darkolva před Dragonem, poslední dotaci vybojoval Res Judicata. Čas 2:33,52 je výmluvným svědectvím hlavně o první polovině dostihu.
Blessed Kiss, po Glowingovi a Gontcharovi teprve třetí vítěz Českého derby z francouzského chovu, dokonale odčinila zklamání ze svého posledního startu v Longchamp. Jako jediný kůň registrovaný pro české starty se postarala o zatím největší úspěch ruského trenéra Igora Endaltseva. Momenty po doběhu, kdy si nervózní hnědka odmítla nechat nasadit věnec a Vladimir Panov se krátce ocitl na zemi, naznačily, jak moc vítězce prospělo, že tentokrát nikam nemusela cestovat. "Neskutečná klisna s obrovským odpichem a nádhernou cvalovou akcí," řekl po doběhu žokej Vladimir Panov. "Zaběhla skvěle. Upřímně řečeno, takhle to bylo naplánované. Směřovali jsme ji do derby od začátku sezóny. Samozřejmě jsem netvrdil, že na sto procent vyhraje, ale věřil jsem, že bude mezi nejlepšími," dodal Endaltsev.
Majitele klisny Yerbola Baizharkinova, který na poslední chvíli cestu do Prahy stornoval, zastupoval jeho bloodstock agent Andrej Ostapčuk. "Majitel měl zabukovaný let, ale kvůli zdravotním problémům nakonec do letadla nenasedl. Je to škoda a byl z toho smutný, ale možná to klisně nakonec přineslo štěstí. Jejím dalším startem bude Slovenské derby," řekl Ostapčuk.
Druhý Poldi's Liebling v oblouku u internátu ztratil podkovu a podobně jako více soupeřů se z dostihu vrátil "zagalupovaný". Jeho tým přesto neskrýval spokojenost. "Tohle jsou dostihy, ve kterých se nakonec vždycky jezdec musí rozhodnout sám podle konstelace a Eddy se rozhodl dobře. V dostihu nebylo tempo, tak si nachystal dobrou výchozí pozici. V cílové rovině vypadal už jako poražený kůň, ale bojoval jako lev. Přesně takhle ho známe z loňska, je to takový malinký srdcař," poznamenal po doběhu Andreas Wöhler. "S jeho dnešním výkonem můžeme být opravdu spokojení a ten start potřeboval, aby se posunul dál. Jestli všechno vyjde, za tři týdny poběží Slovenské derby. A proč jsme tady dnes běhali? S grupovým vítězem v této situaci nemáte moc možností, jak vstoupit do sezóny. Na úspěch v našich špičkových dostizích tříletých to nestačí, což jsme věděli, a tak bylo třeba hledat alternativy. Ve Francii by mohl jen do lepších dostihů, to jsme zatím nechtěli. Já jinak věřím, že někdy na podzim zvládne německé listed, ale musí to být na měkké dráze..."
Eddy Hardouin byl jedním z hrstky jezdců, kteří se po doběhu nezapojili do vřavy ve vážnici. "Bylo to pomalé, kůň mi trochu puloval, ale ne moc. Na takové začátky jsme ve Francii docela zvyklí. První oblouk jsme přežili, nedostali jsme se do problémů. V cílové rovině mi dobře zlepšil, ale vítězka prostě měla důraznější akceleraci. Ukázal bojovné srdce a nevzdal to, na měkčí dráze by vyhrál."
Třetímu Mon Cherimu se otevřel prostor asi v polovině cílové roviny a začal pomalu dotahovat, ale do boje o vítězství nezasáhl. Minul vesměs slábnoucí a kolizemi vyřazené soupeře. "V cílové rovině jsem projel dobře, stále jsem měl místo. Chvíli jsem si myslel, že se k těm dvěma přede mnou dostanu, ale běželi stále dál. Za třetí místo jsem rád, určitě mu více vyhovuje delší dostih. Jezdí se úplně jinak než na míli," konstatoval Jiří Chaloupka.
Výborně zaběhla Carmella, která se v závěru provlékla mezi Saulem a Dragonem. Právě včas, než kousek opodál došlo k popisované skrumáži. V posledních stovkách metrů byla jedním z hrstky zrychlujících koní. "Byl to hodně drsný dostih, hlavně v prvním oblouku se děly naprosto bláznivé věci. Moje klisna dokázala, že nemá s distancí problém. Je schopná na 2400 metrů i zvítězit a můžu jen spekulovat, kde bychom skončili, kdybychom začali útočit blíž k čelným koním. Klidně dnes mohla být i druhá, stáj má každopádně výbornou klisnu pro Oaks," hodnotil Jack Mitchell.
Pátý Darkolva odvedl dobrý standard. "Pomalejší a hodně ušmudlaný, drsný dostih," mávl ve vážnici rukou veterán Jimmy Quinn. "Schytali jsme po cestě pár ran a nějaký zvláštní klid nebyl ani na zadních pozicích. Myslím, že mého koně to po cestě trochu děsilo, ale zaběhl dobře. Má v sobě hodně rychlosti."
Šestý Dragon i sedmý Res Judicata byli v závěru už hodně poznamenaní přestálými kolizemi. Zejména v případě drobného Res Judicaty musí tým dotovanou příčku brát za daných okolností jako úspěch. "V cílové rovině jsem skoro ležel na bariéře, co k tomu říct? Stálo mě to tak dvě pozice. Chvíli se dostával na nohy, a pak se znovu ještě rozešel," popisoval žák David Liška své první derby.
King Heart se snažil v cílové rovině zrychlit, ale nedostal se přes osmé místo. Vzhledem k jeho hektičnosti se lze nyní už jen domýšlet, zda by nakonec přece jen nedopadl lépe, kdyby šel tradičně zepředu. "Jsem rád, že to mám za sebou. Chtěli jsme to zkusit zezadu, ale je fakt, že komunikace s tím koněm je katastrofální. Po dnešku jsem se rozhodl, že ho ze všeho škrtneme. Otevřou se dvířka boxů a je po všem. Na druhou stranu vím, že to je strašně dobrý kůň, dnes mi to potvrdil i Jaro Línek. Na to, jak puluje, to s nimi ještě zvládne seběhnout až domů, běžel vlastně dva dostihy. Končíme s klasickými dostihy, a dáme ho v klidu dokupy. Nechci mu urvat nohy ani srdce," řekl Radek Holčák.
Black Bard v posledních stovkách metrů prakticky zastavil. Jedenáctý Top One byl ježděný už při vbíhání do cílové roviny, kde ho dvakrát zavřeli soupeři, v závěru už výrazně ztrácel, stejně jako dvanáctý Oriental Glory. "Ten mě zklamal. Zkraje dostihu taky dostal ránu a jak je malý, tak se z toho těžko dostává. Věřil jsem, že má na dobrý výsledek, ale dnes to nebylo ono," hledal slova trenér Luboš Urbánek.
Vítěz posledního trialu Saul inkasoval při jedné ze srážek v prvním oblouku bolestivé zranění. "Bylo to pomalé, stále se na nás tlačili koně. Už v oblouku na mě zezadu skočili, přesekli mu nohu, pak už neměl chuť vůbec utíkat," vysvětloval Bejsim Ferhanov. "Ze zadní nohy mu stáhli deset centimetrů kůže až na šlachu, hodně posekanou má i druhou nohu. Kdyby mi někdo přesekl achillovku, taky nebudu utíkat. Je nutné to sešít a něco s tím udělat, je hodně potrhaný. Důležité je, aby se z toho vylízal a nedopadl jako Samanda Mandura ve Slušovicích," dodal František Vocásek.
Zklamáním bylo čtrnácté místo Cape Freedoma. "Kde jsem byl? Jel jsem tady do internátu, tam jsem si něco přečetl a pak jsem jel dál," hořce se usmíval Tomáš Lukášek. "Neměli jsme úplně nejšťastnější dostih, ale ani při lepším průběhu by to asi nestačilo. Bojoval bych maximálně o osmé místo. Buď ještě není dostatečně zralý, anebo nemá dost třídy. Vlastně ani nejsem moc zklamaný, protože když se potvrdí, že na to kůň nemá, tak to člověk musí akceptovat..."
Thisisthekey po kolizi 400 metrů před cílem doběhl předposlední a porazil jen nesčetné délky ztrácejícího Golden Alighieriho. "Na záznamu je vidět, že v cílové rovině Ingrid málem spadla. Bylo to pomalé, ale jak jsem jí říkal, aby se nenechala zavřít, tak na něj po startu možná trochu víc přitlačila. Je fakt, že dnes působil dojmem, jakoby se mu tady nelíbilo," přemítal Zdeno Koplík.
Bývají to magické okamžiky. Vítěz derby se vrací před tribunu, lidé v hledišti mu připravují bouřlivé ovace a správce závodiště přichází s vavřínovým věncem, ozdobeným modrou stuhou. V tu chvíli jsou zapomenuty všechny prognózy, útrapy zúčastněných i předstartovní nejistota. Nejinak tomu bylo v případě Blessed Kiss, která se odmítla nechat dekorovat věncem a publikum ji vyprovodilo k odsedlání o to srdečnějším potleskem. Pro České derby 2018 ale byla mnohem charakterističtější jiná scéna, která se odehrála prakticky ve stejné chvíli, ale mimo dohled diváků. Chuchelská vážnice už byla dějištěm mnoha vypjatých debat po všemožných poškozeních a nedorozuměních, ale jen málokdy předtím se žokejové vraceli po vrcholu sezóny v tak vypjaté atmosféře jako v neděli podvečer.
Rozčilené výměny názorů, které neměly daleko ke rvačce, přitom nebyly namířeny proti jedinému viníkovi. Mnohem spíš se vážnice otřásala kolektivním hněvem, vzájemným obviňováním a znechucením z nepodařeného průběhu dostihu. Někteří žokejové zuřivě mrštili svým sedlem do rohu a snažili se bleskově zmizet v šatně, další ostře diskutovali před váhou, jiní frustrovaně seděli v rohu. Záznam dostihu provázely zuřivé gestikulace, nadávky a kroucení hlavou. A zdaleka tentokrát nešlo jen o obávaný první oblouk.
"Z mého pohledu to byl šílený, bláznivý dostih. V prvním oblouku se řítila spousta koní bez kontroly. Všichni si teď stěžovali jeden na druhého. Z mého pohledu absolutně neprofesionální dostih, jako když jedou Tataři ve stepi," hledal slova trojnásobný šampión Jan Rája. "Ještě bych pochopil, že dojde k nějakým kolizím u internátu, ale na druhé straně už to přece musí vypadat jinak. Mezi osmnáctkou a šestnáctkou na sebe jezdci stále řvali. U nás chybí ta rutina: tady mám místo, na něm sedím a až se to začne rozjíždět, začnu něco dělat... To v Česku chybí. Všichni mají nervy na pochodu a řeší situace v dostihu zbrkle, což je škoda," dodal další ze zkušených žokejů Jiří Palík.
Podobně mluvil i Jiří Chaloupka: "Spolu s Jirkou Palíkem jsme ze zadních pozic pozorovali, co se to před námi děje. Po startu jsem krátce uvažoval, zda se nedostat někam víc dopředu, ale hned jsem si to rozmyslel. Viděl jsem, že by mě srazili, tak jsem je radši pustil před sebe."
 |
| Skupinové foto - tady bylo ještě všechno v pořádku. Foto: Jan Schejbal |
Odbržděný adrenalin na všech stranách
Pro pravidelné čtenáře zápisníku to není žádné překvapení. V souvislosti s průběhem derby jsem v minulosti už psal o kulečníkové partii, šíbování vagónů a padly i mnohé další příměry. Čím zajímavěji se České derby v posledních letech jeví papírově, tím ošklivější průběh pak diváci musí sledovat na dráze. Nebezpečných situací přibývá a opakují se s takovou pravidelností, že to už nelze označit za pouhou shodu okolností. A bylo by chybou to přehlížet.
Co je hlavní příčinou? Mnozí pozorovatelé v neděli večer mluvili o přemíře adrenalinu v šestnáctičlenném poli, ale nelze vše svádět jen na zúčastněné jezdce. Podle názoru zápisníku je problém širší. České derby je v současné době se svou dotací 2,5 milionu korun jedním ze dvou rovinových vrcholů sezóny, tím druhým je zářijový Evropský pohár žokejů. Pokud jde o prestiž a finanční lukrativnost, veškeré zbylé události sezóny následují za těmito dvěma mítinky v uctivém odstupu. Specifikem derby je navíc fakt, že je nejspíš jediným tuzemským dostihem, kvůli němuž majitelé pravidelně pořizují drahé akvizice v zahraničí. Pokud k tomu přidáme horečný boj o dostatečně vysoké handicapové známky během jara, výsledkem je tak enormní dávka emocí na všech stranách, jakou kromě derby vyvolává snad už jen Velká pardubická. A kterou přímí aktéři chvílemi už nemají pod kontrolou.
"V dnešní době majitelé vyvíjejí na jezdce obrovský tlak. Každý má sedět na třetí, čtvrté pozici a ti kvalitní koně jsou natočení," souhlasí trenér Dalibor Török. "Top žokejové, kteří sedí na nejlepších tříletých koních v zemi, by měli udělat regulérní dostih. Je jasné, že v prvním oblouku bude boj o pozice, ale pak by si za sebou měli posedat, udělat regulérní tempo a rozdat si to v cílové rovině. Jenže oni tam vlítnou, pak zase začnou brát zpátky. Najednou to nejde, pak se to zastaví, vpředu koně pulují - a už je tam karambol. V takové situaci není řešením ani zkusit jít ze špice, jakmile totiž jezdec vedoucího koně chce vzít trochu zpátky, ti za ním ho přejedou zezadu. Jediná šance je sednout si hodně dozadu a čekat, jako to dělá třeba Jirka Chaloupka. Ale pak zase člověk riskuje, že potrvá déle, než najde v cílové rovině pozici k útoku a chytat ty třídové koně zezadu je pak těžké... Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale mnoho nechybělo. Přitom ta cílová rovina je dost široká na to, aby se tam všichni pohodlně vešli, když se roztáhnou po celé dráze..."
Viděno touto optikou může ke korektnějšímu průběhu svou troškou přispět kdekdo. Jezdci, kteří navzdory veškerému tlaku zachovají po otevření startovacích boxů chladnou hlavu. A to i pod vlivem zkušených osobností mezi nimi, jež si v šatně před dostihem vezmou slovo a ti mladší zase akceptují jejich autoritu. Stáje investující více času a úsilí na lepší promyšlení taktického plánu a rezignující na věčnou tuzemskou improvizaci. Osvícení trenéři tlumící napětí uvnitř stájí a odklánějící tlak od svých jezdců. Rozhodčí nejen pokutující ex post prohřešky na dráze, ale také předem vysílající signál o korektním průběhu dostihů jako nejvyšší prioritě dne. A v neposlední řadě promyšlení a případná revize stávající logiky jarních trialů tak, aby se i na této cestě odbourala aspoň část zbytečného tlaku na stáje.
V sázce není málo. Derby si musí i do budoucna udržet svůj status výkladní skříně. Bez zlepšení jeho sportovní kvality lze jen stěží uvažovat o dalším růstu prestiže tuzemských dostihů. Ať už směrem do zahraničí, ale i před laickou veřejností.
Dojmy z paddocku
Což mimoděk potvrdil společenský rámec nedělního odpoledne. V ochozech se nenacházel jen třetí nejbohatší Čech Radovan Vítek s manželkou Marií, kteří se poprvé veřejně prezentovali jako noví majitelé závodiště, a početně zastoupený management sponzorské firmy CPI PG. Na České derby přijela skupina britských turfmanů a bývalých žokejů vedená Garym Hindem a Paulem Edderym, v chuchelském zázemí bylo možné potkat bývalého šéfa irské asociace chovatelů a bloodstock agenta Tonyho Watkinse nebo člena vedení ruského turfu Jevgenije Kapuševa.
V osobě Andrease Wöhlera byl navíc přítomen aktuálně zřejmě nejrespektovanější německý trenér, zvyklý sbírat úspěchy od Ascotu po Melbourne. A spolu s ním se v Chuchli objevil také trojnásobný šampión Bauyržan Murzabajev, kvůli trestu netradičně v civilu.
V roli favorita 40:10 sázející nakonec vyslali vítěze Starohájskeho kritéria Thisisthekey (Authorized), který se v paddocku prezentoval výrazně nervóznějším projevem než minule a navzdory ucpaným uším působil hodně nabuzeným dojmem. Mnoho příznivců našel také vítěz Velké červnové ceny Saul (Champs Elysees). S podivem bylo, že se výrazněji nepohnul kurs německého Poldi's Lieblinga (Tai Chi), který setrval na úrovni 50:10 jako třetí šance dostihu. Zde evidentně zaúřadovala nedůvěra vzhledem k absenci letošních startů, drobný ryzák přitom vypadal výborně a byl jedním z nejklidnějších koní v paddocku. Třebaže v posledních dnech nakonec tolik nepršelo, trenér Wöhler byl s výslednou pružnou dráhou na hodnotě 3,8 spokojen.
Dobrý dojem zanechali také Carmella (Campanologist), Cape Freedom (Cape Cross) či Mon Cheri (Makfi), který opět pořehtával po svých soupeřích. Několikrát mu odpověděl francouzský Dragon (Planteur), narostlý a přitom poměrně subtilní hřebec. S přibývajícím časem v paddocku začal být stále nespokojenější King Heart (Nathaniel), jehož nervovému ustrojení příliš nedodala ani slavnostní přehlídka. To ale zřejmě nikomu z nás, neboť závodiště nechalo nejlepším tříletým hřebcům a klisnám zahrát Radeckého pochod v dechovkové úpravě.
Historie jedné "rvačky"
 |
| Foto: Jan Schejbal |
Sotva se koně poprvé dostali k cílové podkově, začala většina jezdců vydatně brzdit a tím předznamenala věci příští. Do prvního oblouku nabíhaly vedle sebe dvě velké a do šíře roztažené hradby koní. Což mělo za následek, že se většina aktérů v kritickém místě ocitla bez toho, aby kolem sebe měla byť jen píď volného prostoru. Souběžně s bržděním navíc mnozí začali měnit stopu. To se samozřejmě ukázalo jako problém. Začalo docházet k prvním kontaktům a více jezdců v této situaci působilo dojmem, že nemá své svěřence plně pod kontrolou. Doplatili na to hlavně jezdci uprostřed balíku, kteří neměli valné možnosti vyhnout se výsledným kolizím.
Řešením by bylo zrychlení, jenže ani u internátu se tempo výrazněji nezvýšilo. Na špici se Jan Verner na Golden Alighierim snažil dál brzdit a čelil problémům s vytočením oblouku, těsně za ním se neméně chtivý Thisisthekey pral s Ingrid Janáčkovou Koplíkovou. Z koní v první vlně měl relativně největší klid třetí Poldi's Liebling pod soustředěně působícím Eddym Hardouinem, ale už délku za ním se to hemžilo srážkami. Bejsim Ferhanov nedokázal úplně držet Saula a ke konci oblouku se dostal do kontaktu s Dragonem. Právě v těch chvílích hnědák zřejmě utrpěl zranění zadní nohy, které ho vyřadilo z další fáze dostihu.
Už v oblouku se někteří koně začali zezadu tlačit na střed pole. Zejména King Heart, který už u internátu opticky vyhrával souboj s tak silným žokejem jako je Jaro Línek a vnitřní stopou postoupil až někam k sedmému, osmému místu. V jedné chvíli se prostor v zadní části pole zúžil tak dramaticky, že divák i při pohledu volným okem musel trnout, zda se něco ošklivého nepřihodí. Na protilehlou rovinu vbíhalo pole poměrně roztažené a lehce se začalo zrychlovat, ale stále ne natolik, aby to vedlo k uklidnění situace. Zadní koně byli v této fázi rychlejší než ti před nimi, což vedlo opět ke kolizím. V neklidném středu dál válčil King Heart, který spolu se Saulem výrazně komplikoval situaci prostorně cválajícímu Dragonovi. Jezdec francouzského koně Petr Foret se v jedné chvíli musel zaklonit dozadu a korigovat dráhu svého hřebce, aby se nedostal do ještě větších problémů.
Zcela ušetřeni turbulencí v této fázi zůstali pouze Mon Cheri, na němž Jiří Chaloupka dobře využil boxu číslo 2, dále Cape Freedom, Blessed Kiss (Kentucky Dynamite), Oriental Glory (Soldier Hollow) a Forever Dry - tedy koně cválající na samém konci pole.
O vítězství bojovala jen dvojice
U mezníku 1600 metrů razantně přešel na špici kolizemi již notně "obouchaný" Black Bard, který měl spolu s Janem Rájou všeho už dost, a vzdálil se poli zhruba o délku. Za ním cválali Poldi's Liebling, Golden Alighieri, Dragon a Saul. Konečně se zrychlilo, ale už v lahovickém oblouku se tlačenice mezi vedoucím Black Bardem a posledním Mon Cherim opět zhustila do necelých deseti délek. Do cílové roviny tudíž točila stejně neproniknutelná hradba jako do prvního oblouku. Někteří jako King Heart, Top One (Mikhail Glinka), Cape Freedom a Blessed Kiss v této fázi neváhali výrazně obíhat.
Přesto se pole v cílové rovině neroztáhlo po celé šíři dráhy a 400 metrů před cílem došlo k poslední velké kolizi tohoto derby. Vedle bariéry bylo vedle sebe nalepeno sedm koní a když zvenčí jdoucí Blessed Kiss zavelela k finiši, začal se těsný prostor povážlivě zužovat. Kolize dominovým efektem dorazila k bělouši Darkolvovi, jehož ostřílený žokej Jimmy Quinn nechtěl soupeřům darovat ani metr, a narazil do Thisisthekey. Sázkový favorit se během zlomku vteřiny dostal do sevření mezi Darkolvu a u bariéry cválajícího Res Judicatu (Jukebox Jury), který byl takřka hokejovým způsobem přimáčknut na bariéru. Thisisthekey to odmrštilo jako míček a dostih pro něj skončil, kolize se dotkla i končícího Golden Alighieriho.
 |
| Foto: Jan Schejbal |
V těch chvílích se Poldi's Liebling dostal před vedoucího Black Barda a sahal po vítězství. To už ale velkými cvalovými skoky zrychlovala i Blessed Kiss, jejíž žokej Vladimir Panov byl za svůj podíl na zmíněné skrumáži potrestán sankcí 1000 korun. Před distancí svěřenkyně Igora Endaltseva vypadala jako vítězka, ale Poldi's Liebling se odmítal vzdát, a tak spolu bojovali až téměř do cíle. Nikdo jiný už do souboje o vítězství nepromluvil, ve prospěch Blessed Kiss nakonec rozhodl pouhý krk.
Dvě délky za nimi finišoval třetí Mon Cheri před Carmellou, za níž zela více než třídelková díra ke koním zapleteným do kolize v cílové rovině. Nejlépe dopadl pátý Darkolva před Dragonem, poslední dotaci vybojoval Res Judicata. Čas 2:33,52 je výmluvným svědectvím hlavně o první polovině dostihu.
Hlasy těch nejlepších...
 |
| Foto: Jan Schejbal |
Majitele klisny Yerbola Baizharkinova, který na poslední chvíli cestu do Prahy stornoval, zastupoval jeho bloodstock agent Andrej Ostapčuk. "Majitel měl zabukovaný let, ale kvůli zdravotním problémům nakonec do letadla nenasedl. Je to škoda a byl z toho smutný, ale možná to klisně nakonec přineslo štěstí. Jejím dalším startem bude Slovenské derby," řekl Ostapčuk.
Druhý Poldi's Liebling v oblouku u internátu ztratil podkovu a podobně jako více soupeřů se z dostihu vrátil "zagalupovaný". Jeho tým přesto neskrýval spokojenost. "Tohle jsou dostihy, ve kterých se nakonec vždycky jezdec musí rozhodnout sám podle konstelace a Eddy se rozhodl dobře. V dostihu nebylo tempo, tak si nachystal dobrou výchozí pozici. V cílové rovině vypadal už jako poražený kůň, ale bojoval jako lev. Přesně takhle ho známe z loňska, je to takový malinký srdcař," poznamenal po doběhu Andreas Wöhler. "S jeho dnešním výkonem můžeme být opravdu spokojení a ten start potřeboval, aby se posunul dál. Jestli všechno vyjde, za tři týdny poběží Slovenské derby. A proč jsme tady dnes běhali? S grupovým vítězem v této situaci nemáte moc možností, jak vstoupit do sezóny. Na úspěch v našich špičkových dostizích tříletých to nestačí, což jsme věděli, a tak bylo třeba hledat alternativy. Ve Francii by mohl jen do lepších dostihů, to jsme zatím nechtěli. Já jinak věřím, že někdy na podzim zvládne německé listed, ale musí to být na měkké dráze..."
Eddy Hardouin byl jedním z hrstky jezdců, kteří se po doběhu nezapojili do vřavy ve vážnici. "Bylo to pomalé, kůň mi trochu puloval, ale ne moc. Na takové začátky jsme ve Francii docela zvyklí. První oblouk jsme přežili, nedostali jsme se do problémů. V cílové rovině mi dobře zlepšil, ale vítězka prostě měla důraznější akceleraci. Ukázal bojovné srdce a nevzdal to, na měkčí dráze by vyhrál."
Třetímu Mon Cherimu se otevřel prostor asi v polovině cílové roviny a začal pomalu dotahovat, ale do boje o vítězství nezasáhl. Minul vesměs slábnoucí a kolizemi vyřazené soupeře. "V cílové rovině jsem projel dobře, stále jsem měl místo. Chvíli jsem si myslel, že se k těm dvěma přede mnou dostanu, ale běželi stále dál. Za třetí místo jsem rád, určitě mu více vyhovuje delší dostih. Jezdí se úplně jinak než na míli," konstatoval Jiří Chaloupka.
Výborně zaběhla Carmella, která se v závěru provlékla mezi Saulem a Dragonem. Právě včas, než kousek opodál došlo k popisované skrumáži. V posledních stovkách metrů byla jedním z hrstky zrychlujících koní. "Byl to hodně drsný dostih, hlavně v prvním oblouku se děly naprosto bláznivé věci. Moje klisna dokázala, že nemá s distancí problém. Je schopná na 2400 metrů i zvítězit a můžu jen spekulovat, kde bychom skončili, kdybychom začali útočit blíž k čelným koním. Klidně dnes mohla být i druhá, stáj má každopádně výbornou klisnu pro Oaks," hodnotil Jack Mitchell.
Pátý Darkolva odvedl dobrý standard. "Pomalejší a hodně ušmudlaný, drsný dostih," mávl ve vážnici rukou veterán Jimmy Quinn. "Schytali jsme po cestě pár ran a nějaký zvláštní klid nebyl ani na zadních pozicích. Myslím, že mého koně to po cestě trochu děsilo, ale zaběhl dobře. Má v sobě hodně rychlosti."
Šestý Dragon i sedmý Res Judicata byli v závěru už hodně poznamenaní přestálými kolizemi. Zejména v případě drobného Res Judicaty musí tým dotovanou příčku brát za daných okolností jako úspěch. "V cílové rovině jsem skoro ležel na bariéře, co k tomu říct? Stálo mě to tak dvě pozice. Chvíli se dostával na nohy, a pak se znovu ještě rozešel," popisoval žák David Liška své první derby.
... a reakce zklamaných
King Heart se snažil v cílové rovině zrychlit, ale nedostal se přes osmé místo. Vzhledem k jeho hektičnosti se lze nyní už jen domýšlet, zda by nakonec přece jen nedopadl lépe, kdyby šel tradičně zepředu. "Jsem rád, že to mám za sebou. Chtěli jsme to zkusit zezadu, ale je fakt, že komunikace s tím koněm je katastrofální. Po dnešku jsem se rozhodl, že ho ze všeho škrtneme. Otevřou se dvířka boxů a je po všem. Na druhou stranu vím, že to je strašně dobrý kůň, dnes mi to potvrdil i Jaro Línek. Na to, jak puluje, to s nimi ještě zvládne seběhnout až domů, běžel vlastně dva dostihy. Končíme s klasickými dostihy, a dáme ho v klidu dokupy. Nechci mu urvat nohy ani srdce," řekl Radek Holčák.
Devátý Forever Dry šel derby zezadu a v cílové rovině měl na vnější straně dost prostoru k útoku. Přiblížit se k umístěným ale nezvládl. "Na nejlepší asi neměl dost třídy. Určitě nám nepomohlo vysoké číslo, z prvního oblouku jsem vyvázl snad úplně nejlíp, jenže na protější straně jsem neměl z čeho polepšit. V závěru měl náznak trochu přidat, nikam to však nevedlo," litoval Jaromír Šafář.
Black Bard v posledních stovkách metrů prakticky zastavil. Jedenáctý Top One byl ježděný už při vbíhání do cílové roviny, kde ho dvakrát zavřeli soupeři, v závěru už výrazně ztrácel, stejně jako dvanáctý Oriental Glory. "Ten mě zklamal. Zkraje dostihu taky dostal ránu a jak je malý, tak se z toho těžko dostává. Věřil jsem, že má na dobrý výsledek, ale dnes to nebylo ono," hledal slova trenér Luboš Urbánek.
Vítěz posledního trialu Saul inkasoval při jedné ze srážek v prvním oblouku bolestivé zranění. "Bylo to pomalé, stále se na nás tlačili koně. Už v oblouku na mě zezadu skočili, přesekli mu nohu, pak už neměl chuť vůbec utíkat," vysvětloval Bejsim Ferhanov. "Ze zadní nohy mu stáhli deset centimetrů kůže až na šlachu, hodně posekanou má i druhou nohu. Kdyby mi někdo přesekl achillovku, taky nebudu utíkat. Je nutné to sešít a něco s tím udělat, je hodně potrhaný. Důležité je, aby se z toho vylízal a nedopadl jako Samanda Mandura ve Slušovicích," dodal František Vocásek.
Zklamáním bylo čtrnácté místo Cape Freedoma. "Kde jsem byl? Jel jsem tady do internátu, tam jsem si něco přečetl a pak jsem jel dál," hořce se usmíval Tomáš Lukášek. "Neměli jsme úplně nejšťastnější dostih, ale ani při lepším průběhu by to asi nestačilo. Bojoval bych maximálně o osmé místo. Buď ještě není dostatečně zralý, anebo nemá dost třídy. Vlastně ani nejsem moc zklamaný, protože když se potvrdí, že na to kůň nemá, tak to člověk musí akceptovat..."
Thisisthekey po kolizi 400 metrů před cílem doběhl předposlední a porazil jen nesčetné délky ztrácejícího Golden Alighieriho. "Na záznamu je vidět, že v cílové rovině Ingrid málem spadla. Bylo to pomalé, ale jak jsem jí říkal, aby se nenechala zavřít, tak na něj po startu možná trochu víc přitlačila. Je fakt, že dnes působil dojmem, jakoby se mu tady nelíbilo," přemítal Zdeno Koplík.
