VJC: Aldar sahá po rekordech, ale dorostli mu soupeři pod Vladařem

Foto: Andrea Zavadilová

Už zažil v Česku velké úspěchy, ale na vítězná gesta a bezuzdnou radost v sedle ho moc neužije. Dvojnásobný český šampión Bajuržan Murzabajev se v tuzemských vážnicích vymyká svou nezvyklou věcností a zdrženlivostí. Pokud se u cílové podkovy vztyčí ve třmenech a vymrští ruku s bičíkem do vzduchu, to už musí být něco - a právě taková chvíle byla k vidění minulou neděli v Chuchli. Murzabajev v sedle desetinového favorita Aldara ovládl Velkou jarní cenu a připsal si první klasické vítězství v kariéře. Znovu při tom mimoděk odhalil sílu letošního arzenálu svého šéfa Arslangireje Šavujeva před Českým derby a mnohé indície naznačují, že to nemusel být poslední level. Například vzácný klid a nezvykle přímočaré formulace samotného Šavujeva před dostihem i po něm. Nebo rozdílné styly, jimiž hřebec dominoval v obou letošních startech a fakt, že se stal prvním držitelem double Memoriál profesora Michala - Velká jarní cena od roku 1998. Chuchle v neděli viděla působivou demonstraci Aldarovy třídy, ale i důležitou nápovědu, kudy může vést cesta k potenciálnímu úspěchu na derby-distanci. Druhý klasický dostih sezóny však přinesl i několik momentů, které vypovídají o tom, že šest týdnů před vrcholem sezóny je stále vše otevřené.

Mystická Velká jarní cena: Lokotrans opět na vrcholu

Přesně před rokem byla růžová barvou dostihového jara. Dvě klasická vítězství klisny Brittany, třídový hřebec Avere a výborné výkony dvouletého Mystic Swinga pozvedly nenápadně se rozvíjející stáj Lokotrans mezi elitu českého turfu. V neděli tým majitele Karla Jalového a trenéra Eduarda Kotába ještě zvedl laťku. Mystic Swing si doběhl pro nečekané vítězství ve Velké jarní ceně, když svým drtivým zrychlením v závěru zastínil všechna jména, o kterých se dosud na tříleté scéně mluvilo. Kotáb hřebcovu formu načasoval na minutu a dokonale smazal matný dojem z přípravného startu. Nicméně ani návrat Mystic Swinga na výsluní nijak neulehčil nepřehlednou situaci v ročníku. Čeká nás mimořádně napínavých pět týdnů.

VJC: Jak je dobré míti Francouze

Velká jarní cena bývá dostihem, který umí zvednout diváky ze sedadel, ale zanechává po sobě řadu otázek. Její letošní ročník nebyl výjimkou, tentokrát však nabídl otázky poněkud jiného typu. Po strhující koncovce Age of Japea, Arcibalda či God Bless You nebyl v polovině května problém ukázat prstem na potenciální vytrvalce, které s největší pravděpodobností uvidíme v derby. Průběh dostihu a jeho výsledný čas 1:43,24 však nechává otevřenou skutečnou třídu letošních tříletých. Prozatím nezbývá než konstatovat, že minimálně v postavě klasického vítěze Age of Japea v Česku pobývá kůň, jehož další kroky stojí za to sledovat. "Jestli je to derby-kůň? No určitě!" konstatoval ve vážnici žokej Jean-Pierre Lopez a byla to jediná stoprocentní odpověď, kterou z něj čeští dostihoví reportéři dostali.

Do míle vládne Kevin The Knight. Dál se uvidí

Pokud někdy vznikne dostihový slovník s výkladem jednotlivých pojmů, u pojmu "tuhý boj" by měla být fotka Kevina The Knighta a Dicka Morrise. Nedělní Velká jarní cena přinesla přesně ten druh velkého sportu, kvůli kterému většina z nás na dostihy chodí. Z Irska dovezený favorit a stále znovu podceňovaný sprinter spolu bojovali polovinu cílové roviny, než o vítězi rozhodla cílová kamera. Ta zachytila o nos dříve ryzáka stáje Racing Club Salvator s žokejem Ferdinandem Minaříkem. Radost vítězného týmu kolem chuchelského trenéra Allana Petrlíka byla nelíčená, výsledek druhého klasického dostihu ale nabídl i některé hlubší náměty k úvahám. Třeba ten, že poprvé od roku 1987 zřejmě neuvidíme vítěze Velké jarní ceny na startu derby. "Určitě ho nebudeme natahovat do derby. Dostihy kolem míle mu vyhovují, a tak v nich zůstane," řekl po doběhu Petrlík. Pokud se tak skutečně stane a okolí Kevina The Knighta na rozdíl od týmů většiny úspěšných sprinterů posledních let vidině derby skutečně odolá, kandiduje na ocenění pro majitele roku.