Stál před vážnicí, obtížen sedlem a cestovní taškou, a působil poněkud ztraceným dojmem. Nebýt vedle odloženého poháru, jen málokdo by poznal, že má před sebou čerstvého vítěze Jarní ceny klisen. Per-Anders Graberg je i po čtvrt století ježdění a více než 1000 vítězstvích stále panem Nenápadným. Na jindy neproniknutelné tváři se ale tentokrát zrcadlil široký úsměv. "Bylo už načase, že? Konečně jsem si v té Praze taky vyhrál," liboval si nejlepší švédský žokej necelé dvě hodiny poté, co v sedle tajného tipu Lady Westminster zlomil časový rekord Jarní ceny klisen. Vítězství na české půdě se dočkal na devatenáctý pokus a po neděli už nebude vnímán jen jako stálý inventář Evropského poháru žokejů, na němž se představil zatím třikrát. "Pořadatelé poháru o mě stojí i letos. Ještě musím ověřit, jaké budu mít v září závazky, ale když to bude možné, rád znovu dorazím," dodal Graberg. Napsal tak tečku za dostihem, který zůstane dlouho v paměti i z jiných důvodů.
Ještě dva týdny před startem Lady Westminster (Rip Van Winkle) rozhodně nepatřila ke skloňovaným kandidátkám Jarní ceny klisen. Bošovický tým se před sezónou o jejím potenciálu vyjadřoval poměrně zdrženlivě a podzimní třinácté místo v Maisons-Laffitte ani šestá příčka v Deauville mezi nezvítězivšími dvouletými ničím nevybočovaly. Hnědka navíc na jaře vynechala jakékoli trialy. V posledním týdnu ovšem začalo probleskovat, že trenér Václav Luka schované klisně dost věří, a pozvolna ožívaly vzpomínky na jeho dřívější svěřence Simply Ozzyho (Aussie Rules) nebo Glorious Eaglea (Auenadler), kteří výborně zaběhli v jarní klasice po výsledkově nevýrazných francouzských startech. Tento dojem zesílil poté, co se Lady Westminster objevila v paddocku. Z původních 20:1, za něž byla původně k mání u Tipsportu, její kurs postupně klesl až na 4:1. "Musím říct, že jsem jí věřil hodně. Věděli jsme, že je moc dobrá," přiznal později Luka. "Akorát jsem na ni nemohl najít jezdce. Nabízelo se posadit Davida Lišku, ale ten vyhrál předzkoušku s Rapet, tak na ní zůstal. Hledal jsem zkušeného jezdce na poněkud problémovou klisnu. V práci je trochu mrcha, je schopná najednou vzít čáru a skončit v poli. Per-Anders mi připadal jako dobrá volba, navíc to v Chuchli zná. Ono je navíc někdy dobré se oprostit od toho, že s jedná o klasický dostih a zkusit někoho, kdo není tak svázán nervozitou a očekáváním…"
Ještě dva týdny před startem Lady Westminster (Rip Van Winkle) rozhodně nepatřila ke skloňovaným kandidátkám Jarní ceny klisen. Bošovický tým se před sezónou o jejím potenciálu vyjadřoval poměrně zdrženlivě a podzimní třinácté místo v Maisons-Laffitte ani šestá příčka v Deauville mezi nezvítězivšími dvouletými ničím nevybočovaly. Hnědka navíc na jaře vynechala jakékoli trialy. V posledním týdnu ovšem začalo probleskovat, že trenér Václav Luka schované klisně dost věří, a pozvolna ožívaly vzpomínky na jeho dřívější svěřence Simply Ozzyho (Aussie Rules) nebo Glorious Eaglea (Auenadler), kteří výborně zaběhli v jarní klasice po výsledkově nevýrazných francouzských startech. Tento dojem zesílil poté, co se Lady Westminster objevila v paddocku. Z původních 20:1, za něž byla původně k mání u Tipsportu, její kurs postupně klesl až na 4:1. "Musím říct, že jsem jí věřil hodně. Věděli jsme, že je moc dobrá," přiznal později Luka. "Akorát jsem na ni nemohl najít jezdce. Nabízelo se posadit Davida Lišku, ale ten vyhrál předzkoušku s Rapet, tak na ní zůstal. Hledal jsem zkušeného jezdce na poněkud problémovou klisnu. V práci je trochu mrcha, je schopná najednou vzít čáru a skončit v poli. Per-Anders mi připadal jako dobrá volba, navíc to v Chuchli zná. Ono je navíc někdy dobré se oprostit od toho, že s jedná o klasický dostih a zkusit někoho, kdo není tak svázán nervozitou a očekáváním…"
 |
| Foto: Andrea Zavadilová |
Jarní cena klisen se po dlouhých letech obešla bez sponzora. Zažitý scénář, počítající s odvetou za přípravný Memoriál Rudolfa Deyla, tentokrát narušily dvě okolnosti – účast dvojice Němek a nejtvrdší (nebo chcete-li nejrychlejší) dráha za dlouhou dobu. Větší obavy ve stájích vyvolával druhý zmíněný faktor, neboť německé klisny papírově ani v paddocku nepůsobily jako neřešitelná překážka. Dostih opět rozběhla Rabbit Bated (Bated Breath), na rychlém tempu se podílely i Summer Dress (Bated Breath) a šancovější z německého dua Marinka (Planteur). Její žokej Jozef Bojko brzy poznal, že o přední příčky bojovat nebude: "Nesedělo jí tvrdo, cválala zvláštně. Šel jsem z druhé pozice, jenže už když jsme točili do roviny, věděl jsem, že to nebude dobré. Neměl jsem nic v ruce." Na pevném podkladu se ovšem trápily i další favoritky Love Connection (Amico Fritz), Rapet (Camacho) nebo Lareona (Areion), které nebyly ani na okamžik ve hře o vítězství. Před distančním terčem se schylovalo k spanilé jízdě Rabbitu Trhový Štěpánov, když se vedle energicky cválající Rabbit Bated dostala její teprve podruhé startující kolegyně Rabbit Havana (Havana Gold), na niž trenér Petrlík až během odpoledne angažoval Martinu Havelkovou. Outsiderka 30:1 nabírala rychlost, jenže to už se na vnější straně vynořila zkraje roviny bočící Lady Westminster. Klisny spolu technicky vzato svedly souboj, ovšem cválaly příliš daleko od sebe na to, aby se spolu "chytily". Lady Westminster vyhrála o půl délky. "Pocitově to bylo lehké vítězství. Mohla se prosadit mnohem větším rozdílem, kdyby ji soupeřky přinutily vydat ze sebe víc," řekl k tomu Graberg. O to pozoruhodnější je, že vítězka výkonem 1:35,85 o celé dvě sekundy překonala dosavadní rekord dostihu a zaostala o pouhou setinu za chuchelským rekordem na 1600 metrů. Třetí Carmella (Campanologist) ztrácela dalších pět délek, čtvrté peníze brala Rabbit Bated před lepší z Němek La Mií (Samum). Vítězka předzkoušky Rapet na osmém místě o hlavu propásla poslední dotovanou příčku, šampiónka Love Connection ztrácela na vítězku z dvanáctého místa zhruba 13 délek.
 |
| Foto: Andrea Zavadilová |
 |
| Úspěšný tiket, bohužel ne můj :) |
Lady Westminster je pravou sestrou šestiletého valacha Bravo Zolo, který opakovaně vyhrál listed a v barvách Godolphinu finišoval před čtvrt rokem třetí v dubajské grupě 2. Samotnou klisnu získal pro německého majitele Mariana Ziburskeho za 15 000 eur Tomáš Janda, a to ještě předtím, než Bravo Zolo nasadil ke své úspěšné sérii. Hnědka pochází ze stejné rodiny jako kdysi v Česku působící plemeník Sun Valley, otec vítězky Jarní ceny klisen Havana Cuby. "Lady Westminster má podle mě velký potenciál. Nesmí se ale prát s jezdcem, což při dnešním rychlém tempu nehrozilo. Měl jsem dobrý pocit už v oblouku, a když chtěla jít, nechal jsem ji cválat. Jakmile jsem ji trochu pobídl, okamžitě vystřelila. Možná jsme se ocitli vpředu příliš brzy, začala se trochu rozhlížet. Přehodil jsem si pak bičík a posledních 150 metrů jsem už mohl položit ruce. Při pomalejším tempu bych měl problém, i proto si myslím, že by jí prospělo zkrácení distance na 1400 metrů. V rychlém tempu se umí plně soustředit na dostih," konstatoval Per-Anders Graberg. Jarní ambici zařadit se mezi vítěze klisna s přehledem splnila, Václav Luka vidí její další perspektivu i v dostizích blacktype.
Sice jsme jako zarputilí "rovináři" začali klasickým dostihem, ale ani zápisník dost dobře nemůže opomenout úterní zahájení v překážkové metropoli Pardubicích. Po mém soudu patřilo hlavně Čestmíru Olehlovi. V prvním vrcholu, klasické steeplechase na 3900 metrů, dlouho cválal osamocen na špici jeho Trim (Belenus), než ryzákovi z chovu polského SK Krasne v posledním oblouku došly síly a přehnalo se přes něj celé pole v čele s favorizovaným Mustamirem (Medicean). O půl hodiny později si ale trenér ze Světlé Hory všechno vynahradil, když sedmiletá Izynka (Look Honey) v závěru Ceny města Pardubic – Úvodní Cross Country Koroka odešla od soupeřů s podobnou lehkostí, s jakou loni vyhrávala krosy určené klisnám. V cíli sice měla hnědka stáje Hudec – Olehla k dobru "jen" 2 1/4 délky místo loňských sedmi nebo čtrnácti, ale však se také na dalších místech za ní seřadili Wild Danger (Königstiger) a vítěz Velké pardubické Charme Look (Look Honey). Lukáš Matuský se navíc ani na okamžik nemusel strachovat o výsledek. Pro dceru jedničkové vítězky Izy z chovu Pavla Vrby to bylo šesté překážkové vítězství kariéry. Ostře sledovaný vítěz Wielké Wroclawské Sergeant Thunder (Halling), který loni absolvoval jediný dostih a v tréninku Františka Holčáka dosud neprohrál, byl těsně před naběhnutím do posledního oblouku kvůli podezření na zranění zadržen.
 |
| Filip Minařík a Yves Saint-Martin. |
Filip Minařík v neděli pokořil neuvěřitelný mezník – 100. vítězství v dostihu blacktype. Podařilo se mu to v sedle pětiletého valacha Carpathiana (Elusive City) v 3000 metrů dlouhém listed Frühjahrspreis des Carl Jaspers Versicherungskontos v Kolíně nad Rýnem. Čtyřnásobný šampión na překonání "blacktype stovky" potřeboval osmnáct let. Přesně tolik uplynulo od 24. dubna 2000, kdy Minařík jako novopečená stájová dvojka trenéra Petera Schiergena vyhrál první listed kariéry s Lidiem (Alzao), shodou okolností také v Kolíně – Weidenpeschi. Ve stejném roce přidal první grupové vítězství na jednom ze svých osudových koní Tertullianovi (Miswaki). Když odhlédneme od množství lokálních jedničkových vítězství v mnoha zemích a zůstaneme jen na scéně blacktype, má Minařík na kontě 53 listed a 47 grupových vítězství, z toho třináct v grupě 1. Čtyřikrát zvedl nad hlavu pohár pro vítěze Velké ceny Badenu (Prince Flori, Night Magic, Ivanhowe, Guignol), triumfoval také v klasickém Preis der Diana (Salomina) nebo Ceně Evropy (Gonbarda). Jeho úspěšnost se s přibývajícími lety zvyšuje, více než polovinu ze zmíněných úspěchů slavil v posledních devíti sezónách. A podobně narůstá i Minaříkův nadhled. Když po završení stovky s Carpathianem dostal od moderátora odpoledne otázku, zda vítěznému hnědákovi prospěla kastrace, odvětil: "Určitě mu neuškodila. Není to ale třeba hned doporučovat každé manželce k napodobení…"
Ve stejném supervytrvaleckém listed byl dlouho ve hře Eskerkhan (Elnadim), který větší část tříkilometrové tratě absolvoval ve slušném tempu na druhém místě. Až v poslední stovce se přes něj přehnali finišující soupeři a vítěz loňské Ceny prezidenta republiky odpadl na šestou příčku. Svěřenec Arslangireje Šavujeva nicméně svým výkonem naznačil, že na úrovni německého blacktype může být při lepší konstelaci konkurenceschopný. Další z tuzemských hvězd Subway Dancer (Shamardal) v neděli naprázdno nevyšla, valach stáje Bonanza obsadil v Longchamp pod Vincentem Cheminaudem čtvrté místo v Prix de la Chaussee D’Antin (D, 2000 m).
 |
| Carmella ještě s Petrem Foretem, foto: A. Zavadilová |
Nedávné zranění a nucená absence Petra Foreta dělají těžké spaní trenérovi Daliboru Törökovi. S posledními výkony francouzských jezdců na koních DS Pegas nebyl spokojen. Tento týden vyráží s Felixem (Jukebox Jury) do francouzského listed a stejným směrem se má vydat i vítěz rakouského derby Black Canyon (Manduro). "Bez Petra jsme trochu mimo. Jsou to specifičtí koně, které on důvěrně zná a vždycky je ve Francii odjezdil perfektně. Z výkonů francouzských žokejů jsem byl zklamaný až rozčarovaný. Jet 1000 kilometrů a trnout hrůzou, zda jezdec skutečně odvede to, co mu řeknu v paddocku, je docela frustrující," řekl Török, který se nyní nejvíce těší na Sagara ve Velké jarní ceně i na zmiňované Felixe a Black Canyona. "Na delších tratích je Felix určitě lepší než Black Canyon. Nemají lehké dostihy, ale někde je třeba začít, ti koně se musí zařadit. Jsem každopádně přesvědčen, že mají na to, aby ve Francii dobře běhali." Dalším cílem třetí z Jarní ceny klisen Carmelly by mělo být Oaks. I když… "S jejím nedělním výkonem jsem spokojený, předvedla na rychlejší dráze svoje optimum. Je to silná kobyla, dostihy snáší dobře a jsme přesvědčeni, že její místo je na delších tratích. Teď se budeme rozhodovat, co dál, a jestli ji třeba směřovat do derby, nebo jít cestou pro klisny."
 |
| Tour To Paris, foto: Václav Volf |
V Maďarsku se rodí nová hvězda ve stylu Overdose a opět ji trénuje Sándor Ribárszki. Tříletý Tour To Paris (Fuisse) zůstává i po klasickém Nemzeti díj v pěti startech neporažen, nicméně je to především jeho dostihový styl, který poutá pozornost. Už v klasické předzkoušce Gróf Erdödy Rudolf Emlékverseny dominoval start-cíl o 12 délek a prakticky v žádné fázi k sobě nikoho nepustil. V neděli vystřídal Csenge Sutákovou v jeho sedle žokej Jaroslav Línek, ale to byla v podstatě jediná změna. Tmavý hnědák si hned po startu pospíšil do čela a velmi rychlou první polovinou dostihu odrovnal všechny soupeře. Línek dobře rozvrhl tempo, a přestože v cílové rovině dal pro jistotu dvě pobídky bičíkem, druhému Muizenberg Rockovi (Rock Of Gibraltar) nadělil deset délek. Tour To Paris běhá v barvách Dr. Hammersberga a jako ročka ho za 3000 eur kupoval agent Chris Richner. V pomyslném souboji stájových jezdců trenéra Andrease Wöhlera o klasické vavříny ve střední Evropě uspěl Bauyržan Murzabajev, když dovedl Medynu (Masterstroke) k vítězství v Hazafi Díj a na dálku tak porazil Jozefa Bojka. V dalším budapešťském vrcholu Batthyány-Hunyady Díj však s favoritkou Wizardess nestačil na Jiřího Palíka v sedle Sárkányfü (Shaafi).
 |
| Bauyržan Murzabajev opět klasickým vítězem, foto: Václav Volf |
David Liška dál usilovně pracuje na tom, aby se zbavil své úlevy. K třem sobotním vítězstvím v Mimoni přidal další dvě o den později v Chuchli. Po prvním měsíci sezóny má na kontě už 15 "čárek" a do padesátého vítězství mu jich schází ještě čtrnáct. Liška se nevyhýbá provinčním drahám ani cestování, a nebojí se vzít na sebe zodpovědnost. O víkendu vyhrál hned dva dostihy ze špice. S Golden Irene (Look Honey) v Mimoni mu v poli tří koní ani nic jiného nezbývalo, výrazně těžší úkol ho čekal v chuchelské "dvojce" v sedle Irwin Forge (Fuisse). K dobrému odhadu tempu přidal bojovný výkon ve finiši, kdy jednu chvíli Irwin Forge vypadal už jako poražený kůň. "Udělal na mě velký dojem. Do puntíku splnil mé pokyny, a nebál se vzít to na sebe," řekl po doběhu trenér Daniel Toušek.
 |
| Michaela Musialová v sobotu vyhrála v Drážďanech, foto: Václav Volf |
Na startu byli tři, ale po pádu Sertaše Ferhanova z Thálie se pětková steeplechase na 4600 metrů v Mimoni změnila v match dvou koní. V cílové rovině Marcon (Enjoy Plan) odešel od Zacharyho (Rosensturm), ale nekonečný pochod dvou aktérů jakoby symbolizoval atmosféru celé mimoňské soboty. Dostihů doplácejících na miniaturní startovní pole, silný vítr a absenci sázkové kanceláře, která letos jak známo ignoruje hned několik tuzemských drah. Publikum rozehřály aspoň dva poměrně nečekané úspěchy domácího matadora Marcela Nováka na Cherries (Look Honey) a Sonyattě (Egerton). "Dá se říct, že jsem tady opravdu místní. Narodil jsem se v České Lípě a působíme s přítelkyní o patnáct kilometrů dál v Dubnici. V Mimoni jsem navíc kdysi začínal u pánů Bezstarosty a Liska, takže tu dráhu velmi dobře znám. Jezdíval jsem tady hlavně roviny, na překážky jsem přešel až později," poznamenal Marcel Novák. "Tajemství úspěchu? Těžko říct, zdejší cílová rovina je velmi krátká. Samozřejmě záleží na tom, na jakém koni sedíte, ale je dobré být blízko špici už na protilehlé rovině. A poslední překážka, to už je vabank. Tam už moc nepřemýšlím ani netaktizuji, buď to vyjde, nebo ne…"
Po dvou marných cestách na dostihy se hnědák Orson (Egerton) stal celebritou svého druhu. Na třetí pokus to už vyšlo. Hnědák ze staré napajedelské rodiny Rose Bernd v sobotu na dráze bez startovacích boxů bez problémů odskočil a připsal si jisté vítězství. "Věřím, že jednou do těch boxů vleze. Chvílemi jsem měla pocit, že lidi posledních čtrnáct dní neřešili nic jiného, stále mi někdo volal," posteskla si po doběhu trenérka Lenka Horáková. "Z derby jsme ho škrtli, je to ještě strašné hříbě. Potenciál ale rozhodně má."
 |
| Foto: Václav Volf |
Martina Havelková má za sebou první dva starty v roli trenérky. Zkušení harcovníci Herbebois a Ella si shodně připsali čtvrtá místa, a tím i první vyběhané dotace v trenérčině kariéře, kromě nich se nejúspěšnější jezdkyně loňské sezóny stará v Chuchli ještě o tři dvouleté. "První dojmy? Koně se rozběhli, víc uvidíme časem," poznamenala. "Odmalička jsem chtěla být žokejem, o trénování jsem nějak zvlášť nesnila. Vyplynulo to ze situace, všechno se sešlo tak, že mi to dávalo smysl. Dostihy chci samozřejmě jezdit dál, na tom se nic nemění. Dolehla na mě určitá zodpovědnost, to jsem si naplno uvědomila až jako trenérka. Působila jsem u výborných trenérů jako František Holčák, Tomáš Šatra nebo Josef Váňa a seděla na jejich šikovných koních. Ráda bych se o tyto zkušenosti opřela. Snažím se ke koním přistupovat klidně a baví mě sledovat, jaké dělají pokroky. Jinak to ani nejde, tahle práce musí člověka bavit.“
