20. června 2014

Měl jít rovnou na překážky. Vajgaros si ale řekl o derby

Vajgaros (vpravo). Foto: Martin Haleš
Být chovatelkou nikdy nechtěla, na vlastní dostihovou stáj ani nepomyslela. V roce 2008 si však Ilona Gregůrková koupila na rekreační ježdění vysloužilou steeplerku Vajgaru a začala přemýšlet o tom, že by bylo krásné, kdyby dcera House Rulese a klasické vítězky Vadary měla v životě aspoň jedno hříbě. Protože pracuje ve stáji chovatele Vítězslava Vandy v Doubravách, nechala Vajgaru připustit tamním plemeníkem Rosensturmem. "A 19. března v jednu hodinu odpoledne se narodil Vajgaros. Takový malý tmavý šmudla to byl, strašně hodný a všechno mu bylo jedno. Dalšího koně si nemůžu dovolit a od začátku jsem věděla, že ho jako odstávče budu muset prodat. Dala jsem si inzerát, ale nikdo se neozýval, až si ho nakonec koupil pan Šedivý, protože se mu ten rok narodily samé klisničky a přál si také jednoho hřebečka. Co se pak stalo, tomu stále nemůžu uvěřit. Je to strašně zvláštní a seběhlo se to na mě až moc rychle," vypráví Gregůrková. Podceňovaný Vajgaros se totiž propracoval až na start Českého derby a majitelka jediné klisny tak je letos vedle hřebčína Napajedla jediným tuzemským chovatelem, který je zastoupen v největším dostihu sezóny. Hřebec pochází ze staré rodiny Valencia, z níž vzešli derby-vítězové Válek, Veronal a Valdaj, a kromě milovníků dostihových příběhů by teď měli zbystřit hlavně potenciální kupci. Jeho matka Vajgara je totiž opět březí po Rosensturm.

Typově jste pár podobných příběhů před derby už určitě slyšeli. Nadějný hřebec naznačí na jaře svůj potenciál, obvykle si vyhraje trojkový dostih na delší trati, a následně zaběhne dobře v některém z hlavních trialů před derby. To bývá bilance, která mezi turfmany vyvolává rozdílné reakce a prognózy od "Je to černý kůň dostihu" až po "Nemá vůbec šanci". Podobní koně každopádně poutají zvědavost a jsou kořením každého pořádného derby. A právě tento dostih se pak postará o šťastnou pointu nebo naopak tichý konec cesty na výsluní.

Dosavadní kariéra Vajgarose zdánlivě do této šablony zapadá, ale vnáší do ní celou řadu nových prvků. Kromě veřejnosti neznámé chovatelky stojí za úspěchy nadějného hřebce překážkový žokej Jaroslav Myška a jeho partnerka Štěpánka Sedláčková, která se na závodištích objevuje s kočárkem coby novopečená maminka.

Více o derby:

"Děláme spolu u koní už hodně let, ale obvykle máme ve stáji budoucí překážkáře nebo výkonnostně slabší koně. Měli jsme Letní Bouři, která neuspěla v derby a až potom jsme zjistili, že měla čip v zadní noze. Lorain zase při debutu bojoval s Charleym a na rovině si vyhrál i dvojkový dostih. Ale my máme problém, že nám koně často rostou do nějakých pěti let, tam se toho moc vymyslet nedá. Prakticky jsme se proto ani moc o rovinové dostihy nesnažili, neměli jsme na to koně. Vajgaros si o jinou cestu řekl sám, pak se člověk takovým koněm zabývá," konstatuje Myška, který své ženě pomáhá s tréninkem patnácti koní ve Valech na Přeloučsku. Pojďme ale na začátek příběhu.

Polosestra Vadeony nikdy nevyhrála


Stáj Patrik slovenského podnikatele Petera Šedivého zažila své nejslavnější časy na přelomu století, kdy její hvězdy připravovala tehdejší trenérská "shooting star" Ladislav Kubišta. Už tehdy užívala téměř přesnou repliku barev britské královny Alžběty II. (bez problémů zaregistrovanou nejprve slovenskou a později i českou dostihovou autoritou), jež hájila mimo jiné klasická vítězka Pat’s Music.

K velkým hvězdám patřil i bělouš Rosensturm (Monsun), mimořádně talentovaný odchovanec Christopha Berglara. Postupně více či méně suverénně ovládl „pardubického zimního favorita“, slovenskou Veľkú jarnú cenu a nakonec stylem "velmi lehce 10" Starohájske kritérium. Pak jeho kariéru ukončilo vážné zranění, které nechalo navždy otevřenou otázku, zda by si Rosensturm poradil se soupeři i na derby-distanci 2400 metrů. Jako plemeník posléze působil u několika chovatelů v Česku a dal několik solidních potomků, byť na skutečně velké jméno mezi potomky zatím čeká a řada jeho hříbat brzy míří na překážky.

Ilona Gregůrková potkala Rosensturma v chovu Vítězslava Vandy, kde má ustájenou svou Vajgaru. Její matka Vadara (Dara Monarch – Vačka) sice v roce 1994 vyhrála Oaks, umístila se ve dvou dalších klasických dostizích na Slovensku a nejlépe se jí dařilo na distancích 2000 – 2800 metrů, ale kariéru končila vítězstvím v pětkové steeplechase v benešovském Černém lese. Z trojice jejích dcer se na dráze nejlépe uplatnila výborná vytrvalkyně a dvojnásobná jedničková vítězka Vadeona (Security Risk), jež tak potvrdila staré pravidlo, že napajedelská rodina „Valencia“ dává v každé generaci aspoň jednoho špičkového koně.

Vajgara na svou matku a sestru výkonnostně nenavázala - z devětatřiceti startů nedokázala proměnit ve vítězství ani jeden. Už jako čtyřletá začala skákat a dvakrát se dokázala umístit v kvalifikaci na Velkou pardubickou. Speciálně pro vrchol překážkové sezóny ji v roce 2006 narychlo koupila stáj Yoko, pod Dušanem Andrésem však klisna došla jen po Popkovický skok. Ještě dva roky běhala dostihy a pak si ji koupila na rekreační ježdění její současná majitelka. "Občas na ní jezdím, ale jen málo. Je to moc hodná kobylka. Pod sedlem je trochu živější, procházkové tempo je pro ni nuda. V létě a na podzim byla celou dobu na pastvě a v zimě jsem si na ní jednou za čtrnáct dní někam vyjela. Má už prostě svůj klid," říká Gregůrková o patnáctileté Vajgaře.

Derby je původně nenapadlo


Vajgaros na sebe od prvních krůčků upozorňoval svou povahou. "Měl asi deset dní, mamka šla do výběhu a on si šel někam úplně jinam… Byl od začátku strašně hodný, takový flegmatický pohodář. Pořád se díval do kapes pro dobroty, jablíčka miloval už jako hříbátko. Ve výběhu byl takový rozvážný, pak se trochu probral jako roček… Až do jeho roku a půl jsem s ním byla neustále a když jsem ho musela prodat, trochu mi krvácelo srdce," vzpomíná Gregůrková.

Hřebečka v jeho sedmi měsících koupil Peter Šedivý a jako dvouletka ho dal do tréninku k Jaroslavu Votavovi. Ve dvou letech ale nevyběhl a v září si pro něj přijel Jaroslav Myška. "Měl ještě šimbajny, ale za nějaké dva měsíce vypadal docela dobře. Tenkrát to nebylo tak podstatné, protože v listopadu se už neběhalo, ale pracovali jsme s ním, zima byla dobrá a celkově se jevil nadějně. Původně měl jít skákat proutky, ale v práci si sám řekl o rovinové dostihy," popisuje Myška.


Profily derbystů:


Dobré výkony z tréninku Vajgaros potvrdil hned při svém debutu první neděli letošní sezóny. V trojkové Ceně 80. narozenin pana Marka Skály na 1600 metrů doběhl třetí za Levis Mistralem a Zakhar Starem. Na vítěze ztrácel 5 1/2 délky, ale porazili mimo jiné rovněž debutujícího Castellona. Nebyl to nijak pohledný dostih, zejména v úvodu bylo tempo velmi pomalé a mírně se zrychlovalo až v závěru. Vajgaros se držel uprostřed pole, v lahovickém oblouku se poněkud propadl dozadu a Milan Zatloukal začal poměrně brzo jezdit. Dlouho se zdálo, že do boje o nejvyšší místa se svým nezralým projevem nezasáhne, ale před distancí najednou udělal pár dlouhých cvalových skoků a přišel s pohledným závěrem.

Druhý start absolvoval tmavý hnědák 11. května opět ve Velké Chuchli, když jako jeden z prvních tříletých na jaře okusil derby-distanci. Trojkový dostih se tehdy zdál být našlapaný potenciálními derbysty, ale žádný ze sestavy Dasho Top, Okrinek či Aldan River se nakonec do derby nedostal. Vajgaros v této konkurenci nastupoval jako outsider 16:1 a v dalším pomalém úvodu tentokrát začal zezadu. Zatloukal ho ještě před náběhem do prvního oblouku nasměroval k bariéře, ale tempo bylo tak vlažné, že se už u „internátu“ dostal na čtvrtou pozici poměrně blízko špice. Na protilehlé rovině se opět propadl na chvost pole a zlepšovat pozici si začal až v cílové rovině. 400 metrů před cílem byl pátý, na distanci výborně zareagoval na pobídky svého jezdce a krásným táhlým závěrem vybojoval při svém druhém startu v životě lehké vítězství. Zatloukal mohl položit ruce už pár metrů před cílem, druhý Dasho Top na něj ztrácel 2 1/4 délky.

"Před tímhle startem jsme si tajně mysleli na St. Leger a chtěli jsme tomuto plánu podřídit celé jaro a léto, derby nás vůbec nenapadlo. Po vítězství ale přišel pan majitel s tím, že když si kůň ty peníze vydělal, že mu je věnuje na přihlášku do derby, aby si pak třeba nedrbal hlavu," vrací se Štěpánka Sedláčková k rozhodování, které mělo za následek dodatečnou dohlášku do derby v polovině května.

Chce to lepší pozici


Zbývalo potvrdit naznačené možnosti proti špičce ročníku. Šesté místo z Velké červnové ceny na první pohled nevypadá tak oslnivě, ale Vajgaros po všem jiném než pohodovém průběhu finišoval 6 délek za vítězným Tannhaeuserem a jen hlavu za pátým Zakhar Starem. Do první kolize se přimotal už krátce po startu, Zatloukal se pak snažil korigovat manko na přední koně a na protilehlé rovině si proti Vajgarosovým zvyklostem razantně zlepšoval pozici. V cílové rovině sice musel vytahovat hřebce do jiné stopy a rovnat si ho, v závěru ale přilétl zatím nejúdernějším finišem v kariéře a jeho akce za distancí snesla srovnání s nástupem těch nejlepších.

"Z boxu číslo deset se na 2200 metrů nestartuje dobře, do toho oblouku se prakticky nedalo stihnout udělat si dobrou pozici. Zase obíhal celý dostih zvenku, navíc ho v cílové rovině musel jednou vzít trochu bokem, protože před ním byli koně. To už jsou pro tak nezkušeného koně mouchy, které nepotřebuje. Proti tak dobrým soupeřům prostě musí mít krásný bezproblémový dostih, aby to všechno vyšlo. Nemá takovou třídu, aby se dokázal proti špičce tříletých vymotat ze všech problémů a pak ještě zabojovat…" hodnotí střízlivě poslední trial Jaroslav Myška.

Milan Zatloukal v dresu P. Šedivého. A Alžběty II. ... Foto: Martin Haleš

První červnová neděle ale přinesla i dobré zprávy. Hřebec, který se na jaře zlepšoval dostih od dostihu a po předchozích startech bylo v následujících dnech vidět, že se maximálně vydal ze sil, se tentokrát vrátil z Chuchle svěží. "Velkou červnovou už zvládl tak, že v pondělí ani nebylo vidět, že den předtím běhal. Vždycky po dostizích polehával a odpočíval, teď byl už druhý den naprosto fit," poznamenal Myška.

"On je to šikovný kůň od přírody. Nevím, jestli zaúřadoval ten Rosensturm nebo někdo hlouběji v původu. Je to bezproblémový kůň, který se dobře trénuje. Nepotřebuje žádného zvláštního sparing-partnera, je mu to jedno. Práci šel třeba s dvouletou klisnou, může jít taky sám, on se v té práci stejně moc nevydá a chodí si podle sebe. Na jaře ukázal i v těch dostizích nějaký projev a zvládl i srovnání s drahými importy. Bude to minimálně zajímavé pustit ho na 2400 metrů proti těmto koním, ať se ukáže…" dodává šampión překážkových jezdců.

Realizační tým ví, že Vajgaros potřebuje v derby úplně jiný průběh dostihu než minule. "Nebude asi mít takový speed jako ti nejlepší, proto potřebuje opravdu optimální podmínky, aby se mu to povedlo. Musí sedět víc vpředu, pak ten konec má," je přesvědčená Štěpánka Sedláčková.

A Jaroslav Myška ji doplňuje: "Když tam někde bude sedět s nimi a prodá své schopnosti, mohl by z dobrého tempa ten svůj táhlý závěr ukázat. Rychlého tempa bych se tedy nebál, jde hlavně o to, aby se v dostihu nezahltil. Jezdec ho dobře zná a dost mu věří, což je vždycky důležité. Musí dobře odhadnout tempo a udělat mu to maximálně příjemné. Trmácet se někde vzadu a pak se snažit v poslední chvíli přijít velkým závěrem asi nemá smysl. 200 metrů navíc oproti Velké červnové by pro nás mělo být plus…"

Na cestě je sourozenec


Pro trenérku Štěpánku Sedláčkovou to bude zvláštní dostih. Svého svěřence vzhledem k mateřským povinnostem sleduje celé jaro ze země a praktické věci v chodu kolem stáje musí na nějakou dobu přenechat Jaroslavu Myškovi. "Vždycky jsme s Jardou dělali koně spolu, ale chtěli jsme dítě. Dřív jsem jezdila v tréninku, teď nejezdím, protože nemáme hlídání. Chodím si zajezdit maximálně třikrát do týdne, když mají už odpracováno. Moc jim teď ve stáji nepomůžu. Vždycky jsem si na toho koně radši sedla, ten pocit svrchu je prostě jinačí…" popisuje své současné rozpoložení.

"Je ale pravda, že ze země vidíte zase něco jiného. Teď jsem třeba mohla sledovat, jak Vajgaros cválá, že tam něco je. K nám šel původně s tím, že bude běhat dostihy přes proutěné překážky, a najednou se to takhle vyvrbilo," říká téměř stejně nevěřícně jako hřebcova chovatelka. "Když v derby zamete, tak ho na ty překážky asi brzo přesměrujeme, ale to je zatím kdyby. Až po derby se podíváme, co dál…"

S napětím bude na nedělní výslede čekat i Ilona Gregůrková. "Pan Vanda už si mě trochu dobíral a podivoval se, že on má tolik kobyl a žádného koně v derby, zatímco já mám jedinou a vyšlo to. Vajgara je nakonec zase březí a opět po Rosensturmovi. Jestli to dobře dopadne, budeme mít příští rok další hříbátko…" těší se chovatelka. Díky Vajgarosovi by tentokrát nouzi o kupce snad mít neměla.
Štítky: , , , , ,