Foto: Václav Volf |
Nikdy v životě jsem nestávkoval, tak ani pořádně nevím, jak má taková stávka probíhat. Když jsem ale před dvěma týdny sledoval protest zaměstnanců závodiště na milánském San Siru, moc jsem nepochopil, jaký to mělo mít význam. Prý se na závodišti měla měnit skupina lidí, kteří tam léta pracují. Den předem vydali prohlášení, že v sobotu po třetím dostihu budou komisaři srozumění s ukončením dostihového dne. Takže to bylo oficiální a všichni žokejové i trenéři to včas věděli. Ani nevezli do Milána koně, co původně měli startovat v těch dalších dostizích. Mně to volali v šest hodin večer. Řešil jsem, jestli tam vůbec jet, ale nejlepší dostih - přípravu na grupu s dobrými koňmi - shodou okolností nechali a trenér chtěl, abych tam byl. Tak jsem přijel, získal jedno třetí místo a bylo zase po všem. V neděli protestovali znovu, ale to už jsem jezdil tátova koně v Mimoni.