9. dubna 2018

Liškův let trvá a requiem za Jedovou chýši. To nejlepší z Gomba víkendu

Foto: Andrea Zavadilová
Plnokrevník je rané plemeno a v ochozech závodišť panuje utkvělá představa, že existují i raní trenéři. Totiž, ono nic jiného nezbývá. Když se člověk po půlroční přestávce ocitne u paddocku chuchelského závodiště, snaží se bleskově odhadnout potenciál čerstvých tříletých i aktuální formu ostřílených starších borců a nemůže se opřít o nic jiného než vizuální vjem a formy koní z loňského podzimu, zoufale se snaží najít něco, čeho by se mohl chytit. A tu nastupuje fenomén "jarních trenérů", kteří mají své koně nachystané k vrcholným výkonům hned první neděli. Například takový Allan Petrlík, ten to má dokonce v genech, neboť jarní formu míval už jeho otec Harry Petrlík s koňmi PP Šamorín v 80. letech. Nebo Greg Wroblewski, ten si začátkem dubna obvykle počíná se svými koňmi jako tygr vypuštěný z klece. Zhruba takhle uvažuje rok co rok tuzemský turfman, který se právě vzbudil ze zimního spánku, a kromě zmíněné dvojice ještě vydatně sází na koně Václava Luky mladšího, jehož svěřenci už od ledna pilně "zařezávají" na francouzských drahách. Jenže ono to fakt funguje. A tak netřeba zdůrazňovat, že hlavní dostih v Mostě vyhrál Allan Petrlík, úspěch v Gomba handicapu obhájil Master Of Gold z tréninku Grega Wroblewského a ekipa z Bošovic si z Prahy odvezla hattrick. Je prostě jaro!


Gomba handicap zase jednou potvrdil pověst jednoho z nejbláznivějších dostihů sezóny. První jedničkový sprint po dlouhé zimě vyhrál podruhé za sebou kůň, který vlastně sprinterem není. A to přesto, že na startu byla téměř kompletní sprinterská špička a dostih se hned od startu odbýval ve velmi rychlém tempu. Sedmiletý Master Of Gold (Gold Away) pod nejlepším polským žokejem současnosti Szczepanem Mazurem zpočátku pochopitelně nestíhal a v roztaženém poli cválal třetí od konce. Ještě v polovině cílové roviny ztrácel na vedoucí soupeře dobré dvě délky a nezdálo se, že by měl promluvit do souboje o vítězství. Za distancí ale silově běžící valach stáje TVD a.s. zařadil vyšší rychlost, začal obrovskými cvalovými skoky dotahovat a cíl pro něj přišel právě včas, když se definitivně dostal před srdnatě bojujícího Henrytheaeroplane (Henrythenavigator). Třetí finišoval aktivní Sign Of The Zodiac (Clodovil) před životní dostih běžící outsiderkou 20:1 Maydou (Approve). Favorit Nine Ou Four (Medicean) se dlouho rozbíhal na vnějším kraji dráhy, ale tentokrát svou vstupní ztrátu nedokázal smazat a doběhl šestý. Úřadující šampión sprinterů Ultimate Fight (Muhaymin) měl slibný moment 400 metrů před cílem, ale nakonec podlehl mamutí váze 64 kg a z předposledního desátého místa ztrácel na vítěze zhruba 8 1/4 délky, přičemž mu dával 9 kilogramů.

Foto: Andrea Zavadilová
Wroblewski s Mazurem varovali sázkaře hned na začátku programu, když jejich Top One (Mikhail Glinka) s přehledem porazil pestrou sestavu nezvítězivších tříletých v prvním dostihu. Polský světoběžník působící v Mimoni se netajil spokojeností. "O mně se tady v Česku vykládá, jak se neustále s koňmi stěhuji a jak mě to limituje, ale vidíte sami, že mí koně vyhrávají, i když se opakovaně museli adaptovat na jiné podmínky," usmíval se Wroblewski u monitorů ve velké sázkové hale. "V Mimoni jsem naprosto spokojený, nic mi tam nechybí a mám tam potřebný klid. Navíc mám ve stáji dobrou sestavu koní i lidí," dodal s odkazem na mladý tým, do kterého patří mladí jezdci Michaela Musialová a David Dygrýn. "A kdy se budu zase stěhovat? No, do konce června nemůžu, protože syn chodí do školy…"

Foto: Andrea Zavadilová
Sedmnáctiletý žák David Liška dostál pozici nastupujícího talentu českých dostihů, když si v neděli připsal čtyři vítězství ze sedmi startů. Tři z nich získal na koních svého šéfa Václava Luky mladšího, jeden úspěch přidal pro trenéra Petrlíka. Liška ale zdaleka neoslňuje jen statistickou bilancí. Ve svém věku disponuje velkým jezdeckým sebevědomím, které z něj činí nebezpečného soupeře v závěrečných soubojích hlava-hlava. Podobný "drajv" a maximální motivaci jsme v českém turfu naposledy viděli u Bauyržana Murzabajeva a předtím u Václava Janáčka. Prakticky žádný z nedělních úspěchů Liškovi nespadl do klína, musel o ně vesměs bojovat ve finiši. Ve třech případech "seděl" v průběhu dostihu na druhé, třetí pozici, jen s Alfa Wolfem (Amadeus Wolf) šel neplánovaně z poslední pozice. "Tam jsem zůstal v boxech, což byla moje chyba, ale nakonec jsem z toho kupodivu těžil. Nejvíc jsem si užil těch posledních dvou vítězství, čtyři vítězství přece jen nejsou běžná věc," hodnotil po dostizích Liška. Mladého jezdce čeká nabitý týden – v pátek pojede klasického vítěze Nagano Golda v Lyonu, v neděli se vrátí do Prahy a o den později už bude zase v akci v Chantilly. "David získal neskutečný přehled. Naplno jezdí i v okamžiku, kdy by to někomu už mohlo připadat jako prohraný dostih," chválil svého stájového jezdce Václav Luka mladší, který chce i letos zachovat vítěznou sestavu z loňského St. Legeru. "Nagano Gold by měl v pátek běžet dostih kategorie D v Lyonu. Bude to příprava na listed, chci mu před těžšími dostihy dát něco lehčího. Je to dobrý kůň a chci, aby šel do listed v optimální pohodě. Pojede ho David."

Jestli je mezi tříletými nějaký smolař, tak se jmenuje Forever Dry (Jukebox Jury). Bělouš, u něhož trenér Josef Váňa stále váhá, zda se jedná o klasickou naději nebo o provozního koně, se letos už dvakrát ocitl na přihláškách sám jako kůl v plotě a jeho dostihy byly zrušeny. Tentokrát se konečně na startovní listinu dostal a pod žákyní Simonou Laubehovou doběhl třetí ve IV. kategorii na 1800 metrů. Žádnou hvězdnou auru tedy zatím nenaznačil, ale Váňa i manželé Dufkovi byli spokojeni. Hřebec v cílové rovině dlouho "přicházel na nohy" a výmluvně demonstroval, že potřebuje delší distanci i větší jezdeckou podporu. "O to šlo, aby ho nikdo neuhodil a aby pod mladou jezdkyní absolvoval dobrý vstup do sezóny. Do St. Legeru zbývá ještě spousta času," usmíval se po doběhu Váňa.

Chuchelské dostihy tříletých nebyly žádným zvláštním pokoukáním. Znehodnotilo je zejména dění před startovacími boxy. Kateřina Hlubučková přišla o dvě ze svých tří nedělních angažmá, když v úvodu programu oba svěřenci Lenky Horákové Orson (Egerton) i Louis Litt (Next Desert) opustili boxy ještě před startem jako volní koně bez jezdce. Nejhrozivější podívanou byly okamžiky před Cenou Derby Clubu Prague na 1600 metrů pro tříleté debutanty, kde eskapády svých sousedů ve startovací konstrukci odnesla zraněním hnědka Lusinda (Havana Gold). Falstaff de Berce (Naaqoos) sice nakonec odskočil, ale ani na okamžik nebyl v dostihu. "Otřásala se celá konstrukce startovacích boxů. Byli to debutanti, což bývá vždy těžké a někdy se to nedá tak odhadnout, ale chtělo by to, aby trenéři připravovali koně na startovací boxy svědomitěji. Nelze se spoléhat na to, že zavaděči vždy koně nakonec nějak dotlačí dovnitř," poznamenala startérka Soňa Froňková.

Chuchle po letech není Conseq Park.

Když zmiňujeme klasický ročník, hned dva kandidáti Českého derby byli v akci v zahraničí. Německý Wetrov (Evasive) ze stáje Mariny Tretiakové běžel grupu 3 Prix la Force (1800 metrů) v rámci znovuotevření pařížského Longchamp a na měkké dráze si nepočínal špatně. Evropská blacktype konkurence se pro svěřence Ralfa Rohneho nicméně ukázala být příliš silná a ryzák nakonec finišoval předposlední osmý a na britského vítěze Chileana (Iffraaj) ztrácel bezmála devět délek. Ještě hůř dopadl Maďar Jaro (Hamond) při expedici do listed Preis der Wettannahme Kalkmann Derby-Trial (2200 m) v Düsseldorfu. Vítěz prosincového dostihu na písku z tréninku Gábora Maronky nastupoval s handicapovou známkou 66 kg a skončil daleko poslední, přes 53 délek za vítězem a 43 délek za předposledním soupeřem.

Kdyby někdo před několika dny řekl Luboši Urbánkovi, že první chuchelskou neděli zvítězí, nejspíš by se mu trenér Lokotransu vysmál. "Místy jsme kvůli počasí museli dost improvizovat. Měl jsem obavu, že vyběhneme snad v květnu. O to větší radost mám z výsledků tohoto víkendu," řekl Urbánek. Jeho prvním letošním vítězem se stal bělouš Facts And Figures (Galileo). Pětiletý bratr britské klasické vítězky Winter zvítězil stylem start-cíl ve II. kategorii na 1400 metrů. "Myslím si, že by ještě mohl jít nahoru. Chci s ním běhat delší dostihy na distancích 1800 – 2000 metrů. Mohl by to být podobný typ jako Ideal Approach, že by mu seděla Bratislava. Teď musíme počkat, jak stráví dnešní běhání. Hlavně, aby zůstal zdravý…"



Konec "Jedové chýše". Nedělní dostihy byly pořadatelskou premiérou pro nové majitele a vedení závodiště Velká Chuchle. První změnou byla rekonstrukce legendární "Jedové chýše", jak zněla jedna z mnoha přezdívek restaurace v prvním patře tribuny a přilehlé haly nad paddockem. Zmizel letitý design a nábytek z konce 80. let, přibylo množství stolů, židlí a různých míst, kde si lze sednout nebo popovídat. Na adaptaci je patrné, že nový management nechce restauraci vizuálně nutně spojovat jen s dostihy. Jediným koňským artefaktem jsou nyní pověšené podkovy s malým vavřínovým věncem. Na svém místě naopak nevisí legendární obraz žokejů ve vážnici z roku 1932, který představuje jednu z mála historických památek českého turfu po zbourání starých chuchelských tribun. Ač jsem osobně v těchto prostorách strávil v uplynulých dvaceti letech mnoho času, za starou "Jedovou chýší" myslím mnoho lidí smutnit nebude. Jaký nakonec bude uživatelský komfort pro diváky v nově vybavených prostorách (laděných do elegantní, byť lehce ponuré černo-zelené kombinace), postupně ukáží příští týdny. Nástup manželů Vítkových a jejich managementu je každopádně novou kapitolou ve spletitých dějinách chuchelské tribuny a bude zajímavé sledovat, jak se realitní magnát vypořádá s využitím obrovského prostoru, s nímž těžce bojovali všichni bývalí nájemci v uplynulém čtvrtstoletí.

Tady stával bar někdejšího "klubu majitelů".
Symbolem chuchelských bojů s dědictvím reálného socialismu je pojetí tiskového střediska. Bývalé Státní závodiště mělo v době stavby tribuny vizi, že pražské dostihy se v budoucnu stanou masovým sportem, na který budou proudit desítky novinářů a zástupců médií. Jako tiskové středisko proto byly původně myšleny prostory v prvním patře, nacházející se za rohem současné restaurace. Novináři měli mít vlastní část hlediště blízko cíle i svůj bar. K naplnění této vize už nedošlo. Po otevření tribuny v roce 1991 se onen bar stal nejprve "klubem majitelů", později tam dlouhá léta neformálně zasedala pestrá stolní společnost trenérů, majitelů a jejich přátel. I to už je minulost, bar za rohem od "Jedové chýše" zmizel v rámci rekonstrukce. Přestěhováno je i tiskové středisko, nacházející se nově v suterénních prostorách za vrátnicí. Život je zkrátka změna – a o historii chuchelské tribuny to platí dvojnásob.

Pro mnohé bylo překvapením, když svěřenci Allana Petrlíka ze stáje Rabbit Trhový Štěpánov vynechali velikonoční dostihy v Lysé nad Labem. V sobotním Mostě už ale naplno naskočili do provozu a trojnásobný trenérský šampión slavil vítězství s pětiletým Montjeu Third (Pop Rock) v hlavním dostihu. Milan Zatloukal hnědákovi naservíroval klasický petrlíkovský průběh s "vystrkáním" ze startovacích boxů a okamžitým přechodem na špici. Jakmile se ale v čele sedmičlenného pole zabydlel, okamžitě dupl na brzdu a nechal vlastního odchovance Rabbitu poklidně cválat. S příchodem do posledního oblouku opět razantně odskočil a už dlouho před cílem bylo jasné, že tentokrát nenajde rovnocenného soupeře. V cíli měl Montjeu Third pohodlný náskok čtyř délek na nejlepšího z trojice v barvách Lokotransu Fantasticadventure (Poseidon Adventure), třetí místo udržel srbský rodák Glavalino (Glavalcour), syn někdejší vítězky Gerschova memoriálu Kala Blancy.

Úspěšně tak odstartovala spolupráce Rabbitu se švýcarským šampiónem Milanem Zatloukalem, který má letos pravidelně zajíždět do Česka právě na Petrlíkovy svěřence. Vrátit by se měl i na Montjeu Third, kterého chce trenér výhledově směřovat do Zlatého poháru. Zatím jediné hřebcovo jedničkové vítězství v Memoriálu profesora Michala už poněkud zapadalo prachem. Dosavadní kariéra syna Pop Rocka a třídové Rabbit Montjeu působí navzdory druhému místu ve slovenském St. Legeru či čtvrté příčce ve Velké jarní ceně poměrně nevyrovnaně, jako by si stáj s hnědákem stále nevěděla tak úplně rady. Petrlík ho chce nyní etablovat na distancích 2000 až 2400 metrů.

Hipodrom Most vstoupil do sezóny se vší parádou. Nejen, že se mu po množství loňských stížností na kvalitu občerstvení podařilo tuto otázku úspěšně vyřešit návratem Globusu do "Konibaru". Palec nahoru si managament kolem ředitele Jakuba Šimůnka zaslouží i za vypsání hlavního sobotního dostihu jako Memoriálu Jaroslava Podolana, kterým připomněl postavu zakladatele závodiště. Příběh velkého vizionáře severočeských dostihů si můžete připomenout ve starším článku zápisníku. Mimochodem: památku svinčického patriota nejlépe uctil fakt, že všech sedm sobotních dostihů vyhráli čeští odchovanci.

S novou sezónou se rozběhly také internetové streamy z hlavních závodišť. Most je podobně jako Slušovice zajišťuje "po své ose" na serveru YouTube, z Velké Chuchle v neděli poprvé vysílala EquiTV, za kterou stojí Josef Malinovský. Na dalších závodištích by měla být aktivní Galopp TV provozovaná Martinem Bláhou. Odkazy na konkrétní vysílání by měly být dostupné na webu Jockey Clubu www.dostihy.cz. Streamy tvoří nezbytný předpoklad pro sázkový provoz a eventuální internetové sázky. Pro dostihový sport nyní bude klíčové najít nosný model, jak nejlépe streamy využít pro potřeby sportu a zároveň si nekanibalizovat diváckou obec na závodištích. Běžným modelem používaným v zahraničí je částečné zpoplatnění streamů nebo podnícení přístupu k nim uživatelskou registrací, ať už přes sázkovou kancelář či jiným způsobem. To je mimo jiné případ sázkových kanceláří Racebets nebo Pferdewetten.de, přes jejichž weby mohou klienti sledovat celou řadu zahraničních streamů, předpokladem je ale jisté penzum uzavřených sázek.

Vítěz grupy 3 z tréninku Zdena Koplíka Subway Dancer (Shamardal) vstoupil do sezóny v pařížském Longchamp. Šestiletý valach stáje Bonanza obsadil v grupě 2 Prix D’Harcourt osmé místo, v jeho sedle byl Tony Piccone.

"Na otočku" se v Praze ukázal úřadující šampión jezdců Jaromír Šafář, aktuálně působící u Pavla Vovčenka v Brémách. S Henrytheaeroplanem dlouho sahal po vítězství v Gomba handicapu, díky týden starému vítězství v listed na hnědákovi Schängovi už ale jeden velký úspěch ve sprintu na kontě má. "V Německu koukají na každé vítězství, zvláště v takovém dostihu to mělo velký ohlas. Kdyby se mi takhle dařilo dál a budu dál na sobě pracovat, tak se mi v Německu otevírá zajímavá šance. Mám velkou motivaci, navíc nemám vůbec problémy s váhou. Cítím se teď ve velké pohodě," vyprávěl spokojeně v chuchelské vážnici. "Rád bych se ale dál vracel i do Česka, budu se průběžně rozhodovat podle konkrétních šancí. V první řadě chci určitě jezdit pro naši stáj, ale nemyslím si, že bych se občas do Prahy nepodíval. Na první pohled je to sice z Brém daleko, ale když jezdíme s koňmi třeba do Berlína, tak už to takový rozdíl není. Těch pět hodin cesty zase není tolik…"

Foto: Václav Volf

Kůň skákající na záběru z nedělní Bratislavy zcela vlevo je někdejší klasická naděje Trip To Sydney (Sunday Break). Polobratr Trip To Rhodose před dvěma lety směřoval do Českého derby, ale nakonec neukázal potřebnou třídu a přešel na překážky. V 45. Jarnej ceně Petržalky (3800 m) podal pod Jakubem Kocmanem solidní výkon a doběhl do cíle na druhém místě. Loňské vítězství obhájila domácí Rain Magna (Magnus) ze stáje KCL Slovakia, odchovankyně Františka Procházky. Trenér Jaro Brečka ji opět nasedlal žokeji Janu Kratochvílovi, sám dovedl Meny Bay na pátém místě.

Freudenau ruší letošní dostihy. V pondělí dvě minuty po poledni dorazil z Vídně mail, podle kterého závodiště Freudenau bez náhrady ruší dostihový den plánovaný na 16. září. Důvodem je údajně odstoupení sponzora. Zrušení jediného mítinku sezóny v rakouské metropoli pět měsíců předem je dalším důkazem o situaci turfu u našich jižních sousedů. Loňskou atmosféru ve Freudenau si můžete připomenout ZDE.

Gerhard Schneider v Chuchli, foto: Václav Volf
Ve věku 63 let zemřel majitel bývalé slavné stáje Quo Vadis Gerhard Schneider. Informaci přinesl web Závodiska Bratislava. Schneiderův zelený dres s černo-červenými rukávy dominoval zejména začátkem 90. let dostihovému provozu v celé střední Evropě. Vídeňský podnikatel a obchodník s elektronikou v té době importoval do regionu celou řadu zajímavých koní, jednu dobu měl malou pobočku i na britských ostrovech. Jeho největší hvězdou byl bezesporu vítěz rakouského a slovenského derby Zimzalabim (Damister), prostřednictvím Manhattan Projecta (Shardari) vyhrál Schneider i první České derby v roce 1993. Kultovními koňmi v jeho barvách byli i Fiorentia, Iles, Catalina, Soft Call a mnozí další. Největším dnem v historii stáje Quo Vadis nicméně zůstává 18. červenec 1993, kdy na Zimzalabima přijel do bratislavského Starého Háje žokej Lester Piggott. Schneider byl na dostihovém poli svérázným vizionářem a samorostem. Jako jeden z prvních například rozeznal potenciál pozdějšího šampióna polských plemeníků Japea. Provozoval také jednu z prvních internetových stránek o dostizích ve střední Evropě, která kromě informací o jeho stáji obsahovala odkazy na všechny důležité dostihové weby konce 90. let.


Z vážnice:
"Hele, Hroudo, to jsi letos vůbec nemusel potit, když máš v Gombě 64 kilo?"
"Pche, já dneska navážím 58!"

Třiadvacet startů zatím absolvovala amatérská jezdkyně Ivana Machačová. Až na dva všechny v sedle svého Armanna (Tiger Café). V sobotu syn jedničkové vítězky Arsaaby donesl svou poloviční majitelku ke druhému vítězství kariéry. Jak upozornil kolega Petr Malík ze serveru Galopp News, sympatická veterinářka dosáhla unikátní "treble". Vedle jezdeckého a majitelského to bylo velké vítězství vůle. Ještě dopoledne Machačová zaběhla pražský půlmaraton v čase 1:39:10. V Mostě soupeřky Machačové nedopřály žádnou selanku, výrok rozhodčích byl "boj krk - krk".